WSJ: Česko nakupuje munici pro Ukrajinu i ze zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 tisíc dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 tisíc kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300 tisíc nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.

Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.

Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, list tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.

„Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj – s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea,“ řekl deníku poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle náměstka na českém ministerstvu obrany Jana Jireše odhalila česká iniciativa rozpor mezi přátelskými postoji některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich připraveností uzavírat v soukromí obchody se spojenci Ukrajiny.

Česko jako neutrální strana

„Když přijdete s balíkem peněz, mají zájem,“ řekl deníku šéf pražského think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda s tím, že Česko je vnímáno jako „neutrální“ ve srovnání s USA, jejichž podobné iniciativy byly dodavateli v Africe, Asii či Latinské Americe odmítnuty.

Čeští představitelé, kteří stojí za diskrétními nákupy munice, podle WSJ uvedli, že jejich úsilí začalo už krátce před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu před více než dvěma lety. Začali v tichosti objíždět svět, uzavírat smlouvy a vyjednávat vývozní licence s desítkami producentů. Do značné míry také obešli těžkopádnou byrokracii NATO a Evropské unie, jejíž členové se spolu s USA mezitím soustředili spíše na zvyšování domácí výroby.

„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 tisíc nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.

Deník ve svém článku poukazuje na pomalé navyšování zbrojní výroby ve Spojených státech i Evropě. V USA ho brzdí patová situace v Kongresu, zatímco v Evropě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatečnému vládnímu financování a chybějícím pracovním silám se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026. Wall Street Journal navíc v této souvislosti upozorňuje, že až polovina veškeré vojenské produkce EU se do poloviny roku 2023 vyvážela do třetích zemí a nikoliv na Ukrajinu.

Americká produkce bude podle představitelů země činit do konce letošního roku 70 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně, v polovině roku 2025 by se měla zvýšit na 80 tisíc nábojů. EU uvedla, že její zbrojovky budou schopny do konce roku 2024 vyrábět 1,4 milionu nábojů ročně a koncem roku 2025 dva miliony.

Dělostřelecká výroba Ruska, které čelí hospodářským sankcím, by se podle britského institutu RUSI měla ustálit na třech milionech dělostřeleckých nábojů ročně.

„Západním iniciativám bránila (...) snaha vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu,“ řekl Jireš. „Což je legitimní cíl, protože se potřebujeme dovyzbrojit, ale není to to, co je potřeba pro okamžitou pomoc Ukrajině,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...