Kurz turecké liry se propadl na nové minimum, táhne dolů evropské akcie, korunu i euro

Nahrávám video

Turecká lira se v noci na pondělí propadla vůči dolaru na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala. V reakci na pokles slíbila turecká centrální banka zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Obavy z krize v Turecku tlačí dolů i evropské akcie a euro.

Lira od začátku letošního roku oslabila vůči dolaru už o více než 40 procent, a to zejména kvůli zhoršujícím se vztahům mezi Tureckem a Spojenými státy a obavám z tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na snižování úrokových sazeb.

V pátek se lira vůči dolaru propadla až o osmnáct procent, což mělo negativní dopad na světové akciové trhy i na kurz eura. K pátečnímu poklesu turecké liry přispělo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zdvojnásobit cla na dovoz turecké oceli a hliníku.

„Nyní se zdá být jisté, že propad liry, který začal v květnu, uvrhne tureckou ekonomiku do recese,“ uvedl analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Upozornil nicméně, že turecké hospodářství se na světové ekonomice podílí jen zhruba jedním procentem.

Dolar se v noci na dnešek vyšplhal až na 7,24 liry za dolar. Později se však vrátil pod hranici sedmi lir za dolar. Turecký ministr financí Berat Albayrak v novinovém rozhovoru uvedl, že vláda připravila akční plán ke zmírnění obav investorů a že úřady od pondělního rána začnou podnikat potřebné kroky.

Evropa se obává tureckých dlužníků

Naopak evropské akcie i euro zůstávají kvůli obavám z ekonomické krize v Turecku pod tlakem. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po zahájení obchodování ztrácel 0,4 procenta a nacházel se na třítýdenním minimu.

Jednotná evropská měna během pondělního obchodování sestoupila až na 1,1365 USD, tedy na nejnižší úroveň od loňského července. Krátce před 10. hodinou SELČ ztrácela oproti pátečnímu závěru zhruba 0,4 procenta na 1,1370 USD.

Nahrávám video

Za poklesem akciového trhu stojí především banky. Evropská centrální banka (ECB) má podle páteční zprávy listu Financial Times obavy, že turečtí dlužníci v důsledku prudkého poklesu kurzu domácí měny nebudou schopni splácet dluhy v cizích měnách. 

Erdogan musí přestat hledat viníky za hranicemi

Ekonomické problémy Turecka podporují poptávku po měnách považovaných za bezpečné útočiště v období nejistoty, jako jsou americký dolar a švýcarský frank. Euro v pondělí vůči franku sestoupilo až na roční minimum 1,1298 CHF, napsala agentura Reuters. 

„Pokud tamní centrální banka a také prezident Erdogan nebudou situaci urychleně řešit, bude se stav tamní ekonomiky dále rapidně zhoršovat a bude docházet k odlivu kapitálu nejen z Turecka, ale ze všech takzvaných rozvíjejících se trhů, včetně České republiky. I kvůli Turecku pozorujeme oslabování koruny, která je nejslabší vůči dolaru za poslední více než rok,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Dokud bude prezident Erdogan pokračovat v těchto vyjádřeních, bude hledat viníka za hranicemi Turecka a nebude ochoten připustit to, že má problémy, které vytvořil se svým vlastním přístupem, tlakem na centrální banku, aby nezvyšovala úroky tak, jak by měla, tak se ta situace nemůže vyřešit,“ dodal Kovanda.

„To je právě to, čeho se investoři nejvíce obávají, že bude prezident Erdogan nadále uplatňovat příliš silný, někdy až nevybíravý vliv na centrální banku, která tak nebude krotit dostatečně inflaci, jenž je na maximech od roku 2003. Země tak bude dále se spirálovitě řítit do měnové a finanční krize,“ uzavřel analytik.

Turecká krize může zpomalit českou ekonomiku

„Turecko je již středně velkým rozvíjejícím se trhem, a pokud by krize liry dospěla až k neschopnosti splácet zahraniční dluh, bezesporu by to nastartovalo novou vlnu odlivu kapitálu z celého rozvíjejícího se světa. Slabší růst rozvíjejících se trhů může zpomalit českou ekonomiku,“ naznačil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle něj přímá obchodní vazba Česka na Turecko není vysoká a činí zhruba jedno procento exportu. „Vyšší napětí na rozvíjejících se trzích ale již dnes ovlivňuje negativně českou korunu, ve které je od konce intervencí zaparkován větší objem zahraničního kapitálu. Prohloubení krize by negativní dopad na českou měnu ještě zesílilo,“ dodal Bureš.

Turecko ruší účty na sociálních sítích

Turecká prokuratura podle televizní stanice CNN Türk zahájila vyšetřování osob podezřelých z podílu na aktivitách, které ohrožují ekonomickou stabilitu Turecka. Úřad prokuratury uvedl, že Turecko je terčem ekonomického útoku, a slíbil právní kroky proti všem zprávám napomáhajícím tomuto útoku.

Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že již iniciovalo vyšetřování 346 účtů na sociálních médiích kvůli zveřejňování informací podněcujících pokles turecké měny.  Istanbulská akciová burza v pondělí pozastavila obchodování s akciemi tří předních tureckých bank Yapi Kredi, Akbank a Isbank poté, co se jejich ceny kvůli obavám o ekonomiku a finanční stabilitu propadly o více než 11 procent.

Později bylo obchodování s těmito akciemi obnoveno. Šéf společnosti Isbank Adnan Bali uvedl, že Turecko je terčem útoku spekulantů, a upozornil, že propad liry neodpovídá vývoji turecké ekonomiky.

Erdoganův mluvčí v pondělí uvedl, že turecká ekonomika je silná a že by nikdo neměl věnovat  pozornost spekulativním zprávám a aktivitám. Erdogan minulý týden vyzval Turky, aby v rámci „národního boje“ proti ekonomickým nepřátelům směňovali své dolary a zlato za turecké liry.

V pondělí Erdogan prohlásil, že očekává pokračování útoků na tureckou ekonomiku. Zároveň však předpověděl, že lira se v brzké době vrátí na „rozumné“ úrovně. Rozšiřování falešných zpráv o turecké ekonomice označil za zradu a postup USA za bodnutí do zad. Prezident rovněž uvedl, že Turecko v reakci na ekonomické útoky urychlí své investiční plány.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...