Státním obchodníkem s energiemi bude prozatím Prisko, oznámil Stanjura. Až časem vznikne nová firma

Státním obchodníkem s energiemi nebude zatím žádná nová firma, nýbrž státem vlastněná společnost Prisko, která požádá o licenci na obchodování s energií. Hospodářským novinám to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mělo by to být dočasné. Prisko zajistí elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období a zatím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme. Státní obchodník s energiemi má být jedním z kroků státu v řešení energetické krize. Vláda se upíná také k nadcházející mimořádné evropské radě pro energetiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) budou členské státy EU posuzovat dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní zjišťuje názory jednotlivých členských zemí.

Z dřívějších vyjádření vládních politiků vyplývalo, že by státní obchodník s energiemi měl být samostatný, ale vznik takové instituce nějaký čas potrvá. Ministerstvo financí podle Hospodářských novin zatím využije v této roli Prisko. „Předpokládám, že je potřeba to udělat ještě letos. A u nově založené organizace si nejsem jistý, že je to možné stihnout,“ uvedl ministr Zbyněk Stanjura.

Státní obchodník by měl získávat energie pro takzvané chráněné zákazníky tak, že mu výrobci nad určitou velikost budou muset prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena podle Stanjury bude zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. „Musíme to určit zákonem. Odpadnou tak debaty, zda ten prodej dělá firma s péčí řádného hospodáře a zda nemohla mít jinak větší zisk,“ řekl Stanjura deníku.

Prisko – akciová společnost ve stoprocentním vlastnictví státu, která vznikla v 90. letech ze státní automobilky Škoda a vlastnila to, co nekoupil Volkswagen. Dnes jeho prostřednictvím vlastní stát OKD, v minulosti také podnik držel část akcií ČSA.

Až ministerstvo průmyslu a obchodu připraví vznik nové firmy či agentury, i ta si zažádá o licenci pro obchodování s energiemi, výhledově tedy zřejmě bude mít stát dva obchodníky s energiemi.

Návrhy pro Evropskou radu počítají s vyčleněním plynu jako zdroje energie pro elektrárny

Mimořádnou radu evropských ministrů pro energetiku svolalo Česko coby předsednická země na pátek. Zatím jsou podle Síkely na stole dva návrhy. Ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který představí postoje jednotlivých zemí k nim.

Jeden ze dvou návrhů počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. „To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny,“ uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. Česko zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

„My máme napříč státy shodu v tom, že je správný okamžik, že Česká republika tu radu svolala a že musíme určité kroky podniknout. Panuje naprostá shoda v tom, že musíme ty trhy zlikvidnit, to znamená musíme obchodníkům poskytnout dostatek likvidity, aby vůbec mohli obchodovat,“ řekl Síkela. Jednotlivé členské státy již podle něj podnikají vlastní kroky, na stole ale může být i celoevropské řešení. 

Oddělení cen plynu od elektřiny může mít podle něj úskalí v tom, že může vést k vyšší spotřebě plynu. A v Evropě může být za určitých předpokladů nedostatek plynu, uvedl Síkela. Druhý návrh podle něj nemotivuje k vyšší spotřebě plynu.

Vláda připravuje i české řešení

Bez ohledu na to, jak evropská jednání dopadnou, připravuje vláda i české řešení. „Mohu potvrdit, že probíhají jednání a připravují se opatření na zajištění stability cen energií v České republice pro všechny konečné uživatele, jak pro domácnosti, tak firmy, tak veřejný sektor,“ řekl Síkela. Jednání jsou podle něj ve velmi pokročilé fázi a řeší se pouze detaily. Ministr dodal, že opatření by zřejmě byla pro každý sektor individuální.

„V pátek uvidíme, k čemu se nám podaří dospět na evropské úrovni. Následovat bude potom představení národního řešení, které bude to evropské doplňovat nebo nahrazovat,“ uvedl Fiala. O situaci komunikuje s premiéry dalších zemí. „Zjišťuji stále větší podporu pro dosažení evropského řešení, která tady ještě před měsícem nebyla. Situace v Evropě se výrazně posunuje i díky našim aktivitám,“ řekl s tím, že podle dohody na evropské úrovni zvolí Česko variantu národního řešení. „Cíl je jednoznačný, aby občané i firmy měli dostatek energie za přijatelné ceny,“ řekl Fiala.

Fiala na Úřadu vlády vytvořil koordinační skupinu, která se zabývá návrhy na řešení vysokých cen energií. Server lidovky.cz s odkazem na mluvčího vlády uvedl, že v týmu jsou poradenské společnosti Ernst & Young, KPMG a McKinsey a také dodavatelé a výrobci energií. Za zpracování analýzy, která má být hotová do 10. září, zaplatí úřad vlády firmě Ernst & Young 301 895 korun včetně daně, uvedl server.

„Potřebujeme samozřejmě mít co největší jistotu o tom, že opatření, která uděláme, budou mít ten správný dopad. Proto jsme požádali i renomované zahraniční společnosti, aby nám připravily analýzu, která ukáže, zda ta připravovaná opatření skutečně budou plnit ty cíle, které si od nich slibujeme. S podrobnostmi veřejnost seznámíme,“ řekl Fiala.

Kritiku opozice odmítá

Odmítl kritiku opozice, že by vláda s řešením přicházela pozdě. Kritika podle něj vychází z neznalosti věci. „Celá Evropa začala čelit v posledních 14 dnech katastrofálním cenám energií, které se úplně vymykají zdravému rozumu i očekávání analytiků,“ podotkl. Vláda podle něj nezaspala v práci na řešeních, která by přinesla „rozumné“ ceny energií a plynu. „Ale my se teď vyrovnáváme s raketovým nárůstem (cen), vyrovnáváme se se selháním trhu. Tady musíme jednat v řádu dní a my také v řádu dní jednáme.“

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na Twitteru označil kroky vlády v řešení cen energií za „kolumbijskou telenovelu, vládní parodii, hospodářské Waterloo a energetickou frašku“. „Ministr průmyslu se na řešení cen energií formou zastropování vykašlal, do konce srpna to neřešil a nyní se narychlo lepí, jak z toho ven,“ uvedl Havlíček. 

Evropská komise chce během mimořádné rady představit návrh, jehož cílem bude zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody, omezení poptávky po elektřině, pomoc zranitelným spotřebitelům i firmám a umožnění podpory výrobců elektřiny, kteří čelí finančním problémům. Uvedené body se objevují také v seznamu potenciálních opatření, který předkládá k diskusi české předsednictví v Radě EU před mimořádným jednáním unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Cena elektrické energie se v Evropě určuje na burze, pro český trh hraje hlavní roli ta v Lipsku. Důležitou roli u tvorby ceny pro konečné spotřebitele hraje princip, podle kterého se cena veškeré v určitou dobu dodané elektřiny odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době jsou jimi, kvůli cenám užívané komodity, plynové elektrárny. Například v Česku tvoří plynové elektrárny téměř deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie pak podle údajů Eurostatu za rok 2020 dosahoval jejich podíl skoro 24 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 20 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.