Koalice zatím nedotáhla jednání o konsolidačním balíčku. Pokračovat v debatě bude příští úterý

V jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí budou politici stran vládní koalice pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. Po středečním šestihodinovém jednání takzvané K15 ve Strakově akademii to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Premiér Petr Fiala (ODS) už před jednáním avizoval, že shodu během středy neočekává.

„Dneska jsme jednání neuzavřeli. Někam jsme se posunuli. Mám z toho dobrý pocit… Ve hře jsou všechny položky, které v tom konsolidačním balíčku jsou. Je jich asi šedesát. Bavíme se o všech,“ uvedl Výborný. Na čem se vládní politici dohodli, nechtěl přiblížit. Při příchodu na jednání řekl, že dohoda je zhruba na dvou třetinách kroků. Zopakoval, že termín představení balíčku do poloviny května platí.

Premiér před jednáním potvrdil dřívější vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že většina konsolidačních opatření musí být provedena na výdajové straně rozpočtu. Experti podle něj vyčíslili dopady všech návrhů, se kterými přišli Národní ekonomická rada vlády (NERV), nezávislí ekonomové nebo koaliční strany, a nyní bude na koaličních lídrech, aby je posoudili.

Premiér odmítl komentovat jednotlivá opatření. „Taková debata je nezodpovědná, protože to musí celé vytvářet jeden srozumitelný a navzájem propojený celek,“ podotkl. Cílem vlády podle něj je přijmout taková opatření, která nebudou výrazně poškozovat žádnou sociální skupinu.

Nahrávám video

Dohodu neočekává ani Výborný, dle Bendy bude jednání dlouhé

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný při příchodu na koaliční jednání také sdělil, že ve středu dohodu neočekává. Prozradil, že na zhruba dvou třetinách plánovaných konsolidačních opatřeních už je shoda, politici budou řešit parametry těch zbývajících. Zdůraznil však, že dokud není konečná dohoda, nelze věc považovat za uzavřenou. Výsledný balíček podle něj společně představí premiér a předsedové koaličních stran.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy zřejmě bude středeční jednání dlouhé, nedokázal ale odhadnout, zda koalice nalezne shodu už ve středu, nebo až na jednání v příštím týdnu. Jednotlivá úsporná opatření nechtěl komentovat.

Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob přišel na jednání s tím, že považuje za cíl najít úspory sedmdesát miliard korun na straně výdajů. Za jednu z klíčových položek označil hledání úspor v národních dotacích v řádu desítek miliard korun.

Dle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka nelze zatím odhadnout, jaký bude v konsolidačním balíčku poměr úspor a nových rozpočtových příjmů. Za zásadní považuje to, aby úspory nebyly pouze jednorázové, ale projevovaly se i v dalších letech.

Prezident Petr Pavel při středeční návštěvě Libereckého kraje sdělil, že úspory se musí hledat především na straně výdajů státu. „U toho, jak drahá je státní správa, stát. Teprve následně bychom měli hledat, kde navýšíme příjmy. Zatím úsilí směřuje spíš k tomu, abychom navýšili příjmy,“ upozornil. Prezidentská kancelář se podle něj bude řídit stejnými zásadami úspor, pokud se nějaké obecně ve státní správě dohodnou.

Část opozice souhlasí s rušením některých dotací

Seznam opatření, ze kterého bude koalice vybírat, čítá více než sedmdesát návrhů. Zatímco návrhy na růst daní a dalších odvodů by celkem zvýšily příjmy států o 130 miliard ročně, plán škrtů by snížil výdaje o 56 miliard.

Co se týče plánu Stanjury na seškrtání národních dotací, ty by dle pracovního návrhu resortu financí mohly klesnout až o třicet miliard korun. Pro rušení některých z nich by kabinet získal podporu i části opozice. „Jsou národní dotace, které směřují k soukromým podnikům a podobně, tam určitě je prostor to seškrtat, protože dochází ke křivení trhu,“ soudí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). 

Nahrávám video

Koaliční seznam možných změn také obsahuje například zdražení dálničních známek, tu pro osobní automobil nejspíš na 2300 korun, či omezení studentských slev na jízdné ve veřejné dopravě. Kabinet by tím mohl získat do státního fondu dopravní infrastruktury až šest miliard.

Podle hnutí ANO vláda nemá jasno, jak bude země vypadat po případném prosazení úsporných návrhů. „Jinak to vnímá KDU-ČSL, jinak ODS, jinak ostatní. To znamená – tady nijak neočekávejme, že se tato sestava dokáže sjednotit na nějaké hospodářské vizi,“ okomentoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Nahrávám video

Havlíček později v pořadu 90′ ČT24 prohlásil, že nelze rozpočet postavit jen na škrtech. „To je cesta bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Já rozumím tomu, že se škrtat musí, ale zároveň se musí zabezpečit prostředí pro budoucí příjmy, a ne to, že demotivují lidi, firmy a za pár let tu nebudeme mít z čeho ten hrubý domácí produkt vyskládat,“ uvedl s tím, že je principiálně proti zvyšování daní. 

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček v pořadu podotkl, že je rovněž proti zvyšování daní. Je podle něj potřeba v první řadě šetřit na státu, na provozu a škrtat zbytečné dotace, které směřují k podnikatelům. „Nikdo samozřejmě nechce brát lidem, kteří jsou v tíživé situaci, sociální dávky. Ale problém veřejných financí je natolik hluboký, že se škrty dotknou leckoho z nás,“ uvedl s tím, že je složité škrty udělat tak, aby nikoho nebolely. Zároveň jsou podle něj nutné, aby stát nezbankrotoval. 

Klára Kalíšková z think tanku IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE podotkla, že zvyšování daní je nezbytné. „Český daňový systém má specifika, která nejsou úplně dobrá,“ uvedla. Jedno z nich je podle ní to, že zdanění nejnižší pětiny zaměstnanců je kolem 35 procent, zatímco u nejvyšší pětiny je to 40 procent. „Ten rozdíl pěti bodů je opravdu velmi nízký,“ uvedla s tím, že v okolních státech je rozdíl deseti bodů běžný. Největší zásah do rozpočtu v posledních letech bylo podle ní zrušení superhrubé mzdy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 11 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánovčera v 15:36

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.