„Zbytečné, absurdní.“ Některým návštěvníkům Pražského hradu vadí kontroly, zjišťovali Reportéři ČT

Nahrávám video

V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident přitom od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je tedy k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíc řešit bezpečnostní složky. Podrobnosti v pořadu Reportéři ČT zjišťoval Hanuš Hanslík.

Ulice, náměstí a nádvoří, tedy veškerá veřejná prostranství uvnitř Hradu, byla po staletí vnímána jako součást města a až na výjimky byl areál v denních hodinách volně průchozí. První výjimkou byla nacistická okupace. Nacisté dokonce kompletně vymazali z map názvy hradních ulic a náměstí. Po válce byl ale Hrad opět přes den volně přístupný.

Během období komunistické totality byl pro veřejnost uzavřen například Jelení příkop a některé další části Hradu včetně zahrad. Zpřístupnil je až Václav Havel. 

Další výjimka nastala během prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana, před šesti lety začaly na Hradě přísné policejní kontroly. Osm měsíců byl průchod hradním komplexem dokonce zcela uzavřen.

„Pro každého je to nepříjemné, samozřejmě. Mně to přijde zbytečné. Velmi absurdní,“ hodnotí současné policejní kontroly Tadeáš Kopeček ze šlechtického rodu Šternberků, který žije v sousedství Hradu od dětství a byl zvyklý denně procházet bez omezení. 

Ztohoven a teroristické útoky

Zavedení policejních kontrol u vstupů do hradního areálu předcházely dvě události. V září 2015 členové umělecké skupiny Ztohoven převlečení za kominíky vylezli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili velké červené trenýrky. V té době začala policie věnovat okolí Hradu zvýšenou pozornost.

Všechny návštěvníky ale začala policie kontrolovat až další rok, po březnových teroristických útocích v Bruselu, při nichž na tamním letišti a v metru zemřelo přes třicet lidí. Přísná opatření tehdy policie zavedla například i na českých nádražích nebo v okolí významných institucí. Kontrolní rámy se ale na Hradě začaly používat až pět měsíců po bruselských útocích, tedy v době, kdy se jiná protiteroristická opatření rušila.

Kontrola při vstupu do Pražského hradu
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Na Hradě se začaly tvořit několikahodinové fronty turistů. Už tehdy mnozí Pražané i politici kontroly kritizovali. Mimo jiné proto, že vhodným cílem pro potenciální útok mohly být právě fronty turistů. Žádosti o znovuotevření Hradu od té doby přicházejí do prezidentské kanceláře pravidelně. 

„My jsme první dopis psali před třemi lety,“ vzpomíná první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). „Tehdy nám Kancelář prezidenta republiky odpověděla velice vágně, že to nejde, že to je důležité pro bezpečnost občanů této země a návštěvníků Prahy. Hrad nikdy neuvedl, na základě čeho to opatření udělal.“ 

Když byl Hrad loni na jaře už půl roku zcela uzavřený kvůli koronavirové pandemii a lidé nemohli areálem ani procházet, řešil nakonec situaci soud. Vojtěch Razima, který chtěl na Hradě pořádat protest proti jeho uzavření, žaloval ministerstvo vnitra.

To totiž potvrdilo předchozí rozhodnutí pražské radnice, podle kterého protest uvnitř uzavřeného Hradu pořádat nelze. Městský soud v Praze dal za pravdu Razimovi. Hradní ulice a náměstí označil za veřejná prostranství, na která má mít veřejnost přístup. Soud ale připustil možnost zpřísněných policejních kontrol.

Ohrožení terorismem podle Hradu trvá

Hrad se pak skutečně loni v květnu znovu otevřel. Nakrátko dokonce i bez policejních kontrol. Ty se ale po třech dnech od otevření vrátily a trvají dodnes. Rozhodnutí pražského soudu navíc zrušil Nejvyšší správní soud. Neřešil přitom podstatu problému. Pouze konstatoval, že městský soud musí ve věci kromě ministerstva vnitra jednat také se Správou Pražského hradu. Od té doby žádné nové rozhodnutí nepadlo.

Na poslední žádosti o zrušení kontrol na Hradě prezidentská kancelář odpovídá záporně s tím, že jedná v souladu s doporučením policie. Ohrožení terorismem prý stále trvá, třeba i kvůli situaci v Afghánistánu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v polovině ledna uvedl, že příslušné instituce požádal o revizi současných opatření, která podle něho kolem Hradu stvořila „válečné opevnění“. Mluvčí Policie ČR Kateřina Rendlová na dotaz České televize sdělila, že skupina, která bezpečnostní opatření vyhodnocuje, se znovu sejde na začátku února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...