AfD není podle Bildu spokojena s Bystroňovým vysvětlením v kauze proruské sítě

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Bystroň ve čtvrtek v dopise spolupředsedům AfD Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi sice odmítl, že by dostával peníze od proruského webu Voice of Europe či „od jakéhokoliv Rusa“. Zároveň ale přijímání úplatků zcela nepopřel, napsal Bild.

Peníze tak mohl podle Bildu obdržet třeba od Ukrajince Viktora Medvedčuka, bývalé prodloužené ruky ruského vůdce Vladimira Putina na Ukrajině, kterého Česko zařadilo na svůj sankční seznam i kvůli jeho finančním vazbám na Voice of Europe.

Bystroň se prezentuje jako oběť kampaně proti lidem, kteří se podle něj zasazují za mír a konec války, sám ale otevřeně podporuje Kreml, píše Bild.

„Fakta, která Bystroň poskytl dohromady s konspiračním vysvětlením, nestačí,“ zní podle Bildu z vedení AfD. Vedení strany ztrácí v Bystroně důvěru, což umocňuje i to, že poslanec příliš často a příliš okatě cestoval do Ruska či Běloruska, napsal Bild.

Německý list třeba připomněl, že se Bystroň účastnil jako „volební pozorovatel“ nelegálních hlasování na Ruskem okupovaných ukrajinských územích, která Kreml prezentoval jako volby.

Podezření se týká i lídra kandidátky AfD

Podezřením nečelí jen Bystroň, ale také lídr AfD pro eurovolby Maximilian Krah. Podezření vůči Krahovi ale nejsou tak konkrétní jako proti Bystroňovi, což Krah využil k tomu, aby se od volební dvojky distancoval. Podle Kraha by se Bystroň prozatím neměl účastnit předvolební kampaně. Bystroň míní, že pro to není důvod.

„Vedeme kampaň jako strana právního státu, nyní ale čelí vedoucí dvojice podezřením z korupce,“ citoval Bild nejmenovaného vysokého představitele AfD. Deník dodal, že strana Kraha ani Bystroně nemůže z kandidátky vyškrtnout, i kdyby chtěla, protože už vypršel časový limit pro změnu kandidátky.

V pondělí zasedne vedení AfD, které se kauzou bude zabývat. Bystroň řekl, že chce předsednictvu celou věc osobně vysvětlit.

Bystroň čelí výzvě k odstoupení z čela parlamentní skupiny

Poslanec SPD Nürnberger v pátek Bystroně vyzval, aby odstoupil z postu předsedy slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu. Společná činnost Prahy a tohoto grémia je ale kvůli Bystroňově předsednictví a jeho příslušnosti k AfD prakticky pozastavená, náhradou funguje německo-české parlamentní diskuzní fórum, které vzniklo i díky Nürnbergerově iniciativě.

„Za těchto okolností a kvůli předběžnému vyšetřování státním zastupitelstvím je absolutně nemístné, aby osoba, která je v takto závažném kontextu vyšetřována, zastávala předsednictví v parlamentní skupině, jež by měla podporovat výměnu a spolupráci mezi Německem a našimi partnerskými zeměmi,“ uvedl Nürnberger, který je místopředsedou slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny. Dodal, že Bystroňovy aktivity naopak této výměně brání.

Předběžné vyšetřování, které Nürnberger zmiňuje, zahájilo státní zastupitelství v Mnichově, kde Bystroň žije. Takzvané předběžné vyšetřovací řízení neznamená, že by poslanec byl podezřelý, ale souvisí s prověřením aktuálních zpráv v médiích.

Podle Nürnbergera, který umí česky a který je velkým podporovatelem rozvoje česko-německých vztahů, nastal pro Bystroně čas odstoupit z vedení skupiny. „Vyzývám pana Bystroně, aby rezignoval na předsednictví této parlamentní skupiny.“ Bystroně označil kvůli jeho kontaktům v Rusku a v krajně pravicové scéně za bezpečnostní riziko.

Bystroňovu kauzu sledují i další poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárkyně Levice Martina Rennerová chce, aby se Bystroňův případ a téma možného uplácení politiků dostaly příští týden ve středu na program jednání výboru pro vnitro Spolkového sněmu. Kancelář Rennerové sdělila, že počátkem příštího týdne bude jasné, zda se výbor věcí bude skutečně zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...