Ukrajinští uprchlíci pomáhají pracovnímu trhu zejména v Polsku a v Česku

Nahrávám video

Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí, jejichž pracovním trhům měl letos nejvíc pomoct příchod ukrajinských uprchlíků. Vede Polsko, následované v těsném závěsu Českem spolu s Estonskem. Pro stát a zaměstnavatele přinášejí pracovníci z řad uprchlíků ale také řadu výzev.

Na českém trhu práce podle dat ministerstva práce a sociálních věcích aktuálně pracuje zhruba sto tisíc ukrajinských uprchlíků, zejména na nekvalifikovaných pozicích. Zhruba dvě třetiny z nich jsou ženy.

„Často chtějí pracovat na zkrácený úvazek, protože se starají o děti. Samozřejmě to jsou obrovské výzvy, zajistit školky a nejrůznější instituce,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. K dalším výzvám jak pro zaměstnavatele, tak stát, patří i jazyková příprava Ukrajinců nebo zajištění rekvalifikací.

Než se vrátí domů

Ukrajinští uprchlíci pomáhají zaplnit ty pozice, které se dlouho nedařilo obsazovat, třeba volná místa v sociálních službách. „Naše nejnovější analýzy ukazují, že řádově sedmdesát procent z nich počítá s tím, že se po uklidnění konfliktu bude chtít vrátit zpátky,“ dodává Kateřina Štěpánková, náměstkyně pro řízení sekce zaměstnanosti na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Podle Jana Rafaje by odchod několika desítek tisíc Ukrajinců znamenal pro tuzemský trh práce velký zásah.

„Vytvoření podmínek, za nichž se budou moci uprchlíci po skončení války a zahájení obnovy země vrátit domů, je prvořadým cílem,“ píše Mezinárodní měnový fond. Zároveň upozorňuje, že po dobu, kdy uprchlíci zůstanou v zemích, kde našli dočasné útočiště, mohou znamenat pozitivní impuls při řešení nedostatku pracovních sil a stárnutí populace. Jejich zapojení do trhu práce vnímá MMF pozitivně jak pro Evropu, tak i pro samotné uprchlíky.

Zvýšení počtu pracovních sil až o 2,7 procenta

„Odhadujeme, že ukrajinští uprchlíci by mohli do konce roku 2022 zvýšit počet pracovních sil v Evropě přibližně o 0,6 procenta a o 2,7 procenta v zemích s největším počtem příchozích, kde ukrajinští uprchlíci zmírní nedostatek pracovních sil,“ píše MMF ve zprávě z poloviny prosince.

Žebříček vede Polsko, následuje Estonsko a Česká republika. Rozdíly v očekávaném počtu pracovních sil z Ukrajiny jsou na prvních třech místech nepatrné. S odstupem pak výčet unijních zemí pokračuje Lotyšskem, Litvou a Slovenskem. Naopak na chvostu grafu MMF uvádí Francii, Řecko, Itálii či Maďarsko.

Mezinárodní měnový fond uvádí, že pod dočasnou ochranou EU nebo v podobných národních programech je v současnosti registrováno 4,8 milionů lidí z Ukrajiny. Od únorové invaze Ukrajinu opustilo téměř osm milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 21 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.