Zajištění bezpečnosti má být základem všeho ostatního, míní Pavel

Nahrávám video

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

„Je to úspěch, protože zas tak úplně jasné to nebylo,“ okomentoval závazek Pavel, podle něhož měly některé státy s pětiprocentními výdaji problém, jelikož si uvědomují fakt, že to nebude jednoduchý úkol. „Myslím si, že to nebude jednoduché ani u nás. Na druhou stranu si všichni uvědomují, že moc možností nemáme a není o čem diskutovat,“ zdůraznil.

Na otázku moderátora, jak budou politici vysvětlovat, kde peníze na obranné výdaje vezmou, prezident odpověděl, že řadu prostředků je možné získat zefektivněním procesů. „Nyní se třeba v celé Evropě veškeré akvizice u obranného průmyslu hodně tříští do národních hranic,“ poznamenal Pavel s tím, že evropští i severoameričtí lídři na summitu vyjádřili vůli, aby budoucí akvizice probíhaly více koordinovaně.

„Obranný průmysl bude tak trochu tlačen do toho, aby nabídl úspory z rozsahu. Myslím, že tudy vede jedna z cest, jakým způsobem zefektivnit a zkrátit nákupy pro armády,“ prohlásil Pavel s tím, že je podstatné, aby schopnosti, kterých je potřeba dosáhnout, nebyly dosaženy v řádu dekád, ale nejpozději v řádu jednotek roků.

„Zodpovědní Dánové“

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v diskusi na summitu podotkla, že termín pro dosažení výdajů ve výši pěti procent HDP v roce 2035 je podle ní velmi pozdní. Sama by navrhovala rok 2030. Evropa se potřebuje přezbrojit, aby byla schopna se bránit a odstrašit Rusko, dodala.

„Ona zastává postoj, který vyjadřuje obavy Dánů z toho, co se ve světě děje,“ okomentoval vyjádření premiérky Pavel. Dánové podle něj vnímají, že pokud bude v dohledné době ukončena ruská válka na Ukrajině, tak „Rusko může v řádu dvou až pěti let obnovit veškeré své schopnosti a začít budovat větší přítomnost podél hranic s Aliancí“.

Podle prezidenta jsou Dánové možná až „nadstandardně odpovědní“, pokud jde o zajištění vlastní bezpečnosti vlastními silami.

„Na druhou stranu tady máme státy, které jsou v situaci, kdy dlouhodobě dávaly přednost sociálním programům,“ sdělil Pavel s tím, že těmto zemím se bude těžko „pootáčet kormidlo“ a ubírat z programů, které si lidé zvykli brát jako standard. Prezident se rovněž domnívá, že obyvatelé západní Evropy nevnímají bezpečnost tak urgentně, jako například ti z Pobaltských států.

I přesto se ale do závěrečné deklarace summitu dostala zmínka o tom, že Rusko je hrozbou. „Myslím si, že přestože tam je o Rusku jenom jedna věta, tak je tam to podstatné. A sice, že to je nejvážnější a naprosto bezprostřední hrozba pro evropskou bezpečnost. To je asi základem všeho. Takhle to vnímají nejenom Spojené státy, ale i všichni ostatní spojenci,“ prohlásil Pavel.

Podle českého prezidenta se sice mohou lišit názory na to, jaké nástroje tlaku proti Kremlu použít a jestli například jednotlivé státy upřednostňují sankce, či nikoliv, ale nikdo nepochybuje o tom, že „v Evropě dnes není jiná závažnější bezpečnostní hrozba, než je agresivita Ruska“.

Trump „v osobní pohodě“

Summitu se zúčastnil i americký prezident Donald Trump, který byl stejně jako Pavel a další lídři zemí NATO v úterý přítomen na slavnostní večeři s nizozemským královským párem. Český prezident debatu označil za mimořádně věcnou a ocenil její kvalitní moderování ze strany nizozemského krále Viléma-Alexandra.

„Donald Trump byl včera v osobní pohodě, takže hodně poslouchal a nechal si řadu věcí vysvětlit,“ poznamenal Pavel s tím, že důležité je komunikovat o obranných výdajích nejen z hlediska čísel, ale rovněž z pohledu kvality a rozložení v čase.

„Na počátku večeře měl Trump takový pocit, že bychom měli mít všichni pět procent už příští rok. Takže jsme mu vysvětlili, že jak z hlediska kapacitního v obranném průmyslu, ale i třeba z hlediska náboru lidí, se takhle rychle změny dělat nedají,“ upřesnil Pavel, podle kterého je důležité věcně a trpělivě vysvětlovat a předkládat argumenty. „A to se týká nejenom komunikace mezi spojenci, ale i komunikace s naší veřejností.“

Trump se podle Pavla zajímal o rozpad Československa

Pavel se vyjádřil také k tomu, zda americký prezident říkal něco konkrétně jemu. „Mně osobně zmínil akorát vztah k České republice nebo spíše k Československu prostřednictvím jeho první ženy (tou byla česko-americká podnikatelka Ivana Trumpová, pozn. red.). Zdůraznil, že i jeho dcera má k České republice velmi kladný vztah a ptal se mě, jakým způsobem a proč se vlastně Československo rozdělilo,“ popsal.

Pavel prý Trumpovi odpověděl, že rozdělení proběhlo velmi hladce na základě toho, že si obě federativní republiky chtěly uspořádat věci podle svého. Rozpad Československa podle Pavla neměl negativní vliv na vývoj vzájemných vztahů. „Protože vztahy mezi našimi lidmi se od té doby nijak nezhoršily. Naopak, tím že jsme zodpovědný každý sám za sebe, tak bych řekl, že se v řadě úrovní zlepšily. Až na ty současné rozdíly ve vnímání některých zahraničně-politických a bezpečnostních otázek,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo tropickou noc

Česko zažilo tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku celou noc teplota kolísala kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 mminutou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 12 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.