Voliči kroužkovali. Potvrdili Dostálovou a Turka, vyřadili Kolaju či Macha

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Preferenčními hlasy voliči dokážou velmi zamíchat pořadím a určit, kdo nakonec bude jejich reprezentantem v Evropském parlamentu. Ostatně někteří kandidáti z minulých voleb v roce 2019 o tom vědí své.

Například Alexandr Vondra byl před pěti lety na kandidátce ODS až na patnáctém místě. Podařilo se mu ale tehdy získat více než 8,5 procenta preferenčních hlasů a vyhoupnul se do čela až na druhé místo. A díky tomu se stal i europoslancem.

Situaci dobře zná i Tomáš Zdechovský. Před pěti lety byl dvojkou na kandidátce KDU-ČSL, s téměř 14,5 procenta preferenčních hlasů přeskočil lídra kandidátky Pavla Svobodu. Toho nakonec překonala i letos končící europoslankyně Michaela Šojdrová a vlivný europoslanec zůstal bez mandátu.

A poslední příklad je z pět let staré kandidátky STAN a TOP 09. Ze třetího místa kandidoval Luděk Niedermayer, který získal téměř čtvrtinu preferenčních hlasů a do Evropského parlamentu šel z prvního místa.

Kroužkování v koalici SPOLU

Právě všichni výše zmínění kandidáti se v letošních volbách sešli na společné kandidátce SPOLU. Alexandr Vondra (ODS) byl lídrem, Luděk Niedermayer (TOP09) třetím a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) čtvrtým v pořadí. Všichni tři s velkým potenciálem a se zkušenostmi s kroužkováním. Současně se sešli na kandidátce politici, kteří mají na mnoho evropských témat odlišné pohledy.

A pořadí se proměnilo. Pro soudržnost koalice SPOLU to ale dopadlo dobře. Všichni tři kandidáti totiž získali přibližně podobný podíl preferenčních hlasů. Nestalo se tak to, čeho se mohly strany obávat, totiž že by jedna strana získala díky preferenčním hlasům europoslance na úkor těch zbývajících.

Alexandr Vondra si udržel pozici jedničky kandidátky díky 17,9 procenta preferenčních hlasů, Luděk Niedermayer se s 13,4 procenta posunul na druhou pozici a Tomáš Zdechovský s přibližně deseti procenty preferenčních hlasů obsadil nakonec místo třetí. Na čtvrté místo tak odsunul původně dvojku kandidátky Veroniku Vrecionovou (ODS).

Že jsou Vondra a Niedermayer v získávání preferenčních hlasů úspěšní, ukazuje i fakt, že jsou v pořadí pětice kandidátů s nejvyšším počtem přednostních hlasů na třetím, respektive pátém místě.

Lídři, kteří končí

Mnohem větší roli sehrály preferenční hlasy u Pirátů nebo SPD s Trikolorou. Kandidátku Pirátů vedl dosavadní europoslanec, který byl dokonce v předsednictvu parlamentu, Marcel Kolaja. Do Bruselu a Štrasburku se ale v této roli už nevrátí. Větší úspěch u voličů totiž měla obhajující europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která od nich získala 12,7 procenta preferenčních hlasů. Přeskočila tak Kolaju, který jich získal necelých deset procent. A protože strana ve volbách neuspěla a z obhajovaných tří mandátů získala jen jeden, lídr kandidátky se posunul jen do role náhradníka.

Podobná situace je i u kandidátky SPD a Trikolory. Lídrem kandidátky byl Petr Mach (SPD), v roce 2014 zvolený europoslancem za Svobodné. Podařilo se mu sice získat téměř patnáct procent preferenčních hlasů, ale bylo to málo. Předskočil ho totiž stávající europoslanec Ivan David (SPD), který preferenčních hlasů získal přes osmnáct procent. A dále je scénář podobný jako u Pirátů – vzhledem k tomu, že SPD s Trikolorou získala jen jeden mandát, Petr Mach se europoslancem nestal.

§ 48

(4) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic připadnou mandáty podle odstavce 2 kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

Preferenční hlasy pro jistotu

U ostatních úspěšných stran voliči preferenční hlasy rozdělovali také. Ale na pořadí to nic nezměnilo. Spíše kroužkovali lídry kandidátek, aby upevnili jejich pozici v čele a aby měli jistotu, že budou zvoleni.

To je případ jedničky kandidátky ANO Kláry Dostálové (ANO). Ta získala absolutně nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, cekem 171 142 tisíc. V rámci kandidátní listiny tvořil tento počet dvaadvacet procent přednostních hlasů. Ostatní kandidáti zůstali daleko za ní. Na druhé místo se díky 6,4 procenta preferenčních hlasů dostala Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Bžoch získal jen čtyři procenta.

Podobně uvažovali i voliči Přísahy a Motoristů. Filip Turek, který kandidoval z prvního místa, získal 152 196 tisíc hlasů. V rámci kandidátky obdržel prakticky polovinu všech preferenčních hlasů. Zbývající kandidáty opět zůstali daleko za ním a voliči tak cíleně podporovali lídra kandidátky, který těsně před volbami čelil kritice za své dřívější vystupování. Sám kandidát kampaň označil za dehonestační.

Také lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná byla svými voliči pomocí preferenčních hlasů podporována. Předsedkyně KSČM získala na kandidátce 40,6 procenta preferenčních hlasů. A stejně uvažovali i voliči kandidátky Starostové a osobnosti pro Evropu. Preferenční hlasy obdrželi Danuše Nerudová a Jan Farský (oba STAN), kteří získali třiadvacet, respektive sedmnáct procent preferenčních hlasů. Andrej Poleščuk sice se 7,93 procenta preferenčních hlasů poskočil z osmého na třetí místo, ke zvolení mu to ale nestačilo. A ostatní kandidáti byli ještě méně úspěšní.

Poslankyně a poslanci Evropského parlamentu zvolení za Česko v těchto a minulých volbách
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 5 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 6 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 12 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.