Evropa zatím hledá shodu, jak na vysoké ceny energií. Komise zváží společné nákupy

Nahrávám video

Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část unijních zemí v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s ministry energetiky to avizovala eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se podle ní neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.

Většina unijních ministrů hovořila o krátkodobých zásazích, jako jsou daňové úlevy či finanční podpora obyvatel a firem, které mají snížit bezprostřední dopad nebývalého zdražování energií. V otázce dlouhodobějšího plánu jsou ovšem země rozdělené, což se projevilo i minulý čtvrtek na summitu unijních lídrů, který se shodl spíše na obecných formulacích než na konkrétní cestě k zajištění cenově dostupné elektřiny a plynu.

„Neshodli jsme se na jednotné pozici, zda by měla EU sáhnout ke společným krokům, které by byly uplatňovány ve všech členských státech,“ řekl slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.

Podobně dopadla i úterní schůzka, přestože řada jejích účastníků včetně Havlíčka hovořila o nutnosti rychlé akce. 

Podle bruselského zpravodaje ČT Lukáše Dolanského ukazují jednání řadu sporů mezi zeměmi. Například Francie či Španělsko navrhují změnit výpočet ceny elektřiny, která se v současnosti odvíjí od cen plynu – což v případě Francie, která spoléhá na jadernou energii, nedává smysl. Severské státy a Německo ale zásadně oponují s tím, že není potřeba měnit celý systém, vysvětluje korespondent.

Ceny plynu na burze v Nizozemsku (v eurech za MWh)
Zdroj: Euronews.com

Spory pak doprovází i úvahy o společných nákupech – zatímco střední a východní Evropa by s takovým scénářem dle Dolanského neměla problém, Berlín této variantě odporuje, jelikož ceny plynu s Ruskem vyjednává po vlastní ose. „Když přijde na konkrétní řešení, tak se ukazuje, že Evropa a každá část kontinentu má jiný pohled a Evropa se neshodne,“ konstatuje Dolanský.

„Musíme zvážit řadu aspektů: kdo bude platit za nákup a skladování plynu, jak bude plyn přepravován z různých regionů,“ vylíčila po jednání Simsonová. Část zemí se domnívá, že plán společných nákupů, s jehož podrobnostmi by Komise mohla přijít do konce roku, může posílit vyjednávací pozici EU. Některé státy v čele s Polskem kritizují přístup Ruska, které podle nich coby klíčový dodavatel neposkytuje Unii v současnosti tolik plynu, kolik by mohlo.

Nahrávám video

Česko chce výjimku na nulové DPH

Česko, stejně jako například Polsko, požaduje regulace trhu s emisními povolenkami, jejichž ceny také výrazně rostou, což má podle české vlády vliv na zdražování energií. Podle Havlíčka regulaci trhu s povolenkami podpořila zhruba polovina ministrů. „Byly i země, které to striktně odmítají. Neřekl bych, že byl jednoznačný výsledek. Pokračuje analýza trhu s emisními povolenkami a na jejím základě se vyhodnotí další postup a zváží se určitá míra regulace,“ řekl ČT.

S kolegy chtěl také probrat otázku, zda mohou členské země dočasně zavést nulovou daň z přidané hodnoty na energie, kterou minulý týden schválila česká vláda. Česko přitom spoléhá na to, že mu Komise povolí výjimku z pravidel unijního trhu, která rušení DPH neumožňují.

„Nechceme stahovat kalhoty před brodem a chceme vyjednávat maximální možnou výhodu, to znamená až nulu. Kdyby Evropská komise nakonec nulu neakceptovala, tak se musíme bavit o změně zákona na pět, deset procent a kompenzovat to dalšími nástroji“ avizuje vicepremiér.

„Existuje scénář, který by mohla Česká republika využít – zavést to na dva měsíce a čekat, že se ze strany Evropské komise nebude nic dít, že nespustí mechanismus žaloby,“ doplňuje zpravodaj ČT s tím, že pokud by Česko po dvou měsících od nulového DPH opět upustilo, Komise už by neměla co žalovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...