„Zbytečné, absurdní.“ Některým návštěvníkům Pražského hradu vadí kontroly, zjišťovali Reportéři ČT

Nahrávám video

V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident přitom od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je tedy k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíc řešit bezpečnostní složky. Podrobnosti v pořadu Reportéři ČT zjišťoval Hanuš Hanslík.

Ulice, náměstí a nádvoří, tedy veškerá veřejná prostranství uvnitř Hradu, byla po staletí vnímána jako součást města a až na výjimky byl areál v denních hodinách volně průchozí. První výjimkou byla nacistická okupace. Nacisté dokonce kompletně vymazali z map názvy hradních ulic a náměstí. Po válce byl ale Hrad opět přes den volně přístupný.

Během období komunistické totality byl pro veřejnost uzavřen například Jelení příkop a některé další části Hradu včetně zahrad. Zpřístupnil je až Václav Havel. 

Další výjimka nastala během prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana, před šesti lety začaly na Hradě přísné policejní kontroly. Osm měsíců byl průchod hradním komplexem dokonce zcela uzavřen.

„Pro každého je to nepříjemné, samozřejmě. Mně to přijde zbytečné. Velmi absurdní,“ hodnotí současné policejní kontroly Tadeáš Kopeček ze šlechtického rodu Šternberků, který žije v sousedství Hradu od dětství a byl zvyklý denně procházet bez omezení. 

Ztohoven a teroristické útoky

Zavedení policejních kontrol u vstupů do hradního areálu předcházely dvě události. V září 2015 členové umělecké skupiny Ztohoven převlečení za kominíky vylezli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili velké červené trenýrky. V té době začala policie věnovat okolí Hradu zvýšenou pozornost.

Všechny návštěvníky ale začala policie kontrolovat až další rok, po březnových teroristických útocích v Bruselu, při nichž na tamním letišti a v metru zemřelo přes třicet lidí. Přísná opatření tehdy policie zavedla například i na českých nádražích nebo v okolí významných institucí. Kontrolní rámy se ale na Hradě začaly používat až pět měsíců po bruselských útocích, tedy v době, kdy se jiná protiteroristická opatření rušila.

Kontrola při vstupu do Pražského hradu
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Na Hradě se začaly tvořit několikahodinové fronty turistů. Už tehdy mnozí Pražané i politici kontroly kritizovali. Mimo jiné proto, že vhodným cílem pro potenciální útok mohly být právě fronty turistů. Žádosti o znovuotevření Hradu od té doby přicházejí do prezidentské kanceláře pravidelně. 

„My jsme první dopis psali před třemi lety,“ vzpomíná první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). „Tehdy nám Kancelář prezidenta republiky odpověděla velice vágně, že to nejde, že to je důležité pro bezpečnost občanů této země a návštěvníků Prahy. Hrad nikdy neuvedl, na základě čeho to opatření udělal.“ 

Když byl Hrad loni na jaře už půl roku zcela uzavřený kvůli koronavirové pandemii a lidé nemohli areálem ani procházet, řešil nakonec situaci soud. Vojtěch Razima, který chtěl na Hradě pořádat protest proti jeho uzavření, žaloval ministerstvo vnitra.

To totiž potvrdilo předchozí rozhodnutí pražské radnice, podle kterého protest uvnitř uzavřeného Hradu pořádat nelze. Městský soud v Praze dal za pravdu Razimovi. Hradní ulice a náměstí označil za veřejná prostranství, na která má mít veřejnost přístup. Soud ale připustil možnost zpřísněných policejních kontrol.

Ohrožení terorismem podle Hradu trvá

Hrad se pak skutečně loni v květnu znovu otevřel. Nakrátko dokonce i bez policejních kontrol. Ty se ale po třech dnech od otevření vrátily a trvají dodnes. Rozhodnutí pražského soudu navíc zrušil Nejvyšší správní soud. Neřešil přitom podstatu problému. Pouze konstatoval, že městský soud musí ve věci kromě ministerstva vnitra jednat také se Správou Pražského hradu. Od té doby žádné nové rozhodnutí nepadlo.

Na poslední žádosti o zrušení kontrol na Hradě prezidentská kancelář odpovídá záporně s tím, že jedná v souladu s doporučením policie. Ohrožení terorismem prý stále trvá, třeba i kvůli situaci v Afghánistánu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v polovině ledna uvedl, že příslušné instituce požádal o revizi současných opatření, která podle něho kolem Hradu stvořila „válečné opevnění“. Mluvčí Policie ČR Kateřina Rendlová na dotaz České televize sdělila, že skupina, která bezpečnostní opatření vyhodnocuje, se znovu sejde na začátku února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 40 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 56 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.