Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189 miliard

„Květen je tradičně slabší měsíc, odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a DPH. Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Komplexnější přehled bude podle něj až na konci června. „Podstatné je, že žádné zvýšené daňové přijmy se nekonají,“ dodal.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně stouply o 48,8 miliardy na 601,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 58,2 miliardy na 526,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně klesly o 16,9 miliardy na 791 miliard korun.

Schodek 280 miliard na konci roku považují ekonomové za nereálný

„Udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun je již nemožné. Vláda si zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize, což je velmi nákladné. Pokud by se navíc rozhodla i vykoupit menšinový podíl ve skupině ČEZ, tak už by se jednalo o rezignaci na rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše schodek rozpočtu letos bude zhruba 320 miliard korun. „Válka na Ukrajině přinesla dodatečné náklady pro státní rozpočet a už nyní je téměř jisté, že plánovaný schodek 280 miliard korun bude třeba novelizovat,“ řekl.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda odhaduje schodek na konci roku ještě o zhruba deset miliard vyšší. „Vláda ale musí za takovým účelem odolat tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta. Takovou nesystémovou dávkou je zvažovaná dávka pět tisíc korun na dítě do 18 let. Takovým prázdným gestem pak plošné snížení spotřební daně z pohonných hmot,“ upřesnil.  

V meziročním srovnání šlo na investice o tři a půl miliardy víc

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci května meziročně stouplo o 24 miliard na 132 miliard korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 2,5 miliardy korun více, celkem 33,5 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci května 37 miliard korun, meziročně o 5,6 miliardy více.

Na běžné výdaje stát ke konci května dal 740,6 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy méně. Kapitálové výdaje naopak meziročně stouply o 3,5 miliardy na 50,4 miliardy korun.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme,“ řekl Stanjura. „Je to v důsledku uvolnění po rozpočtovém provizoriu, protože se věci mohly rozjet, to rozpočtové provizorium je brzdilo,“ reagovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stanjuru naopak netěší vysoké mandatorní výdaje za obsluhu státního dluhu. „Dobíhají nás rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ uvedl.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 306,6 miliardy korun, meziročně o 14,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 234,3 miliardy korun. Suverénně nejvyšší částku, tedy 44 a půl miliardy, naopak kabinet ušetřil na dotacích podnikatelům, které jim loni vyplatil hlavně kvůli covidové pandemii. „Nacházíme se v nelehkých časech. Snažíme se co nejvíce šetřit, ale zároveň zvládat všechny úkoly, které před námi stojí, není to nic lehkého,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

„Tohle je realita, já si myslím, že dvojnásobně platí, že vláda se bude muset nadvakrát rozmyslet, než vydá další korunu,“ řekl Stanjura. „Vláda slibovala úsporná opatření, moc to ale nevypadá. Rozšířili i počet členů vlády, rozšířili aparát,“ reagoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).  

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.