Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
„Proboha, ať nedělá nic,“ reagoval bývalý ministr na Václavkovu otázku, jestli by měl kabinet nějak reagovat na rostoucí cenu hnojiv. Host pořadu má už nyní problém se stávajícími opatřeními, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se totiž podle Kalouska rozhodla pro „nešťastný“ způsob řešení rychle rostoucích cen pohonných hmot. Bývalý vicepremiér soudí, že jde o globální problém a na úrovni vlády podle něj nejde najít řešení, které nenadělá víc škody než užitku.
Kalousek se však na obě přijatá opatření, tedy snížení spotřební daně a strop na přirážku k ceně paliv, dívá odlišně. Zatímco daň udělá podle něj s cenou „velmi málo“, stále to ještě prý není zásah do tržního mechanismu. „Stanovení marže už je administrativní zásah do cenotvorby, v tomto případě podle mého názoru naprosto škodlivý,“ míní bývalý politik.
Kalousek se obává, že po případném zlevnění ropy budou ceny paliv klesat pomaleji. Stát už podle něj totiž dal najevo, že „správná“ marže je 2,50 koruny. Zejména lokální pumpy s nižšími náklady pak budou moci podle Kalouska reagovat zvýšením své přirážky, která doteď mohla být nižší než zmíněných 2,50 koruny.
Měl jsem konsolidaci lépe vysvětlovat, soudí Kalousek po letech
Bývalý ministr financí často kritizuje výši rozpočtového schodku. Aktuální snížení spotřební daně na paliva mu není po chuti, ale je rád, že vláda nepřistoupila také ke snížení daně z přidané hodnoty, jako to udělalo třeba Polsko. Taková změna by se podle něj promítla v ceně pohonných hmot mnohem razantněji. „To by byla podstatná změna, ale obrovsky drahá, a platí ta samá výtka, kterou jsem už řekl, je to plošné,“ vyjádřil se Kalousek.
Hypotetické snížení DPH na pohonné hmoty by navíc podle něj pomohlo lidem, kteří spotřebovávají nejvíc. „Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy si to můžeme dovolit,“ uvedl k vysokým nákladům takového kroku. Babišova vláda podle Kalouska zasahuje proti rostoucím cenám, protože se cítila pod politickým tlakem. „U nás má prostě vláda vyřešit všechno, včetně toho, že vám koza málo dojí,“ řekl Kalousek, podle kterého vláda „vyvádí“ už při malém nárůstu cen pohonných hmot.
„Vláda by měla za současné situace snižovat obří deficity,“ doporučil dále kabinetu. Ocenil předvolební dokument současného ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), který mluvil o snižování takzvaného strukturálního deficitu tempem půl procenta hrubého domácího produktu ročně. Kalousek zalitoval, že se tento závazek nedostal také do programového prohlášení vlády.
Kalousek je přesvědčen, že je na tom česká ekonomika dobře vzhledem k nezaměstnanosti nebo inflaci. „To je situace, za které snižujete deficity, abyste měli rezervu, když máte čelit nějaké skutečné krizi,“ vybízí Kalousek vládu k rozpočtovým reformám. Sám vzpomíná na svoje chyby, když konsolidoval rozpočet.
„Kdybych někomu měl poradit na základě vlastních zkušeností, tak bych poradil nepodceňovat vysvětlování,“ uvedl. Řekl, že si „naivně“ myslel, že rozpočtovou konsolidaci stačí jednou veřejně vysvětlit. „Veřejnost to začíná slyšet v okamžiku, kdy vám samotnému se začíná dělat špatně z toho, po kolikáté to opakujete,“ přidal bývalý ministr vlastní zkušenost a zdůraznil, že reformátoři veřejných financí potřebují vysvětlit daňovým poplatníkům, že konsolidace je v jejich zájmu.
Ústavní činitelé musejí hledat společné stanovisko
„Pamatuji si vlády, kde také byly napjaté vztahy mezi vládou a prezidentem, ale nikdy se neřešily takto ostře navenek,“ reagoval Kalousek na aktuální spor o reprezentaci Česka na červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle něj ale vždy došlo k nějakému konsenzu, co se bude v zahraničí říkat. Prezident sice podle něj zastupuje zemi navenek, ale nemůže si na summitech říkat, co chce.
Základní problémem proto podle něj není, kdo to bude říkat, ale co se bude říkat. „Celý ten problém je asi v obavách a nedůvěře, že něco jiného bude říkat prezident a něco jiného vláda,“ míní Kalousek. Pro zemi velikosti Česka je podle něj důležité, aby všichni ústavní činitelé prezentovali navenek stejné stanovisko. Kalousek se proto obává, že k takové dohodě nedošlo, a proto ani není jedno, kdo to bude říkat.
