Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců ODS a TOP 09 v čele s Michalem Zunou (TOP 09) nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Taková výpověď by byla možná jen v soukromém sektoru a nesměli by ji dostat podle úpravy těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
Výpověď bez udání důvodu by podle tvůrců návrhu umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu, ovšem při zajištění „etického a zodpovědného chování vůči zaměstnancům“. Na záměru není shoda ani ve vládním táboře. Poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil řekl, že lidovečtí poslanci pro úpravu ODS a TOP 09 nebudou hlasovat. Pokud by byla přijata, někteří z nich by podle něho zvažovali, že nezvednou ruku pro novelu jako celek. Proti výpovědi bez udání důvodu je také celá opozice, což dala razatně najevo i v úterní debatě.
Výpovědní lhůta by podle vládní novely nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Vládní novela zákoníku práce naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců.
Poslankyně opozičních hnutí SPD a ANO Lucie Šafránková a Jana Pastuchová předložily samostatné návrhy, které by u zkušební doby zachovaly nynější stav. „Vládou navrhované prodloužení zkušební doby výrazně zhoršuje postavení zaměstnanců a posiluje nerovnováhu vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,“ napsala Šafránková v důvodové zprávě. Obdobně jako Pastuchová poukazuje na prodloužení období nejistoty zaměstnanců.
Skupina vládních zákonodárců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) chce také upravit podpory v nezaměstnanosti. O podobě vládní předlohy by mohli poslanci hlasovat nejdřív za dva týdny.
Pravidla politických kampaní
Zpřísnění pravidel pro financování volebních kampaní by mohli schválit bez navrhované sankce za zveřejnění zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující straně nebo o jejím kandidátovi. Vyškrtnutí nového přestupku s hrozbou až dvoumilionového postihu od dohledového úřadu navrhla vedle části opozice také skupina poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
„Posuzování čestnosti a férovosti volebních kampaní má být v demokratickém právním státě na prvním místě svěřeno důvěře ve vlastní rozum a odpovědnost samotných voličů a sekundárně velmi zdrženlivému přezkumu nezávislou mocí soudní,“ stojí ve zdůvodnění úpravy, kterou podepsalo osmnáct poslanců stran koalice SPOLU v čele s Karlem Haasem (ODS). Haas uvedl, že o podpoře pozměňovacího návrhu budou jeho tvůrci jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Pozměňovací návrh ponechává zákaz zveřejnění nepravdivé nebo urážlivé informace v deklaratorní části zákona.
Úpravy předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) směřují k tomu, že by zákon zakazoval pouze zveřejňování nepravdivých informací, a to ve variantách se sankcí, nebo bez sankce. Pojem urážlivá informace je podle něho vágní. Iveta Štefanová (SPD) prosazuje zrušení celé deklaratorní věty o tom, že „ve volební kampani nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace nepravdivá nebo urážlivá“.
Rakušan před poslanci poukázal na to, že přestupkem má být zjevná lež a hrubě urážlivá informace, nikoli třeba nadsázka, ironie a kritika vlády nebo opozice. „Institut nemá primárně chránit konkrétního politika, má chránit férovost kampaně,“ uvedl. Věcnou podstatu úpravy skupiny poslanců kolem Haase, jež se ve sněmovním systému objevila v úterý odpoledne, si musí prostudovat.
Poslankyně STAN Lucie Potůčková navrhla doplnění zákona o adaptaci loňského nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Jeho cílem je čelit zahraničnímu vměšování do voleb a manipulacím s informacemi. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek požaduje regulaci sociálních sítí ve volebních kampaních s cílem omezit možnost použití nebo sledování robotických účtů.
Norma se zabývá i dary
Norma má od příštího roku, tedy až po letošních sněmovních volbách, rozšířit i okruh subjektů, od kterých nemohou politické strany přijmout dar nebo bezúplatné plnění. Týká se to podle resortu vnitra hlavně subjektů cizích mocí i právnických osob se sídlem mimo území Česka. Vyšší míru jistoty pro politické subjekty ve finančním plánování volební kampaně má podle vlády přinést ustanovení, podle něhož volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období.
V související, takzvané změnové novele Michálek navrhl například uzákonění povinnosti transparentních stranických účtů, nejen volebních, a povinnost uvádění údajů přispívajícího člena ve finanční zprávě již u příspěvků nad pět tisíc korun. Poslanec STAN Vladimír Vojtko chce zavést kvůli volbám dočasné občanské průkazy pro lidi, kteří přijdou o doklady například při přírodních katastrofách, a zachovat možnost kandidatury sdružení politických stran nebo politických hnutí s nezávislými kandidáty v obecních volbách.
Poslankyně STAN Potůčková navrhla s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU uzákonit právo dospělých občanů jiných unijních zemí s trvalým nebo přechodným pobytem v Česku stát se členem strany nebo hnutí. Také o podobě návrhu tohoto zákona by mohli poslanci hlasovat nejdříve za dva týdny.
Další program
Do třetího kola sněmovna propustila i vládní novelu, která má umožnit vznik Inspekce silniční dopravy. Ta bude mít větší pravomoci při kontrolách provozu na silnicích nebo kontrolách stanic technické kontroly. Měla by se také zaměřit na kontrolu přetížených kamionů.
Čtveřice poslanců z vládních i opozičních stran – Renáta Zajíčková z ODS, Patrik Nacher z ANO, Michal Zuna z TOP 09 a Jakub Michálek z Pirátů – předložila návrh, kterým chce zpřísnit podmínky pro získání průkazu řidiče taxislužby. Týká se to hlavně lidí pocházejících z nečlenských států EU. Získat by ho nově mohl pouze držitel řidičského oprávnění vydaného v tuzemsku nebo v jiném členském státu EU. Cílem návrhu je zvýšit bezpečnost na silnicích. Ve zdůvodnění mimo jiné poslanci uvádějí, že o práci řidiče taxislužby se ucházejí stále více cizinci ze třetích zemí, pro které je řízení v tuzemsku někdy problémem.
Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle níž příspěvky na péči, dávky pro lidi se zdravotním postižením i jejich průkazy bude místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by lidé mohli podávat elektronicky přes aplikaci. Změny zákona by měly vést podle vlády k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení kontroly využívání příspěvku na péči. Předlohu teď posoudí sociální výbor v poloviční měsíční lhůtě.
Poslanci schválili program úterní schůze po více než třech hodinách jednání. Opozice žádný ze svých návrhů na změnu programu neprosadila. Například předseda opozičního ANO Andrej Babiš žádal prodebatování dvanácti témat, jejich představení mu trvalo asi půl hodiny. Před týdnem se úterní diskuse k programu protáhla na čtyři hodiny.
Ještě před Babišem vystoupil k programu schůze předseda pirátských poslanců Michálek, podle kterého sněmovna měla přednostně projednat mimo jiné úpravu svých vnitřních pravidel k omezení blokování jednání.
