Zdravotnictví, letecký a chemický průmysl nebo telekomunikace – právě v těchto strategických odvětvích vytipovali úředníci ministerstva průmyslu a obchodu dvanáct možných investic do tuzemských společností, které se jevily jako nebezpečné. Kontrolovat podobné obchodní operace může Česko už více než rok. Dva zahraniční investoři se po jednání se státem stáhli, jeden z nich pocházel z Ruska.
Kvůli zákonu o prověřování zahraničních investic Česko kontroluje investory s konečným vlastníkem v zemích mimo EU. A to v případech, kdy chtějí získat větší než desetiprocentní podíl v tuzemské firmě, která podniká v oblasti důležité pro bezpečnost.
Nejvíce investicí, které Česko od května minulého roku do letošního dubna konzultovalo a prověřovalo, pocházelo ze Spojených států – celkem pět. Další dvě přišly z Velké Británie, po jednom případu se úřady zajímaly o investice z Číny, Ruska, Tchaj-wanu, Malajsie nebo Singapuru. Kromě zmíněných odvětví měly zájem o podnikání například ve strojírenství, biotechnologiích, IT nebo vodohospodářství.
Po kontrolách dvě firmy svůj zájem vstoupit do českých firem stáhly. Podle informací ČT se jednalo o ruskou firmu, která se rozhodla dále nepokračovat v rozjednané investici kvůli válce na Ukrajině. Právě tento konflikt podle ředitele obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací MPO Oty Šimáka značně ovlivnil zájem o investování v Česku i u dalších ruských a běloruských firem. Od začátku války zájem o byznysová partnerství z této oblasti do Česka nepřichází.
Druhý případ se týkal společnosti se sídlem v Asii, která nebyla schopna doložit zdroj financování.
Firmy v případě komplikací nakonec od záměru investovat podle MPO často samy upouští. Samotný zákaz takového podnikání, který by šel přímo od státní správy, je poměrně ojedinělý. V zemích EU, které mají podobně jako Česko také nastavený prověřovací mechanismus, jsou nakonec zakázány jednotky procent z celkového počtu případů.
„Častějším jevem je právě upuštění od investičního záměru. Důvodů může být několik, například změna investičního záměru, nedostatek financí, ale také snaha vyhnout se poškození pověsti v případě zákazu,“ popisuje situace výroční zpráva MPO.
Zdroje zahraničních investic nevyschnou
Ještě do minulého roku přitom Česko nemělo možnost zahraniční investory kontrolovat. To zemi mohlo dělat zranitelnou. „Takové trochu za vlasy přitažené přirovnání by bylo, že dokud jsme nemohli investice prověřovat, přišel by Severokorejec s dostatečně vekou taškou peněz a chtěl by si koupit klíčovou českou zbrojovku, tak by mohl,“ řekl Ota Šimák z ministerstva.
Loni ale stát zavedl na základě nařízení EU zákon o prověřování zahraničních investic. „Od té doby, co tento mechanismus existuje, se toxičtí investoři zdráhají v České republice působit. Pokud by se přesto rozhodli investovat a vyvolalo by to zájem státních úřadů, je pravděpodobné, že se z transakce stáhnou,“ vysvětlil ředitel.
Podle analytika a manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera může být prověřování zahraničních firem rozumným opatřením. „Asi dominantně tyto investice přichází ze zemí, které by neměly být na žádném seznamu problémových států. Proto by to nemuselo znamenat, že by vyschly zdroje zahraničních investic,“ říká Pfeiler.
„Kdybychom brali asi čistě finanční stránku, tak je to mírně nevýhodné. Myslím si ale, že čím dál víc vidíme, že roli budou hrát i nefinanční faktory. Některý majetek nemůžeme prodávat komukoliv a v případě kritické infrastruktury by měl mít stát nějaké slovo se k tomu vyjádřit,“ uvedl Pfeiler.
Zákon o prověřování zahraničních investic vznikl na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Evropská komise a členské státy, včetně Česka, mohou vznášet připomínky k investicím v jiných členských státech, pokud je považují za rizikové.
