Senátní výbor chce zvýšit slevu na poplatníka, ale méně, než schválila sněmovna. Má šanci na úspěch

Senátní hospodářský výbor podpořil ve středu sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent po zrušení superhrubé mzdy. Slevu na poplatníka chce zvýšit jen o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně, tedy méně, než schválila sněmovna. Kraje a obce by kvůli zrušení superhrubé mzdy a následnému výpadku části příjmů měly podle výboru dostat vyšší podíl na výnosech daní. Získaly by tak zhruba 20 miliard korun ročně.

Sazby daně nechal výbor beze změn tak, jak to ve sněmovně prosadily zejména ANO, ODS a SPD. To byl také hlavní cíl ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), když ve středu návštívila Senát.

Horní komora ale přes její nesouhlas zvýšila slevu na poplatníka o tři tisíce korun. Úplné vyřazení vyšších daňových slev tedy ministryně neprosadila. Schillerová nicméně ocenila, že senátoři přijali lepší variantu než tu, která byla schválena sněmovnou.

Nahrávám video

Poslanci před dvěma týdny schválili zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by spolu se zrušením superhrubé mzdy znamenalo snížení příjmů veřejných rozpočtů o zhruba 130 miliard korun ročně.

Senátní varianta podle Schillerové bude znamenat výpadek příjmů pod 100 miliard korun. Ministryně odmítla možnost, že by se takovou částku povedlo nahradit seškrtáním výdajů rozpočtu.

Výbor tak doporučil celé horní komoře, aby prošlo výrazné snížení daní pro čtyři a půl milionu zaměstnanců z 20 na 15 procent z hrubé mzdy. Vyšší sazbu 23 procent by platili jen lidé vydělávající měsíčně více než přibližně 137 tisíc korun, nahradila by současnou solidární daň. Členové výboru by ale oproti poslancům snížili nárůst slevy na poplatníka, místo o devět tisíc by ji zvedli o tři tisíce ročně. Pokud by senátoři schválili daňový balíček podle středečních úprav výboru, klesl by výpadek z veřejných rozpočtů ze 130 na zhruba 110 miliard ročně.

„Nechtěli jsme prodlužovat nervozitu a nejistotu stran dalšího projednávání. Myslím, že bylo zapotřebí, aby nějaké usnesení hospodářský výbor přijal,“ řekl předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Vladislav Vilímec (ODS). Patnáctiprocentní sazbu daně z hrubé mzdy podpořili všichni přítomní členové výboru napříč stranami.

„Věci, které přijal dneska i hospodářský výbor, jsou pro nás také přijatelné,“ řekl například člen výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Herbert Pavera (TOP 09). Společný klub ODS a TOP 09 je v Senátu nejsilnější. 

Nový návrh má šanci projít Senátem i sněmovnou

Celý Senát začne daňový balíček projednávat příští čtvrtek. Výborem schválený návrh má velkou šanci uspět také při hlasování v celé horní parlamentní komoře. A pokud projde Senátem, bude mít poté šanci i ve sněmovně. Podle informací ČT ho podporuje hnutí ANO, ODS i SPD, které mají ve sněmovně výraznou většinu. „Pro SPD je absolutní prioritou podpora více peněz v peněženkách pracujících občanů,“ řekl předseda hnutí Tomio Okamura.

„Je to varianta, která je levnější pro veřejné rozpočty, která počítá s kompenzacemi. Budu teď svoji energii soustředit především na to, aby ze Senátu vzešla, tak jako dnes z hospodářského výboru, varianta 15 a 23,“ řekla ve středu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k návrhu, který vzešel z hospodářského výboru.

Navržené změny ale dál kritizuje druhý nejsilnější klub, Starostové a nezávislí. „Koluje ve zdech Senátu i návrh zamítnout ten návrh (sněmovní - poznámka redakce) jako celek. Co si sněmovna uvařila, ať si také sní,“ řekl první místopředseda Senátu a člen senátorského klubu Starostové a nezávislí Jiří Růžička (nestr.).

Výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce (ODS) doporučil kompenzovat krajům a obcím výpadek příjmů změnou rozpočtového určení daní. Kraje by si měly polepšit o zhruba sedm miliard korun, obce o 12,9 miliardy korun. Obce by nově měly mít podíl na výnosu daní ve výši 25,18 procenta, kraje 9,82 procenta.

Dvacet miliard pro regiony tak odpovídá návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten koncem listopadu navrhl senátorům ohledně úprav daňového balíčku kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Kompenzace předtím vláda v souvislosti s balíčkem odmítala. 

Senátoři se také postavili proti ustanovení prosazenému Piráty, na základě kterého by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. Schillerová s tím souhlasila.

Prezident varoval, že bude daňový balíček vetovat. Premiér s ním ještě chce jednat

Prezident republiky Miloš Zeman v úterý oznámil, že se rozhodl daňový balíček vetovat. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.

Premiér Andrej Babiš chce ještě prezidenta přesvědčit o tom, aby daňový balíček nakonec nevetoval. Plánuje se s ním sejít hned poté, co zákon projednají senátoři. „Uvidíme, co je možné, a pana prezidenta budeme určitě potom přesvědčovat, aby se s tím ztotožnil,“ řekl Babiš. Premiér by chtěl s prezidentem o daních jednat dřív, než návrh těsně před Vánoci projednají poslanci.

Zástupci regionů věří v kompenzaci výpadku příjmů

Zástupci obcí a krajů varovali před tím, že schválení daňového balíčku v současné podobě by znamenalo zastavení připravovaných investic i omezení poskytování veřejných služeb. Doufají proto v to, že Senát balíček upraví tak, aby obcím a krajům byly nižší příjmy z daní kompenzovány. Zástupci obcí a krajů to uvedli na středeční tiskové konferenci. Podle nich podoba změn, kterou schválili poslanci, znamená rozvrat veřejných financí a zásadní dopad do ekonomické svobody samospráv. 

„Schválení daňového balíčku je fatální zásah do ekonomické svobody krajů, která zde nebyla od sametové revoluce,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Dále řekl, že obce a kraje jsou nejlépe hospodařící subjekty státní správy. „Věřím, že v Senátu zvítězí zdravý rozum a že tyto fatální dopady budou nahrazeny, jinak to znamená konec investic obcí a krajů,“ dodal.

Cílem je vyhladovět samosprávy, tvrdí Kovářová

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) nazvala daňový balíček „daňovým bincem“, jehož cílem je vyhladovět samosprávy. „Doufám, že v Senátu najdeme kompromisní řešení,“ uvedla.

Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák upozornil na to, že v případě schválení současné podoby změny daní nebudou mít menší obce a města peníze ani na povinné provozní výdaje. „Obce již nyní doplácejí výrazné částky ze svých rozpočtů na provoz školek, škol, svoz odpadů či rekonstrukce budov a místních komunikací,“ upozornil. I on doufá v to, že Senát přijme úpravu, která bude co nejvíce nahrazovat peníze, o které samosprávy změnou daní přijdou. „Pokud nebude nic kompenzováno, tak to dramaticky dopadne na růst a obnovu české ekonomiky v příštím roce,“ dodal.

Nahrávám video

Jednání o daňovém balíčku se ve středu odehrávala i v Poslanecké sněmovně, kde se sešli lídři ODS, lidovců a TOP 09. Tedy stran, které mají v horní komoře téměř polovinu senátorů. Na definitivním společném postupu se ale nedohodli. 

„Chceme zachovat zvýšení slevy na poplatníka, protože pro KDU-ČSL je to velmi důležitý nástroj podpory rodin s dětmi a rodičů jako takových,“ řekl předseda strany Marian Jurečka. 

Hospodářská komora chce sazby daně z příjmů nastavit na 16 a 23 procent

Sazby daně z příjmů fyzických osob by měl Senát podle Hospodářské komory nastavit na 16 a 23 procent. Slevu na poplatníka chce komora zvýšit ze současných 24 840 korun jen na 26 520 korun ročně. Komora tak doporučila upravit daňový balíček.

Souběžné rušení superhrubé mzdy a razantního zvýšení základní slevy na poplatníka analytici Hospodářské komory označili za rozpočtové riziko. Na základě vlastních propočtů a analýzy dopadů na státní rozpočet proto senátorům navrhli rozumný snadno proveditelný minimalistický kompromis, jehož základem je jednoduchá parametrická úprava obou změn.

Nastavení sazby daně z příjmů fyzických osob na 16 a 23 procent podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče „formálně lépe odpovídá dnešní míře progresivity daně“. „Rozdíl mezi oběma novými sazbami daně bude přesně odpovídat výši odstraňovaného solidárního zvýšení daně,“ poznamenal Minčič, který je nyní ředitelem odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
včera v 08:48

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...