Zrušit sankce vůči Rusku? Když slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, míní Svoboda

Nahrávám video

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Ruský prezident Vladimir Putin se v nedávné době vyjádřil, že zatímco Rusko počínaje rokem 2014 přišlo vlivem protiruských sankcí ze strany Evropské unie asi o 50 miliard dolarů, Evropská unie ztratila 240 miliard a Spojené státy 17 miliard dolarů. Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství i pozitivní vliv, dodal ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská odvětví, podle Putina třeba strojírenství, energetiku nebo zemědělství.

Po volbách do Evropského parlamentu se tak znovu může stát tématem, zda protiruské sankce, zavedené po ruské okupaci Krymu a bojích ve východní části Ukrajiny, mají smysl. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že pokud nezmění svůj postoj Rusko, dle jeho názoru se ze strany EU pravděpodobně nic měnit nebude.

Obchod Rusko – EU
Zdroj: ČT24

„Ta kompozice (evropského) parlamentu není natolik odlišná, jako složení parlamentu bylo předtím, pouze se nějakých 30 až 40 europoslanců z mainstreamu přesunulo k populističtějším stranám, a tam nevidím nějakou vůli toto revidovat,“ uvedl Chmelař.

Italský vicepremiér Matteo Salvini však tvrdí, že by se nemělo diskutovat jen v zákulisí mezi diplomaty, ale chce mít protitruské sankce jako zásadní téma.

„Všichni víme, že ty sankce jsou symbolickým vyjádřením nesouhlasu s tím, že Rusko násilím obsadilo část cizího území a dokud se to nezmění, tak že by ty sankce byly odvolány. Sice některé země jako Itálie na to mohou mít specifický pohled, ale myslím, že většina evropských zemí bude tuto symboliku držet dál,“ uvedl v OVM europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle Chmelaře na postoji Salviniho není nic překvapivého. „To je již tradiční italská pozice, kterou i na úrovní Evropské rady několikrát vznáší. Nakonec vždycky se Evropská rada usnesla, že chce v sankcích pokračovat, pokud nebudou nějaké kroky ze strany Ruska,“ dodal Chmelař.

„Reakce pánů jako je pan Salvini nejsou myslím žádným překvapením, protože je dlouhodobým veřejným tajemstvím, že strany jako Liga jsou financovány Kremlem. Musíme tak vědět, že pokud slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, minimálně v nějaké redukované podobě. Tedy postoj Itálie v této věci vůbec není překvapivý,“ dodal poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Pro Česko není Rusko zajímavý obchodní partner“

„Nijak bych se tím nezatěžoval, zvlášť pokud ruský prezident říká, že na tom EU ztrácí, možná některé evropské země ano. Nemyslím si, že mezi nimi je primárně Česká republika, ten objem zahraničního obchodu s Ruskem za posledních dvacet let se pohyboval v řádu několika málo procent,“ řekl europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Obchod Česko – Rusko
Zdroj: ČT24

Pro představu – zatímco export z Česka do Ruské federace přesahoval před zavedením sankcí 110 miliard korun, dovoz se například v roce 2013 pohyboval až na úrovni 150 miliard. V posledních letech české firmy vyváží do Ruska zboží v hodnotě mezi 75 až 90 miliardami korun, naopak dovoz z Ruska se pohybuje kolem 120 miliard.

Podobně klesá i export celé Evropské unie do Ruska. V roce 2014 vyvážela EU do Ruska zboží za více než sto miliard eur, v roce 2015 klesl vývoz na hodnotu necelých 74 miliard eur. A za poslední dva roky státy EU vyváží do Ruska zboží v hodnotě 85 miliard eur.

„Možná pro někoho překvapivě klesá z Ruska i dovoz ropy a zemního plynu, začínáme dovážet z jiných teritorií, než z Ruska,“ dodal Zahradil. Podle něj by se Česko mělo orientovat obchodně na jiné trhy, jako je Japonsko či jihovýchodní Asie.

A připomněl, že právě v poslední červnový den uzavřela EU obchodní dohodu s Vietnamem. „To je další obrovský trh, skoro sto milionů lidí. Orientujme se obchodně na tyto trhy. S Ruskem bych se tak nefascinoval, nezatěžoval, myslím, že v zahraničněobchodní bilanci České republiky už nebude hrát nikdy nějak přehnaně významnou roli,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 18 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 23 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.