Platy politiků jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním

Opoziční Piráti prosazují například stanovení hranice pro meziroční růst platů ústavních činitelů na nejvýše šest procent a snížení náhrady na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu. Vládní TOP 09 podala úpravu, která by krátila poslancům a senátorům platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Ve hře je i několik návrhů, které by politikům důsledněji omezily platy při hromadění některých funkcí.

Asi sedmiprocentní růst pro příští rok pokládá za nemorální předseda SPD Tomio Okamura, nemá podle něj žádné opodstatnění. „SPD zásadně odmítá zvyšování platů politiků,“ zdůraznil. Neprosadil ale vrácení předlohy k opětovnému posouzení do rozpočtového výboru.

Jurečka si v diskusi rýpl do předsedy ANO Andreje Babiše, který už v úvodu jednání charakterizoval vládní novelu jako nepřijatelnou, nemravnou a arogantní. „V okamžiku, kdy je druhé čtení, otevřená rozprava, tak už tady není. To myslím není fér vůči všem ostatním poslancům, kteří tady normálně v pátek odpoledne před Vánoci jsou,“ řekl ministr. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová reagovala slovy, že Babiš v době projednávání novely v dolní komoře byl, měl ale jednání.

Představitelé ANO a SPD poukazují na to, že jejich návrhy na pětileté zmrazení platů vrcholných politiků by poskytly čas pro debatu, jak výpočet v budoucnu nově nastavit. Jurečka zdůvodnil svou úpravu na omezení meziročního růstu na nejvýše pět procent záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce. Pro rok 2026 by se bez navrhovaného ohraničení mohly zvednout podle zdůvodnění asi o 13,6 procenta.

„Omezení míry nárůstu platové základny pro představitele konkrétním limitem zajišťuje vyšší předvídatelnost výdajů státního rozpočtu,“ napsal ministr v důvodové zprávě.

Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se například plat řadového zákonodárce zvýšil příští rok o 7100 na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 tisíc, o 23 800 korun víc než teď. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o čtrnáct procent.

Digitalizace státu

Sněmovna schválila návrh koalice na odklad digitalizace státu o dva roky. Zákon o právu občanů na digitální služby z roku 2020, takzvaná digitální ústava, měl původně začít fungovat od února příštího roku. Odklad kritizuje opozice včetně Pirátů, kteří byli až do podzimu stranou vládní koalice. Piráti navrhovali roční odklad. O návrhu musí ještě rozhodnout Senát a novelu poté musí podepsat prezident.

Opoziční poslanci především z hnutí ANO odklad považují za projev neschopnosti vlády dokončit včas projekt, který kabinet označoval za klíčový. Vadí jim také, že koalice chce odklad ve formě doplnění zákona o právu na digitální služby připojit k novele o elektronických komunikacích, která měla původně řešit hlavně pravidla telemarketingu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je však odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob.

Klub hnutí ANO zvažuje, že se v případě přijetí tohoto odkladu obrátí na Ústavní soud. K případnému podání k Ústavnímu soudu je ochoten se připojit i klub opoziční SPD.

Místa pro tříleté v dětských skupinách

Dolní komora podpořila i vládní novelu, podle které obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče. Novela zároveň upravuje také sousedské dětské skupiny.

Sněmovna novelou prodloužila dobu, kterou by dítě mohlo měsíčně v zařízeních strávit, aby rodič nepřišel o rodičovský příspěvek. Nárok na rodičovskou mají mít i nastávající matky. Nejvyšší možná měsíční částka příspěvku se zvýší.

Výstavba nových jaderných zdrojů

Zákonodárci rovněž přijali vládní novelu atomového zákona. Předpokládá, že povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů v Česku by mělo být jednodušší a rychlejší. Atomové právo by také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií.

Úpravy mají především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb ve státní správě. Jde především o technické změny. Dosavadní zákon podle vlády dosud nepočítal například s malými modulárními reaktory. Umožní také žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o předběžnou informaci ohledně posuzování žádostí. Umožní i výjimku z požadavků zákona.

Jaderná energie má být podle současných plánů státu spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem českého energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků.

Poslanci nerozhodli o zákazu tlumičů

Sněmovna nestihla projednat návrh na zavedení zákazu tlumičů na pistole a revolvery. Stejně tak až na příští rok odložila schvalování povinnosti lékařů zjišťovat, zda pacienti mají zbrojní průkaz. Obě úpravy jsou reakcí na loňskou tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od které v sobotu uplyne přesně rok.

Úpravy by mohly přinést novely související s novým zbraňovým zákonem, který nabude účinnosti od roku 2026. Kvůli tomu se má povinnost lékařů ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz, zavést až od přespříštího roku.

Zákaz tlumičů na krátké střelné zbraně a zpřísnění používání tlumičů pro dlouhé palné zbraně prosazuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s odkazem na doporučení policie. Tlumiče budou patřit mezi zbraně kategorie C, tedy ty podléhající ohlášení. Dosavadní majitelé tlumičů pro pistole a revolvery je podle úpravy budou moci vlastnit do ukončení jejich omezené životnosti. Nabytí ostatních tlumičů bude možné jen pro použití se zbraní, se kterou daný držitel zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence buď již nakládá, nebo kterou si pořizuje současně s daným tlumičem.