Ukrajinci pomáhají roztáčet česká kola. Bez jejich práce se tuzemská ekonomika neobejde

Nahrávám video

Tuzemské zaměstnavatele zneklidňuje napětí ve východní Evropě a hrozba ruského výboje směrem na západ. Z Ukrajiny totiž v Česku pochází každý dvacátý zaměstnanec, bez jejich práce by firmy nesvedly splnit až třetinu zakázek a o původem ukrajinské pracovníky se opírá i zdravotnictví nebo sociální služby. Zaměstnavatelé jsou nyní v nejistotě, jestli z vlasti dorazí třeba sezonní pracovníci –⁠ a úzkost prožívají i Ukrajinci, kteří do Česka za prací už dorazili.

Podle statistik ministerstva vnitra představují lidé z Ukrajiny třicet procent všech cizinců, kteří v České republice v současnosti žijí, a jejich počty stále rostou. Před pěti lety se v zemi nacházelo 117 tisíc Ukrajinců s povolením k pobytu, loni v prosinci jich bylo o osmdesát tisíc víc, přičemž za růstem stojí hlavně ti, kteří mají v Česku přechodný pobyt; na sklonku loňského roku jich bylo 107 tisíc, zbylí měli pobyt trvalý.

Vysoká přítomnost Ukrajinců není překvapivá – země je pro ně atraktivní jako člen Evropské unie s možností lepšího výdělku a kulturní i jazykovou blízkostí. V současné době má proto zhruba dvacátý tuzemský zaměstnanec ukrajinský rodný list a jejich migraci do Česka nezastavila ani epidemie covidu-19, třebaže propustnost hranic výrazně poklesla.

Na dvě stě tisíc pracovníků

Na konci roku 2019, čili před nástupem první koronavirové vlny, bylo v zemi zaměstnáno přes 144 tisíc ukrajinských migrantů. O rok později se jejich počet zvedl o jedenáct procent a loni o dalších dvaadvacet. K prosinci loňského roku tak v Česku pracovalo 195 tisíc Ukrajinců.

Navzdory stereotypům se zdaleka nejednalo jen o stavební dělníky. Neobejde se bez nich průmysl, sociální služby ani zdravotnictví.

Jako příklad může posloužit strakonická nemocnice, ve které pracuje desítka Ukrajinců na pozicích od uklízečky po vysoce kvalifikované zdravotníky. Na místní neurologii působí i lékařka Inna Hodovana původem z centrální části Ukrajiny a v kontextu mezinárodního napětí poznamenává, že aspoň práce pomáhá odvádět její myšlenky od přemýšlení nad tím, co se děje v její rodné zemi.

„Rodiče každou chvíli čekají, že Rusko napadne Ukrajinu, a všichni jsou z toho vystresovaní. Je to psychicky náročné,“ komentuje válečné obavy – a není jediná. Alla Klyvetsová žije a pracuje v Jablonném nad Orlicí už sedmnáct let i spolu se svým manželem. Pokud by se musel vrátit na Ukrajinu, na dvě děti by zůstala sama. „Doma vědí, že je tady. Kdyby hrozila mobilizace, vzali by ho do války,“ vyjadřuje své obavy.

Podle amerických diplomatů může k ruské invazi dojít de facto kdykoliv, mezi udávané termíny patří úterý i středa, Moskva naopak útok přes svou západní hranici konstantně odmítá.

„Jak bychom vykryli zakázky?“

Na význam ukrajinských pracovníků v takto napjaté situaci nově upozorňuje i Hospodářská komora. V Česku jich je o padesát tisíc víc než před dvěma lety, zájem o práci za české koruny navíc stále roste a podle komory by tuzemské firmy nyní bez Ukrajinců nedokázaly plnit dvacet až třicet procent zakázek. To ostatně potvrzuje i finanční ředitelka DIOOS Nýřany Šárka Kugelová: „Pokud bychom je tady neměli, tak vůbec nevím, jak bychom vykryli zakázky pro naše evropské odběratele.“

Rusko-ukrajinský konflikt se přitom do chodu českého byznysu začíná promítat už teď, aniž by přešel do své horké fáze. Například v sadech v Nebílovech na jižním Plzeňsku potřebovali sezonní ukrajinské pracovníky na zastřihávání osmačtyřiceti tisíc jabloní už nyní, v předjaří. Činit se jich zde mělo deset, stromy ale prostříhává jen jeden.

„Očekávali jsme příjezd asi pěti lidí. Tím, že na Ukrajině zavřeli veškeré úřady, ale chlapci čekají doma –⁠ a my čekáme tady,“ konstatuje vedoucí nebílovských sadů Jana Zikmundová.

Podle některých pracovních agentur nelze od úterý na Ukrajině o krátkodobá víza pro Českou republiku žádat. Ministerstvo zahraničí to ale odmítá a tvrdí, že aktuálně neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o pracovní povolení.

„Náš generální konzulát ve Lvově stále pracuje standardně. Jen jsme trošku omezili práci našeho konzulárního oddělení v Kyjevě z toho důvodu, že zhruba pět našich pracovníků vyjádřilo přání odjet z Kyjeva,“ sdělila resortní mluvčí Lenka Do.

Urychlit pracovní víza

Ve snaze neomezovat hospodářský chod ani v diplomatické krizi nyní zaměstnavatelé volají po jednodušším vydávání víz – mimo jiné tak, aby se nemuselo měsíc čekat, jestli o dané pracovní místo nebude mít zájem český občan.

„Poláci i Němci to zvládají mnohem rychleji než Češi. A my teď jednáme s novou vládou o tom, aby tento proces výrazně zrychlila. Aby se nečekalo čtyři pět měsíců na pracovní povolení, ale zvládli jsme to do měsíce, jako to zvládají Němci,“ poznamenává viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Ukrajinci navíc často víza ze sousedních států využívají (mnohdy nevědomky a bez znalosti českých zákonů) i pro práci v tuzemsku. „Nevědí, že tím porušují zákon a že o vízum přijdou,“ poznamenává Irina Vančická. Sama v Česku žije třicet let, živí se jako učitelka hry na klavír a soudní tlumočnice.

Nemocniční postele

Jejím krajanům z Ukrajiny se snaží pomáhat i někteří čeští podnikatelé, mimo jiné filantrop Kvido Štěpánek. Už roky podporuje obyvatele v Donbasu, ve svých českých provozech Ukrajince zaměstnává a do země vypravil už třináct humanitárních konvojů, které také financoval. Do země vezly deky, oblečení i jídlo. Nyní chystá další dva. „První konvoj by měl být na Zakarpatí, jedná se o nemocniční postele. Druhý konvoj je na Donbas,“ poznamenává.

Dva krajní regiony Ukrajiny také objímají celý konflikt v české optice. Donbas je neklidným východem, ve kterém už několik let svádějí boje ukrajinští vojáci se separatisty podporovanými z Ruska. Zakarpatská oblast naopak založila tradici česko-ukrajinských vztahů, když za první republiky jako Podkarpatská Rus tvořila součást Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 48 mminutami

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 21 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
včera v 03:42

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.