Rusko zaplatilo úroky z dluhopisů, vyhnulo se platební neschopnosti

Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů. Vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na zemi uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Ten už zajistí distribuci peněz na účty držitelů dluhopisů. Celkem jde o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Ruská centrální banka v pátek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na dvaceti procentech. Oznámila rovněž, že zahájí nákupy vládních dluhopisů.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla třicetidenní lhůtu na nápravu.

Tyto úroky se vztahují ke dvěma emisím eurobondů denominovaných v dolarech. Jedna emise je splatná v roce 2023, druhá v roce 2043. Investoři splátku úroků z těchto dluhopisů považovali za test ochoty Moskvy splácet závazky vůči zahraničním věřitelům i v době, kdy Rusko čelí bezprecedentním sankcím.

Vzhledem k tomu, že Rusko se kvůli sankcím nemůže dostat k podstatné části svých devizových rezerv, začaly ratingové agentury prudce snižovat hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruské federace až do neinvestičního pásma. Některé z nich předpokládají, že Moskva se vyhlášení platební neschopnosti nevyhne.

Rusko má u zahraničních věřitelů dluh celkem asi 491 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun). Z toho je zhruba 80 miliard amerických dolarů splatných v příštích dvanácti měsících, upozornila společnost Algebris Investments. Z té posledně zmíněné částky připadá 20,5 miliardy amerických dolarů na dluhopisy denominované v dolarech ve vlastnictví nerezidentů.

Dluhopisy za dvě miliardy dolarů

Úroky splatné 16. března byly první z několika dalších, jejichž splatnost se blíží. Příští budou v objemu 615 milionů dolarů a je nutné je splatit do konce měsíce. První platba jistiny připadá na 4. dubna, kdy jsou splatné dluhopisy za dvě miliardy dolarů.

Samotné dluhopisy byly vydány s mnoha podmínkami a závazky. Dluhopisy, které Rusko prodalo po zavedení sankcí uvalených na něj za anexi Krymu z roku 2014, obsahují i doložku pro splatnost v jiných měnách. U dluhopisů vydaných po roce 2018 je možné splátky provést i v rublech, avšak u těch, které měly splatnost ve středu, muselo Rusko zaplatit pouze v dolarech.

Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.

Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.

Zmrazené devizové rezervy

Makroekonomický analytik ze společnosti Generali Investments CEE Martin Pohl uvedl, že panovaly technické otázky kolem aktuálních pravidel plateb. „Protože se jedná o platbu sankcionovaného subjektu, tedy ruské vlády, která byla hrazena ze zmrazených devizových rezerv,“ upozornil.

Připustil, že každý další převod je do určité míry závislý na politickém rozhodnutí Ruska, zda zahraničním investorům zaplatit. „Ale přiznejme si, devizové rezervy jsou zmrazené. Rusko si na ně nesáhne, takže z mého pohledu je pro ně poměrně levná záležitost zaplatit, protože to je uvolnění těchto zmrazených prostředků na základě speciálního povolení amerického ministerstva financí,“ míní.

Pokud by se Rusko ocitlo v platební neschopnosti, bylo by to podle Pohla nepříjemné pro zahraniční investory. Dodal ale, že z hlediska globálních finančních trhů by to „nebyla katastrofa“.

Nahrávám video

Úroková sazba v Rusku zůstává na dvaceti procentech

Ruská centrální banka ponechává základní úrokovou sazbu na dvaceti procentech. Vysoká sazba na pozadí výrazných změny vnějších podmínek udržela finanční stabilitu a zabránila nekontrolovanému růstu cen, zdůvodnila banka.

Tamní ekonomika vstupuje do fáze rozsáhlé strukturální transformace, kterou bude provázet dočasné, ale nevyhnutelné období zvýšené inflace, související především s úpravami cen široké škály zboží a služeb, uvedla banka. Zdůraznila, že měnová politika je nastavena tak, aby umožnila postupné přizpůsobení ekonomiky novým podmínkám a návrat roční inflace na čtyři procenta v roce 2024. V příštích čtvrtletích bude ruská ekonomika oslabovat, dodala centrální banka.

Krok podle Pohla vypovídá o tom, že Rusko ještě nemá jistotu, jak aktuální šok dopadne na ruskou ekonomiku a na inflaci. Podotkl, že kolem inflace panuje velká nejistota. Uvedl, že se do ní propíše oslabení rublu, těžko se ale odhadují dopady způsobené absencí zboží.

Centrální banka zvýšila základní úrok z 9,5 procenta na dvacet procent na mimořádném zasedání 28. února, a to v reakci na propad kurzu rublu v důsledku západních sankcí za napadení Ukrajiny. Další zasedání centrální banky, které bude rozhodovat o úrokových sazbách, je plánováno na 29. dubna.

Nákup vládních dluhopisů

Odpoledne se na tiskové konferenci k věci vyjádřila guvernérka banky Elvira Nabiullinová. Ta měla ve funkci končit v červnu, ale prezident Vladimir Putin jí navrhl prodloužení mandátu. Podle agentury Reuters sdělila, že moskevská burza od pondělí obnoví obchodování s ruskými státními dluhopisy v rublech (OFZ). Dodala, že centrální banka plánuje jejich nákup.

„Jakmile se situace na finančních trzích stabilizuje, plánujeme prodat toto portfolio dluhopisů, abychom neutralizovali dopad této transakce na měnovou politiku,“ řekla Nabiullinová.

Predikovala zároveň, že hrubý domácí produkt se bude v následujících čtvrtletích snižovat a že inflace bude letos i v příštím roce vyšší, než se předpokládalo. Šéfka centrální banky rovněž prohlásila, že ruský bankovní systém funguje bez závad a že problémy s nedostatkem likvidity se výrazně zmírnily.

„Na konci února banky zažívaly rozsáhlý odliv rublů z účtů klientů, během posledních dvou týdnů se však tyto peníze vrátily na dlouhodobé vklady. Zvýšení (úroků) v tom hrálo klíčovou roli,“ uvedla. Upozornila, že nynější mimořádně vysoká úroková sazba představuje pouze prozatímní protikrizové opatření a že úroky opět klesnou, jakmile se situace stabilizuje.

„Zrychlení inflace na přelomu února a března způsobil nárůst poptávky, zejména mimo potravinářský segment. Lidé nakupovali domácí spotřebiče, vozidla, elektroniku či nábytek v obavách, že dostupnost těchto produktů výrazně klesne v důsledku sankcí, odchodu některých firem z trhu a oslabení rublu. Ve druhém březnovém týdnu tato nákupní horečka mírně polevila,“ přiblížila Nabiullinová.

Centrální banka uvedla, že ruská ekonomika vstupuje do fáze rozsáhlé strukturální transformace, kterou bude provázet dočasné, ale nevyhnutelné období zvýšené inflace, související především s úpravami cen široké škály zboží a služeb. Zdůraznila, že měnová politika je nastavena tak, aby umožnila postupné přizpůsobení ekonomiky novým podmínkám a návrat roční inflace na čtyři procenta v roce 2024. V příštích čtvrtletích bude ruská ekonomika oslabovat, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...