Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
Třiadvacetiletá Adau, která pochází z Jižního Súdánu, řekla BBC, že se přihlásila do programu Alabuga Start, jenž cílí na mladé ženy ve věku 18 až 22 let. Kromě Afričanek jsou podle německé stanice Deutsche Welle nově žádané i dívky z jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky. Účastnicím program slibuje odbornou přípravu v Ruské federaci, a to v logistice, hotelech i cateringu.
Adau se o programu poprvé dozvěděla v roce 2023. „Moje kamarádka na svém facebookovém profilu zveřejnila inzerát o stipendiu v Rusku. Inzerát zveřejnilo jihosúdánské ministerstvo vysokoškolského vzdělávání,“ uvedla Jihosúdánka.
S organizátory následně komunikovala přes WhatsApp. „Požádali mě, abych vyplnila formulář se svým jménem, věkem a důvodem, proč se chci připojit k Alabuze. A pak mě také požádali, abych si vybrala tři obory, ve kterých chci pracovat,“ vzpomíná mladá žena, jež zvolila obsluhu věžového jeřábu, jelikož se už dříve zúčastnila robotické soutěže a tíhne prý k „mužským“ profesím.
První dojem vystřídalo zděšení
Vízum získala Adau až v roce 2024. Loni v březnu se konečně dostala do Ruské federace – poslali ji do zvláštní ekonomické zóny Alabuga v Tatarstánu, která byla nejprve podle jejích představ a udělala na dívku silný dojem. „Byla jsem ohromena. Spatřila jsem spoustu továren, vozidel a zemědělských podniků,“ vzpomíná Adau.
Po třech měsících jazykových kurzů nastoupila do práce. A tehdy přišel bod zlomu. „Dostaly jsme uniformy, aniž bychom přesně věděly, co budeme dělat. Hned od prvního pracovního dne nás vzali do továrny na drony. Vstoupily jsme dovnitř a všude jsme viděly drony a pracující lidi,“ popsala pro BBC Afričanka.
Ona ani ostatní ženy neměly na výběr, zda v továrně na bezpilotní stroje v Alabuze budou pracovat. Už dříve podepsaly dohody o mlčenlivosti, a o svém povolání tak nemohly hovořit ani se svými rodinami. O práci v logistice nebo s jeřáby přitom nemohlo být ani řeč.
Pracovníci nesmí ruskou továrnu na drony v Jelabužském okrese fotografovat zevnitř, ruská státní média ale odvysílala letos v létě záběry největšího zařízení v zemi, kde se vyrábějí íránské bezpilotní stroje Šáhed-136.
Poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, začalo íránské šáhedy dovážet. Začátkem roku 2023 pak Moskva a Teherán uzavřely dohodu v hodnotě 1,75 miliardy dolarů (36,4 miliardy korun) na domácí výrobu dronů v Ruské federaci.
Podle informací ukrajinského ministerstva obrany z letošního léta se v zóně Alabuga vyrábí už více než 5500 kusů měsíčně. Modernizované stroje s vylepšenou komunikací, bateriemi a většími hlavicemi jsou více smrtící a současně je obtížnější jejich likvidace nepřítelem, upozornila americká stanice CNN.
Podle nedávné analýzy listu The New York Times Rusko letos na Ukrajinu vypustilo téměř devětkrát více dronů než ve stejném období roku 2024. Náklady jsou přitom – i díky levnější pracovní síle – výrazně nižší. „V roce 2022 Rusko zaplatilo (Íránu) za jeden takový dron průměrně 200 tisíc amerických dolarů (4,16 milionu korun),“ uvedl pro CNN zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky. „V roce 2025 se toto číslo snížilo na přibližně 70 tisíc amerických dolarů (1,46 milionu korun).“
Dvě stě nových domů i paintball
Nové satelitní snímky z letošního září odhalily, že Rusové zónu rozšiřují o nové budovy, obranná zařízení, ale i hřiště na paintball, propojené s místní školou, napsal server Business Insider. Dvě stovky nových bytových domů pojmou více než 41 tisíc lidí, počet obyvatel zóny se tak zdvojnásobí.
„Realita zvláštní ekonomické zóny Alabuga je taková, že se jedná o zařízení pro válečnou výrobu,“ řekl BBC Spencer Faragasso z Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost. „Rusko ve videích, která zveřejnilo, otevřeně přiznalo, že tam vyrábí a sestrojuje drony Šáhed-136. Chlubí se tímto místem. Chlubí se jeho úspěchy,“ upozornil expert.
Podle červencové zprávy Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost by Alabuga mohla kromě války proti Kyjevu cílit i na jiná odbytiště. „V dlouhodobém horizontu by se mohla zaměřit na export dronů a hledat zákazníky v Severní Koreji, Íránu nebo jiných zemích, které ignorují sankce vůči Rusku,“ napsal institut.
Mnoho žen, které využily program Alabuga Start, uvedlo, že nemělo tušení, že se budou podílet na výrobě zbraní pro Rusy ve zvláštní ekonomické zóně. „Na první pohled je to pro mnoho z těchto žen úžasná příležitost poznat svět, získat pracovní zkušenosti a vydělat si na živobytí. Ve skutečnosti je ale po příjezdu do Alabugy kruté prozření, že tyto sliby nejsou dodrženy a realita jejich práce se od toho, co jim bylo slíbeno, značně liší,“ podotkl Faragasso.
Adau prý okamžitě věděla, že v továrně pracovat nechce. „Měla jsem pocit, že nemůžu pracovat s lidmi, kteří mi o těchto věcech lžou. A chtěla jsem se svým životem dělat víc než jen pracovat v továrně na drony. Bylo hrozné, že se podílím na výrobě něčeho, co bere tolik životů,“ prohlásila Jihosúdánka, která podala výpověď.
„Odlupovala se mi kůže“
Během dvou týdnů výpovědní lhůty ale utrpěla zranění, když natírala vnější pláště dronů chemikáliemi, které jí spálily kůži. „Když jsem přišla domů, kůže se mi odlupovala. Nosily jsme ochranné pomůcky, bílé látkové montérky, ale chemikálie jimi stejně procházely,“ tvrdí žena. Alabuga kritiku odmítá. Podle ní jsou všichni zaměstnanci vybaveni potřebným ochranným oblečením.
Během pobytu v Rusku zažila Adau loni v dubnu i další nebezpečnou situaci, když se Alabuga stala terčem ukrajinského dronového útoku. „Ten den mě probudil požární alarm. Okna v horním patře naší ubytovny byla rozbitá a některé dívky probudil výbuch,“ sdělila Afričanka. Všechny pak začaly utíkat, přičemž vedlejší budova byla zničena.
Až o několik měsíců později pochopila, proč se právě toto místo stalo terčem útoku. „Ukrajina věděla, že africké dívky, které přišly pracovat do továren na drony, žily v ubytovně, která byla zničena. Bylo to ve zprávách,“ upozornila Adau. „Když byla Ukrajina obviněna z útoku na civilní domy, řekli: ‚Ne, to jsou dělnice pracující v továrnách na drony.‘“ V té době jí ale zvěsti, že budou vyrábět drony, přišly ještě jako protiruská propaganda.
Nízké platy a využití teenagerů
Společnost Alabuga je obviňována z toho, že nutí své mladé rekruty pracovat v nebezpečných podmínkách za nižší plat, než je inzerováno. Adau měla vydělávat 600 dolarů měsíčně, ale tvrdí, že dostala jen šestinu. Poté, co podala výpověď, jí rodina poslala letenku domů, ale mnoho žen si to nemůže dovolit, a tak v Rusku zůstanou a stávají se levnou pracovní silou.
Alabuga kritiku odmítá a popírá, že by k náboru pracovníků používala podvodné metody. „Všechny obory, ve kterých naši účastníci pracují, jsou uvedeny na našich webových stránkách,“ napsala v odpovědi BBC. Alabuga zároveň nepopírá, že někteří zaměstnanci pomáhají s výrobou dronů.
V továrně přitom zaměstnává i patnáctileté teenagery, upozornil server Euronews. Na propagandistickém videu zveřejněném ruského ministerstva obrany se objevují studenti u výrobních linek. „Kamkoli se podíváte, vidíte mladé lidi při práci,“ říká vypravěč ve videu, které zveřejnil na síti X hlavní korespondent listu The Wall Street Journal Jaroslav Trofimov.
„Putinovi pěšáci“
Podle odhadů ugandských úředníků citovaných listem The Wall Street Journal bylo naverbováno pro práci v alabužských zbrojních továrnách více než tisíc žen z celé Afriky. Ruský investigativní server Protokol pak uvádí, že od roku 2022 bylo naverbováno přibližně 350 žen ze čtyřiceti zemí a Moskva plánuje jejich počet navýšit na 8500. Údajně jde o ženy z Malawi, Botswany, Keni, Ugandy, Nigérie, Rwandy, Jižního Súdánu, Jihoafrické republiky, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe.
„Tyto ženy jsou v Putinově válečné hře používány jako pěšáci. Jejich životy jsou v ohrožení, protože koneckonců se jedná o legitimní vojenský cíl a ony se zapojují do války,“ řekl Faragasso televizi France 24.
Vláda v JAR letos v létě zahájila vyšetřování, přičemž varovala své občany, aby se do programu nezapojovali. Náměstek ministra spravedlnosti Andries Nel uvedl, že „takzvané příležitosti“ jsou často „spojeny s vážnými riziky vykořisťování a obchodování s lidmi“.
Role influencerů v JAR
Pochybný ruský náborový program se dostal v srpnu na titulní stránky světových médií kvůli propagaci ze strany jihoafrických influencerů. V JAR mnoho mladých lidí marně hledá práci, podotýká BBC.
Jihoafrická influencerka Cyan Boujeeová ve videu natočeném v Tatarstánu a na TikToku, kde má 1,7 milionu sledujících, uvedla, že se jedná o dvouletý „startovací program“ pro ty, kteří si chtějí osvojit odborné dovednosti.
Následně se za svůj příspěvek, v němž lákala ženy na „nový začátek“, omluvila. „Hned jak jsem viděla komentáře ke svým příběhům a videím… věděla jsem, že s tímhle nesouhlasím,“ vzkázala čtyřiadvacetiletá herečka skoro milionu svých sledujících na instagramu.
Influencerka uznala, že „obchod s lidmi je velmi vážná věc“, a dodala, že tato negativní reakce byla pro ni a „a všechny ostatní influencery velmi poučná“. „Věděla jsem, že je to něco, co musím okamžitě smazat, na penězích mi nezáleželo,“ zdůraznila Jihoafričanka.
Ruské velvyslanectví v Pretorii v srpnu vydalo prohlášení týkající se obvinění, v němž hovořilo o „nepodloženém tvrzení“. „Je třeba zdůraznit, že velvyslanectví nemá žádné informace, kromě těch, které se šíří některými předpojatými médii, o tom, že by cizí státní příslušníci byli v průběhu programu vystaveni nucené práci, byli podvedeni k nějakým úkonům nebo byla jejich práva porušována jiným způsobem,“ konstatovala ambasáda.
Vyšetřování v řadě afrických zemí
Program Alabuga Start už ale prošetřují i další africké země jako Botswana, Keňa, Uganda nebo Namibie. V Malawi se záležitost dostala na veřejnost letos v říjnu, když velvyslanec této africké země v Rusku Joseph Mpinganjira řekl místním médiím, že ruští úředníci mu oficiálně předložili žádosti o nábor spojené s Alabuga Start a očekávali, že „s touto záležitostí pohne“, uvedl polský zpravodajský kanál TVP World.
Jihoafrická kancelář lidskoprávní organizace Human Rights Watch sdělila listu Nyasa Times, že konzultuje s kolegy v Moskvě tvrzení, že do programu byly naverbovány ženy z Malawi. Poradní výbor pro lidská práva (HRCC), místní dozorčí orgán, uvedl, že již kontaktoval vládní ministerstva s žádostí o vysvětlení.
„Jednali jsme o tom s příslušnými ministry, ale zdá se, že ani vláda neví, že některé malawské dívky jsou uvězněny v továrně na výrobu dronů,“ konstatoval předseda výboru Robert Mkwezalamba.
Zdroje z malawského parlamentu pak listu Nyasa Times sdělily, že zákonodárci připravují návrh na formální nastolení této otázky, přičemž požadují odpověď na to, jakým způsobem byly ženy naverbovány. „K této záležitosti nemůžeme mlčet, protože se týká životů občanů. Ti, kteří jim pomohli vycestovat ve jménu akademických stipendií nebo pracovních příležitostí, musí být odhaleni,“ uvedl nejmenovaný malawský poslanec.
Nedostatek pracovních sil v Rusku
Rusko se stále častěji obrací na cizí státní příslušníky, zejména z afrických zemí, aby udrželo v chodu svůj průmysl a válečnou mašinérii. Země, jež před skoro čtyřmi lety rozpoutala plnohodnotnou válku proti Ukrajině, čelí nedostatku pracovních sil způsobenému mobilizací do armády a rostoucí ekonomickou izolací, píše TVP World.
Institut Roberta Lansinga, což je think tank analyzující globální hrozby se zaměřením na hybridní válku, loni napsal, že ačkoli „Moskva ve své propagandě kritizuje Západ za kolonialismus, sama aktivně využívá nejen přírodní zdroje Afriky, ale také její obyvatele – oběti ekonomických krizí – prostřednictvím klamavých praktik“.
Podobným způsobem láká Kreml cizince rovněž přímo do války. Ukrajinské síly už dříve zajaly na frontě bojovníky z Číny a Severní Koreje nebo Indie. Na příslib pracovní nabídky často slyší také lidé z chudších zemí Blízkého východu.
