Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Funkci zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost vytvořila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v lednu, Králíček se jí ujal s účinností od 12. ledna.

Klučka před týdnem uvedl, že chce do roka digitalizovat všechny služby státu, aby vláda dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Harmonogram minulého kabinetu přitom s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029. Naplnění požadavku zákona o právu na digitální služby je spolu s digitalizací zdravotnictví, tedy sdílením zdravotních dat v digitální podobě, podle Klučky jednou ze dvou zásadních priorit.

Pozice vládního digitálního zmocněnce má umožnit systematickou a dlouhodobou koordinaci klíčových strategických projektů v oblastech digitalizace, kybernetické bezpečnosti, hybridní obrany, krizového řízení a ochrany kritické infrastruktury.

Zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost působí při úřadu vlády, podle statutu ho jmenuje a odvolává kabinet na návrh premiéra. Má za úkol vyhodnocovat bezpečnostní situaci a předkládat vládě návrhy na opatření k posílení odolnosti Česka.

Státu stále zbývá digitalizovat 2021 služeb, což je více než polovina jejich celkového počtu určeného k digitalizaci. Z toho na převodu 1765 služeb do digitální podoby již pracuje.

Legislativní plán

Kabinet rovněž podpořil legislativní plán na zbytek letošního roku a výhled na další roky. K materiálu se vrátili ministři po měsíci, naposledy projednávání přerušili kvůli rozporům mezi jednotlivými připomínkovými místy.

Dokument počítal pro letošek se 118 legislativními úkoly, aktuální verze jich podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) obsahuje 114. „Ve výhledu je pak 69 legislativních úkolů. Musím říct, že 49 procent úkolů v plánu implementuje právo Evropské unie,“ poznamenal Tejc.

Jako šéf Legislativní rady vlády vyhověl ministr požadavku premiéra Babiše, aby dokument více odpovídal programovému prohlášení. U každého materiálu tak uvádí, který bod programového prohlášení má naplnit. „Jsme připraveni skládat účty, do 30. června předloží všichni ministři výčet svých aktivit za první půlrok. Budeme důslední, přísní, budeme z toho okamžitě vytvářet závěry,“ dodal Havlíček.

Vláda dostala původně plán například s rozporem mezi ministry zemědělství a zdravotnictví či ombudsmana s ministry financí a práce a sociálních věcí. Některé kraje se také neshodovaly na obsahu dokumentu s ministerstvy školství, vnitra a dopravy.

Z legislativního plánu vyplývá, že vláda počítá od příštího roku s návratem k vyššímu výpočtu růstu důchodů, navyšováním penze každých pět let po osmdesátce a zvyšováním důchodu za takzvané přesluhování. Od roku 2028 chce upravit pravidla dřívějších penzí pro náročné profese.

Z přijatého textu vypadly u důchodové novely zmínky o zastropování důchodového věku na 65 letech i o valorizaci výchovného a předčasných důchodů, které v návrhu původně byly.

Ministři odsouhlasili i memorandum o prohloubené spolupráci mezi vládami Česka a Slovenska. Havlíček potvrdil zároveň, že se obě vlády příští úterý setkají. Společné jednání na zámku Nová Horka na Novojičínsku se uskuteční po delší pauze poté, co mezivládní konzultace přerušila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky.

Vláda podpořila i novelu občanského soudního řádu, která počítá s tím, že adresáti zneužívajících nebo bezdůvodných žalob namířených proti svobodě projevu – tedy například novináři – by měli získat větší právní ochranu.

Kabinet mimo jiné přerušil jednání o možné výměně území a prodloužení nájmu českého přístavu v Hamburku. Před schválením záměru chce podle Havlíčka vyřešit otázky budoucnosti labské plavby. Návrh na výměnu předložilo ministerstvo dopravy, podle něj by díky tomu Česko získalo přístup ke kvalitnějšímu přístavišti a zajistilo by si ho na dalších šedesát let.