Komunikace vlády o dani z neočekávaných zisků je tragická, řekl Kalousek

Nahrávám video

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, sněmovna v úterý propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. 

„Pokládám za fér, že vítězové bez zásluh se o své vítězství podělí s těmi, kteří to nezavinili,“ řekl Kalousek s tím, že souhlasí s principem daně. Zároveň podotkl, že samotný proces zavedení je velmi riskantní. „Neprošlo to řádným legislativním procesem, nemáme stanovisko legislativní rady vlády, až to jednou budou řešit správní soudy, tak se z toho zblázní, protože nebudou vědět, jak to zákonodárce myslel,“ podotkl Kalousek.

Kritizoval rovněž, že vláda nyní zapsala do návrhu státního rozpočtu příjmy ze zákona, který ještě nebyl ani napsán.

Zmínil rovněž, že je rád, že odpadl pirátský návrh o retroaktivitě. Komunikaci vlády však považuje za tragickou. „Je naprosto tragická a amatérská. To vláda nikdy neměla dopustit,“ uvedl s tím, že chápe, že je nyní bezprecedentní situace. „Pak ale vláda musí vystoupit a říct jasné rozhodnutí. Ale aby to komunikovala způsobem ,pal, nepal, možná, ano‘, to je to nejstrašnější,“ podotkl Kalousek s tím, že neví, zda si vláda uvědomuje, co tato rozhodnutí dělají s důvěrou na akciových trzích.

„Každý vládě odpustí chybu, všichni jsme dělali chyby, ale neměli by odpustit amatérismus,“ uvedl Kalousek.

Zároveň zmínil, že rizika, kolik peněz se reálně vybere, jsou obrovská. „Nevěřím tomu, že vláda vybere tolik, kolik slibuje.“

Radim Fiala: Vláda tolik nevybere

Podobně se o dani z mimořádných zisků vyjádřil i Radim Fiala (SPD). „Jsou to velké oči pana ministra financí,“ uvedl Fiala s tím, že si nemyslí, že jde o systémové řešení. „Pro nás má více negativ než pozitiv, například, že se počítá s tím, že vybere z bank třiatřicet miliard. My si myslíme, že to nebude ani ne třetina,“ uvedl s tím, že banky budou rovněž optimalizovat zisky.

Podotkl, že půjde o problém pro firmy v Česku a případně nové příchozí investory. „Daň bude šedesátiprocentní a pak je tam devatenáct procent daň z příjmů. Celkově to zdanění je osmdesát procent. To už odporuje Lafferově křivce,“ podotkl s tím, že zde už není přímá úměra. „Čím vyšší je daň, tím méně se vybere.“

Fiala navrhl, že peníze by se mohly vzít z energetických firem, například z ČEZu. „Tam si můžeme vzít ty jejich zisky pomocí dividend po zdanění a nebudeme muset kompenzovat minoritní akcionáře,“ uvedl.

Výborný: Komunikace nebyla šťastná

Výborný (KDU-ČSL) přiznal, že komunikace nebyla šťastná, zároveň zmínil, že jednání nebylo jednoduché. „Velmi si ale cením toho, že na základě tohoto jednání jsme se shodli na tom, že daň z neočekávaných zisků bude platit mezi lety 2023 až 2025, nikoliv zpětně na rok 2022. Ta určitá míra rizika, že by to mohlo být klasifikováno jako neústavní, tady byla a my jsme do tohoto rizika nechtěli jít,“ uvedl s tím, že museli počkat, jak se k dani postaví EU.

Na výtky, že zákon neprošel řádným legislativním procesem, podotkl, že nic jiného nezbylo. „Pokud chceme dosáhnout toho, abychom se nepřeklopili do 1. ledna a neřešili problém retroaktivity, tak nezbylo nic jiného než pozměňovací návrh,“ uvedl Výborný s tím, že proces byl nastaven tak, aby zákon mohl být ve třetím čtení a všechny příjmy byly tak legislativně ošetřeny.

„Je to daň za to, že žijeme v bezprecedentní krizové době. Jsme pod tlakem a musíme na to nějakým způsobem reagovat,“ dodal Výborný.

Kalousek podotkl, že kdyby vláda s tímto návrhem přišla před prázdninami, kdy všichni stejně věděli, že musí přijít, mohl legislativním procesem projít. „Teď už se s tím nic dělat nedá, protože vláda zaspala. To riziko tu nemuselo být,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 19 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.