Já jsem snad měla křídla, jak rychle jsem utíkala. Vzpomíná na válečné bombardování Ludmila Procházková

V roce 1944 byl na nucené práce v Německu vyčleněn celý čtyřiadvacátý ročník mladých lidí. Mezi nimi i Ludmila Procházková (rozená Heimlichová). Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. Ludmila nálety přežila, dodnes má ale osmadevadesátiletá žena slzy v očích, když vzpomíná na to, jak se před bombami schovávali.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Ludmila Procházková se narodila v roce 1924 v Jevišovicích. Tatínek byl kočí na zámeckém statku, maminka pracovala v domácnosti a starala se o menší hospodářství. Poté, co vychodila měšťanku, našla i Ludmila zaměstnání na místním zámku. Pak ale přišel rok 1944 a ona i její vrstevníci museli odjet na práci do Německa. „Já jsem byla mezi Mnichovem a Dachau, jmenovalo se to Allach. Dělala jsem v továrně Bayerische Flugmotor v kontrole, kde se kontrolovaly šroubky,“ vzpomíná.

V dřevěných barácích bydleli lidé různých národností, Poláci, Holanďani, Italové. „Nás bylo v místnosti dvanáct, byly tam postele nad sebou, na jedné straně jsme byly my z Jevišovic, na druhé děvčata z Jemnice. Když jsme se tam nastěhovaly, byly tam štěnice,“ popisuje.

S kamarádkou byly živy hlavně z balíčků s jídlem, které jim rodiče posílali. Naštěstí se k nim prý pokaždé dostaly. „Naši zabili prase, vyudili, udělali flíčky, poslali mi to. Tamní jídlo se nedalo jíst. To bylo jen kozí maso a ti Italové a Holanďani na to čekali, až jim ho dáme. Oni nic jiného neměli, tak byli rádi, že se najedli,“ popisuje.

Na nucené práce byly už dříve povolány i ročníky 1920–1923. Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. „Němci měli přistavené auto a vozili je vždycky pryč. Tam byly takové náspy a dveře, tam jsme se měli schovávat, my jsme raději utíkali přes nádraží dál do polí a tam jsme čekali, až to přestane. Okna byla vytlučená, tak nám tam v noci byla zima. Zimy jsme si tam tedy užili dost,“ vzpomíná Ludmila Procházková.

Nahrávám video

Zajatci věděli, kdy bude nálet

V továrně pracovali i ruští zajatci. Ti prý už dopředu věděli, že bude nálet a děvčata upozornili. „Oni vždycky přišli, a říkali, že bude nálet, nevím, kde to vzali, ale věděli i hodinu. My jsme vždycky čekaly a až zahoukali, tak už jsme mazaly. Já jsem snad měla křídla, jak rychle jsem běžela,“ popisuje.

„To snad ani nemůžu popsat, jak to bylo hrozný. Byly tam s námi i takový děcka, byly z toho nervózní, já jsem je držela a oni křičeli maminko, to bylo hrozný,“ dojímá se při vzpomínce seniorka.

Před ruskými vojáky se musely schovat

Ludmila se z Neměcka vrátila naštěstí živá a zdravá. Jen se vzpomínkami, které ji dojímají dodnes. Krátce pracovala ještě ve Svitávce, osvobození už prožila v rodných Jevišovicích. I tenkrát ale zažila hodně strachu. „Oni ti Rusi byli někteří takoví divocí. Vlezli do jednoho domu, ti měli dvě dcery, chtěli je znásilnit, táta se jich zastal, tak ho zastřelili. My jsme chodili spát na půdu na seno a ve dne jsme byli doma, nikam jsme nechodili a čekali, než se to jako přehnalo,“ popisuje pamětnice.

Hned po válce se Ludmila provdala a už jako Procházková se s manželem odstěhovala do Brna, kde pracovala v továrně na bytový textil. Na důchod se ale vrátila do rodných Jevišovic. Dnes žije opět v Brně, i v devadesáti osmi letech jí paměť stále dobře slouží. I když na některé události by raději zapomněla. Připomíná jí je i současné dění na Ukrajině. „Když jsem slyšela, jak tam padaly bomby na tu porodnici, tak nevím, jak vy, ale já jsem z toho byla špatná,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 37 mminutami

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 47 mminutami

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 14 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 15 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 18 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.