Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítá zvyšování daní, deficit chce udržet do tří procent

„Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně. Naopak zastavíme zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které tak zůstane na 35 procentech průměrné mzdy. Snížíme daň z příjmů právnických osob na devatenáct procent, abychom podpořili podnikání, investice, atraktivitu Česka a tvorbu pracovních míst,“ uvedly strany v programovém prohlášení.

Dále se strany chystají zrušit zastropování volnočasových benefitů pro zaměstnance, zavést nulovou daň z přidané hodnoty na léky na předpis či zastavit automatickou valorizaci daně z nemovitosti prostřednictvím inflačních koeficientů.

Strany také potvrdily plánované znovuzavedení systému elektronické evidence tržeb (EET) od roku 2027. Systém EET se nebude podle prohlášení vztahovat na osoby s drobnými živnostmi a příležitostnými výdělky. Půjde prý o moderní systém, který nebude vyžadovat povinný tisk účtenky ani nepřetržité on-line připojení. „Opatření bude svázáno s konkrétními úlevami – například přímá daňová sleva pro evidující OSVČ, zastavení zvyšování odvodů OSVČ, osvobození spropitného, nižší DPH v gastronomii, nižší daň z příjmů právnických osob a podobně,“ zavázaly se strany.

Kromě EET patří mezi další plánovaná opatření na snížení šedé ekonomiky zavedení digitální daňové kobry, která by za využití pokročilých nástrojů odhalovala fiktivní obchody a nezákonné daňové optimalizace, či rozšíření kompetencí Celní správy.

EET jako nástroj pro omezování daňových úniků zejména u DPH zavedla vláda ČSSD a ANO v roce 2016. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu-19 přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Od ledna 2023 ji pak nynější vláda Petra Fialy (ODS) zrušila.

Vyrovnané veřejné finance

Vznikající vláda chce veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu.

„Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám v provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu,“ stojí v návrhu. Zdravé veřejné finance jsou podle stran základem silného, stabilního a suverénního státu.

Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do loňska přechodně pozastavena.

„Když programové prohlášení říká, že deficit bude ‚bezpečně pod hranicí tří procent‘, může to klidně znamenat třeba 2,5 procenta. Tedy dvojnásobně větší číslo, než by měla vláda schvalovat příští rok,“ řekl analytik Natlandu Petr Bartoň. Jako první tedy bude muset vláda podle něj ve sněmovně zrušit zákon o rozpočtové odpovědnosti. Přizná se tak mezinárodním trhům, od kterých si na slibované výdaje bude muset půjčit, že je rozpočtově nezodpovědná, dodal.

Návrh ukotvení koruny v ústavě

Vznikající kabinet se zavázal, že nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. „Česká koruna je klíčem k naší ekonomické suverenitě. Zavazujeme se, že naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR, stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo,“ stojí v prohlášení.

Končící vláda nestanovila termín zavedení společné evropské měny. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a České národní banky. Podle materiálu, který vyhodnocuje připravenost země na členství v eurozóně, Česko loni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to velikost deficitu veřejných financí, výši zadlužení a výši úrokových sazeb. Nesplnilo naopak inflační kritérium ani povinnost členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí Unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.

Zestátnění ČEZu

V oblasti energetiky má koalice jeden hlavní cíl, kterým je dosažení nižších cen a energetická soběstačnost. Toho podle návrhu chce dosáhnout i kroky, kterými se vymezuje vůči končící vládě premiéra Fialy.

Nejvýraznějším rozdílem v prioritách nové koalice a dosluhující vlády je snaha o plné ovládnutí ČEZ. „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ,“ uvedla koalice v prohlášení.

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček už v minulých týdnech avizoval, že tento krok by měl trvat asi rok až rok a půl a stál by zhruba 250 miliard korun. Stávající kabinet ovšem tento plán dlouhodobě kritizoval. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) jej označil za drahý a nesmyslný.

Odmítnutí povolenek

Nová koalice se v prohlášení rovněž vymezila vůči systému emisních povolenek. Chce tak na půdě EU iniciovat přehodnocení celého systému, který označila za nepředvídatelný. Zároveň deklarovala, že nebude zavádět nový systém povolenek ETS 2, který rozšiřuje povolenky i na dopravu a domácnosti. Podle Vlčka ovšem odstoupit od systému už možné není, případně za cenu vysokých pokut.

Dalším slibem nové koalice v energetice je přesunutí poplatků za podporované zdroje energie (POZE) zcela na stát. V současnosti jsou příspěvky rozděleny mezi stát a odběratele. Nová koalice se tímto krokem inspirovala v zahraničí, poplatky hradí jen stát například v Německu. Cílem je podle návrhu snížení regulovaných cen energií. Pokud by tento krok nová vláda schválila, zvýšila by tak aktuálně plánované státní výdaje na POZE v příštím roce ze současných 24,6 miliardy korun o dalších zhruba 20 miliard korun.

V dalších energetických prioritách se nová vláda od současného kabinetu tolik neodlišuje. Pokračovat chce například v přípravě nových jaderných bloků v Dukovanech, v přípravě nových plynových zdrojů, v zavádění kapacitních mechanismů nebo v modernizaci teplárenství.

Koalice také deklarovala snahu o vytvoření podmínek pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie. „Jejich rozvoj ale musí být v souladu s udržením stability přenosové a distribuční soustavy,“ uvedla v prohlášení.