Vstup Finska do NATO má podporu mezi českými politiky. Černochová chválí modernizaci tamní armády

Nahrávám video

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Válka na Ukrajině proměnila zájem o vstup do NATO u dlouhé roky neutrálních států. Švédsko sice členství ještě zvažuje, finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek už oficiálně oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Stát by se tak mohlo na summitu v létě.

Česká ministryně obrany tento krok uvítala. „Finsko začíná i teď poměrně intenzivně modernizovat svoji armádu, nakupují nadzvukové letouny a určitě budou velmi platným členem Severoatlantické alianci,“ řekla. 

Vstup severských států do NATO bude podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) přínosem nejenom pro celou Alianci, ale i přímo pro Českou republiku. „Pro Finsko a pro Švédsko to byla dlouhou dobu neutralita, která jim poskytovala součást jejich bezpečnosti. V momentě, kdy ale logicky vidí, že pro Rusko to nic neznamená, tak hledají bezpečný přístav, kterým Severoatlantická aliance bezpochyby je,“ řekl. 

„Alianci to rozhodně posílí, ať už vybavením, které Finsko má, a také jejich zkušenostmi na hranici s Ruskem,“ uvedl místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). 

Další poslanci se pak shodují na tom, že vstup do NATO urychlila válka na Ukrajině. „Hlavní věcí, která na to má vliv, jsou obavy Finska, které má hranici s Ruskou federací, a v podstatě je to i o přístupu k Baltskému moři, takže je to, myslím si, krok přirozený,“ řekl člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).  

Relativně rychlé schválení členství Finska v Alianci očekává velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Ve většině členských zemí se ratifikace účastní obě složky moci, tedy jak výkonná, tak zákonodárná, často ještě musí připojit podpis hlava státu, jako je tomu u nás. Tam se věc může táhnout nějakou dobu, ale vycházíme z toho, že v případě našeho vstupu to trvalo dva roky, Severní Makedonie vstupovala zhruba rok a nyní, když je konflikt v Evropě, tak očekávám, že to proběhne o něco rychleji,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.

Nahrávám video

Velvyslanec České republiky ve Finsku Adam Vojtěch připomněl, že před oficiálním vstupem má před sebou Finsko schvalovací proces na několika úrovních. „Hlavní političtí lídři podpořili vstup do NATO, oficiální přihlášku ale musí nejprve schválit vláda, která pravděpodobně posvětí podání přihlášky v neděli. Z politického hlediska bude návrh ještě projednávat parlament. Očekává se, že v polovině příštího týdne by mělo být rozhodnuto,“ popisuje nejbližší první krok Finska před ratifikací členskými zeměmi NATO.

Vojtěch se zpomalení procesu kvůli postoji členských zemí neobává. „Premiérka i prezident po schůzkách s představiteli států NATO neidentifikují, že by měl někdo klást překážky pro vstup. Ve finských médiích se spekulovalo o postoji Turecka, ale i tady jednání proběhla a žádný problém by být neměl,“ míní velvyslanec. „Pro Evropu bude připojení Finska stabilizační, pro Rusko to není ohrožení, a jak na to zareaguje Moskva, to je jejich věcí a ne naší,“ dodává Landovský.

Třicet členů

Severoatlantická aliance vznikla v dubnu 1949. Mezi signatáři smlouvy byli zástupci dvanácti zemí – mimo jiné Spojených států, Kanady, Norska, Itálie nebo Spojeného království. NATO se postupně rozšiřovalo. V roce 1999 do něj vstoupilo i Česko společně s Polskem a Maďarskem. Sousední Slovensko se stalo členem o pět let později. Naposledy se Aliance rozšířila před dvěma lety, a to o Severní Makedonii. Teď má třicet členů.

Ve smlouvě Severoatlantické aliance je v rámci obrany stěžejní článek číslo pět. Na jeho základě se státy NATO dohodly, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe je považován za útok proti všem. Při takové události má každý členský stát učinit takové kroky, které považuje za nezbytné – například použít ozbrojené síly. V historii byl článek aktivován pouze jednou, a to ze strany USA po teroristických útocích z 11. září. 

Mezi nejvýznamnější mise NATO tak patřila právě ta v Afghánistánu, která začala po 11. září 2001. Vojáci pak působili i třeba v Libyi nebo v Americe po hurikánu Katrina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...