Nedostatek vojáků představuje strategický problém, řekl Řehka

Nahrávám video

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Velitelské shromáždění zahájil prezident Petr Pavel videopříspěvkem, ve kterém zdůraznil potřebu budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale i dostatečně odolnou ekonomiku a připravovat také společnost. Stejně tak Černochová zdůraznila potřebu edukace společnosti. Odpovědnost za obranu a bezpečnost země mají všichni, nikoli pouze „lidé v uniformách“, uvedla.

Podle hlavy státu hrozí, že konflikty na Ukrajině, Blízkém východě a v Sahelu překročí hranice těchto regionů. Zmínil také, že nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta povede ke změně přístupu USA k Severoatlantické alianci i Evropské unii.

Chybí vojáci z povolání i ti v aktivní záloze

Černochová i Řehka se shodují, že se armáda potýká s nedostatkem vojáků i dalšího personálu. Odhady uvádějí potřebu 37 500 profesionálních vojáků, přičemž Koncepce výstavby armády ČR stanovuje cílový počet na třicet tisíc, zatímco aktuální stav je přibližně 24 tisíc vojáků, zdůraznil náčelník generálního štábu.

Nahrávám video

V armádě chybí vojáci z povolání i ti v aktivní záloze. „Tento problém už má opravdu strategický rozměr,“ varoval Řehka. Zájemců o službu je ročně zhruba sedm tisíc, ale armáda přijme pouze nepatrný zlomek z nich, a nábor tak sotva pokryje odchody, dodal.

Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, poznamenala ministryně obrany s tím, že odchody se negativně projevují na nezbytném doplňování ze záloh.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý si nesmyslí, že by zavedení povinné vojenské služby bylo cestou, jak problém nedostatku vojáků vyřešit. „Zkušenosti před rokem 1989 nám téměř neumožňují vrátit se k cestě povinné vojenské docházky,“ míní.

Naplněnost některých útvarů považuje Řehka za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. Doplnil, že nechá za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních.

Změnu by podle ministryně měla přinést novela zákona o vojácích z povolání, zjednodušit by měla nábor či odstranit některé byrokratické postupy. „Je tam celá řada benefitů, která bude pomáhat, aby lidé šli sloužit do armády nebo v ní zůstali,“ zmínila Černochová. Návrh je v připomínkovém řízení, brzy by ho podle ministryně měla projednat vláda.

Ministryně také doplnila, že nedostatek pracovníků se týká i dalších oblastí. Chybí například lékaři, odborníci na informační technologie, ale také řidiči či kuchaři.

Řehka: Závazky kolektivní obrany jsou prioritou

Řehka také zdůraznil, že armáda stojí před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Nové alianční cíle se podle něj v mnohém shodují s tuzemskými prioritami, ať už jde o protivzdušnou obranu, logistiku, či podporu nasaditelných sil. Tuzemské vojáky podle něj čeká také častější cvičení s většími jednotkami.

Modernizace armády podle něj probíhá v nejrychlejším možném tempu, nicméně ani to nestačí. Rusko podle něj přešlo minimálně částečně na válečnou ekonomiku a hrozby se vyvíjejí příliš rychle. Rusko podle Řehky stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině i západnímu světu. Zároveň buduje koalici, na jejímž formování se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se k ní fyzicky připojila severokorejská armáda.

Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ poznamenal.

Aktuální bezpečností vývoj ve světě tak považuje za vážnou výzvu pro tuzemskou obranyschopnost. „Pokračuje konflikt na Blízkém východě, Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ apeloval.

Dvě procenta HDP na obranu jsou základ

Česko by mělo letos poprvé vydat dvě procenta HDP na obranu. Deficit z minulosti ale podle Řehky činí zhruba 618 miliard korun. Rozpočet na obranu v této výši nebude stačit, sdělila Černochová s tím, že dvě procenta podle ní nejsou „strop, ale podlaha“.

Nová americká administrativa podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní své závazky vůči Severoatlantické alianci. Spekuluje se také, že Donald Trump bude prosazovat vyšší výdaje na obranu. „Jestli to budou tři procenta, 3,5 procenta, v tuto chvíli nevím. Nejčastěji se hovoří o třech procentech,“ poznamenala. „My jsme na to připraveni. Nejsem si však jistá, do jaké míry je na to připravena česká společnost,“ dodala.

Řehka doplnil, že dvě procenta HDP na obranu už dnes nepředstavují milník, ale spíše základ, na kterém je třeba stavět. Podle něj je nutné zaměřit se na budování konkrétních schopností. „Už na summitu ve Vilniusu zaznělo jasně, že dvě procenta jsou pouze podlaha. Každá země musí investovat tak, aby dosáhla požadovaných schopností,“ upozornil. Zároveň přiznal, že Česko požadované schopnosti výrazně neplní.

Vzhledem k vnitřnímu dluhu, nedostatku materiálu na trhu, vyšším cenám či vzrůstajícím nárokům nebude podle Řehky přezbrojení armády hladké. Zdůraznil však, že si uvědomuje nárůst zdrojů do resortu obrany v poslední době.

Šedivý upozornil, že pokud se nezmění způsob financování armády, bude ta čelit vážným problémům. Připomněl, že dvě procenta HDP se netýkají pouze rozpočtu ministerstva obrany, ale také položek z rozpočtů jiných resortů. Černochová upřesnila, že se jedná například o rozpočty Správy státních hmotných rezerv (SSHR), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nebo části rozpočtu ministerstva dopravy.

Nahrávám video

Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 19 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 41 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...