Plníme úkol, řekl o postupu v Kurské oblasti Zelenskyj

Nahrávám video

Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti dál postupují a plně ovládly okresní město Sudža, sdělil velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který zveřejnil video z porady s generálem. Západoruská Bělgorodská oblast, která s Kurskou oblastí sousedí, ve středu vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Syrskyj uvedl, že ukrajinské jednotky v Kurské oblasti od začátku středy dál postoupily o kilometr až dva v různých směrech a zajaly také stovku ruských vojáků. Ukrajinský generální štáb ohlásil, že v noci na středu ukrajinské jednotky v Kurské oblasti sestřelily protiletadlovou raketou ruský bombardér Su-34.

Zelenskyj současně naléhal na posílení jednotek, které brání města Pokrovsk a Toreck v Doněcké oblasti na východě země. Na ně je zaměřen hlavní nápor útoků ruských vojsk, která postupují na východě Ukrajiny. „Pošleme do Doněcké oblasti další zbraně pro naše vojáky – nad rámec toho, co je v plánu,“ řekl prezident.

„Dosahujeme v Kurské oblasti dobrých výsledků – plníme náš strategický úkol,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním videoposelství. Znovu také vyzval ukrajinské spojence, aby zrušili dosud platná omezení týkající se používání západních raket dlouhého doletu proti cílům v ruském týlu.

Ukrajinský útok v Kurské oblasti, zahájený 6. srpna, přiměl ruské velení, aby sem přesunulo část sil z jiných úseků ukrajinského bojiště, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na americké představitele. Moskva do Kurské oblasti podle šéfa litevské diplomacie přesouvá také své jednotky ze své nejzápadnější enklávy na pobřeží Baltu, Kaliningradské oblasti.

Tvrzení o plném ovládnutí Sudže podle agentury Interfax zpochybnil velitel čečenských jednotek bojujících v Kurské oblasti na ruské straně Apty Alaudinov. Podle něj se o město a jeho okolí nadále vedou boje, a není proto možné říct, že ho Ukrajinci zcela obsadili.

Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že u obcí Skrylevka, Levšinka, Semjonovka, Alexejevskij a Kamyšnoje ruské síly zmařily pokusy ukrajinských jednotek v obrněných vozidlech proniknout hluboko na ruské území. Tvrdí také, že ruští vojáci způsobili nepříteli vážné ztráty vojáků i techniky.

Změny v ruském velení

Zajatí ruští vojáci i prováleční blogeři obviňují ze ztráty území v Kurské oblasti generála Alexandra Lapina, který je v současnosti velitelem severního uskupení ruských invazních sil, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

Lapin podle serveru The Moscow Times proslul i debaklem ruské obrany při úspěšné ukrajinské protiofenzívě v roce 2022 v Charkovské oblasti, kde Ukrajinci pronikli ruskými liniemi do hloubky desítek kilometrů a osvobodili okolo 3000 kilometrů čtverečních svého území. Lapina pak Moskva zbavila velení uskupení Střed a také vyhlásila částečnou mobilizaci k zacelení svých ztrát na Ukrajině.

Nahrávám video

Úkolem vytlačit ukrajinské jednotky zpět za hranice Kurské oblasti Kreml pověřil poradce vůdce Vladimira Putina Alexeje Ďumina, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek. Tuto informaci přinesl ruský server Meduza s odkazem na ruské proarmádní telegramové účty. Kreml daný krok ještě oficiálně nepotvrdil.

Alexej Ďumin je jedním z bývalých Putinových osobních strážců a osobně se dobře znají. V posledních deseti letech byl náměstkem ruského ministra obrany a gubernátorem ruské Tulské oblasti. „Tento generálporučík se už osvědčil v roce 2014 při anexi ukrajinského Krymu. Osobně se prokázal při letecké evakuaci svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče po Majdanu – úspěšné ukrajinské revoluci,“ dodal Rožánek.

Útoky na ruská letiště

Nejméně tři požáry vypukly nedaleko ruského vojenského letiště v Nižegorodské oblasti. Dokazují to satelitní snímky americké NASA. Podle očitých svědků se toto letiště stalo cílem útoku dronů. Jsou tam rozmístěny letouny MiG-31K, sloužící jako nosiče raket Kinžal používaných k útokům na Ukrajinu.

Terčem náletu se podle zpráv ze sociálních sítí, o kterých informoval ruský portál Meduza působící v lotyšském exilu, stalo i město Borisoglebsk, ležící asi dvě stě kilometrů od Voroněže, kde se nachází stejnojmenné vojenské letiště. Podle těchto informací tam vypukl požár. Drony také údajně napadly letiště Baltimor na okraji Voroněže, ale úřady tyto zprávy nekomentovaly.

Podle Meduzy se na sociálních sítích také objevily informace o požáru po pádu dronu v Chocholském okresu u Voroněže; v tomto okrese jsou tři letiště. Agentura Reuters zmínila i útok na vojenské letiště v Kursku.

Nahrávám video

Cílem bylo podkopat schopnost Moskvy používat vojenská letadla k útokům na Ukrajinu, řekl nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek agentuře Reuters s poznámkou, že Ukrajina rozsah škod stále vyhodnocuje. Toto tvrzení podle svých slov nemohla Reuters nezávisle ověřit. Podle Ukrajinské pravdy se jednalo o společnou akci tajné služby SBU, armády, vojenské rozvědky HUR a dalších ukrajinských složek.

„Děkuji za přesné, včasné, účinné údery na ruská letiště. Naše ukrajinské drony fungují tak, jak je potřeba. Jsou ale věci, které jen s drony nezvládnete. Bohužel. Jsou zapotřebí další zbraně – rakety,“ napsal ve středu Zelenskyj.

Ruské ztráty

Ukrajinci podle generála Syrského dobyli tisíc kilometrů čtverečních ruského území, a to bez většího odporu ruských sil. Ruské úřady v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti a doplnily, že Ukrajinci mají pod kontrolou zónu o šířce čtyřicet kilometrů a hloubce dvanáct kilometrů. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.

Podle propočtů agentury AFP, která se opírá o ruské zdroje zprostředkované americkým Institutem pro studium války (ISW), ovládli Ukrajinci na osm set kilometrů čtverečních ruského území. Pro srovnání – Rusko podle analýzy AFP od začátku letošního roku na Ukrajině postoupilo o 1360 kilometrů čtverečních.

„Rusko je nyní určitě zděšené z toho, jak snadný byl postup Ukrajinců,“ upozornil bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Rusko si uvědomilo, že je zranitelné. Otázka je, jak psychologicky na vlastní zranitelnost zareaguje. To se dozvíme v nejbližších dnech a z toho bude možné odhadovat, jak se situace vyvine do rozhodujících dní, které přijdou na konci roku – například s volbou nového amerického prezidenta,“ dodal.

Ukrajinci zajali i nezkušené ruské odvedence

Ruský exilový server The Moscow Times informoval o tom, že Ukrajinci v Kurské oblasti zajali také nezkušené ruské odvedence (rekruty). Ti slouží povinnou vojenskou službu o délce jednoho roku, kterou musí absolvovat všichni ruští muži od 18 do 30 let. Vyhýbání se této povinnosti se trestá až dvěma lety vězení.

Tito zajatí muži nikdy nepřekročili ukrajinské hranice, aby se přímo zúčastnili války, napsal server. Dodal, že podle ruských zákonů může být branec vyslán do boje se speciálními úkoly již čtyři měsíce po odvodu a získání základní vojenské specializace.

Možné zapojení branců do přímého boje je v Rusku značně nepopulární. Krátce po zahájení invaze na Ukrajinu Putin slíbil, že se „nebudou účastnit bojových operací“.

Zprávy o možném zapojení odvedenců do bojů při průlomu ukrajinských sil v Kursku však podle expertů přiměly jejich rodiny, aby znovu apelovaly na úřady. Chtějí po nich, aby změnily politiku jejich nasazení. Zároveň při tom poukázaly na „neorganizovanost“ pravidelných (profesionálních) ruských praporů. Média píšou zhruba o třicítce zajatých rekrutů.

ISW zároveň ve své aktuální analýze o vývoji rusko-ukrajinské války připomíná slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zmínil nejen to, že se vojákům v Kurské oblasti daří dále postupovat, ale hovořil i o tom, že dál roste „výměnný fond“ – tím podle analytiků s největší pravděpodobností Zelenskyj míní ruské válečné zajatce, které se daří během vpádu zajmout.

Bělgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci

Západoruská Bělgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil ve středu ráno podle agentury TASS tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podobné opatření minulý týden vyhlásila právě i Kurská oblast.

„Situace v naší Bělgorodské oblasti je nadále mimořádně obtížná a napjatá kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami,“ nechal se slyšet Gladkov. Opatření podle něj pomůže ochránit obyvatelstvo i oběti ukrajinských útoků.

Nahrávám video

Kurská oblast zavedla nouzový stav na regionální úrovni 7. srpna, o dva dny později pak Moskva pro region vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru. To umožní čerpat prostředky z federálních zdrojů. O stejný status nyní požádal ruskou vládu i Gladkov.

Nad Kurskou oblastí protivzdušná obrana sestřelila podle Moskvy 37 dronů a balistické rakety, dalších 37 bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad Voroněžskou oblastí. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit. Územní zisky, kterých Kyjev dosáhl, označil americký prezident Joe Biden za „skutečné dilema“ pro ruského vládce Vladimira Putina.

Pozitivní moment pro psychiku všech Ukrajinců

Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek upozornil, že se zároveň objevily záběry, které mají potvrzovat, že jsou ukrajinští vojáci ve vesnicích vzdálených až třicet kilometrů od hranic. Míní, že to, že se průnik na ruské území daří, působí pozitivně na psychiku všech Ukrajinců.

„My jsme na druhou stranu mluvili s lidmi z vesnic v pohraničí Sumské oblasti. Ti často říkají, že je pro ně důležité například to, jak zabezpečit svoje bydlení či životy, protože pravidelně čelí ruskému ostřelování,“ podotkl Řápek s tím, že poplachy i dopadající střely jsou tam na denním pořádku.

Západní spojenci Kyjeva většinou mlčí

Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí, napsala ve středu agentura AP, podle níž se Ukrajině přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, povedlo převzít iniciativu na bojišti.

V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.

Současné ticho, které zavládlo na straně řady ukrajinských spojenců, může být podle agentury částečně způsobeno také tím, že ačkoliv Západ slíbil Ukrajině pomoci při její obraně, má zároveň obavu, co by se mohlo stát s Ruskem a jeho rozsáhlým jaderným arzenálem, kdyby byl Putin poražen.

Nejsme do operace zapojeni, tvrdí zástupci USA i Unie

Americký prezident Joe Biden uvedl, že je o vývoji informován. Ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti podle něj vytváří skutečné dilema pro ruského vládce Vladimira Putina. „To je vše, co o tom řeknu, dokud je to (operace) aktivní,“ reagoval Biden na další dotazy. Washington dříve uvedl, že nebyl zapojen do žádného plánování nebo příprav operace.

Ani mluvčí Evropské komise Nabila Massraliová nechtěla zacházet do detailů. „Evropská unie není zapojena a nekomentuje operační vývoj v první linii,“ uvedla. „Plně stojíme za ukrajinským legitimním uplatňováním přirozeného práva na sebeobranu a za úsilím Ukrajiny o obnovení své územní celistvosti, suverenity a o potlačení nezákonné agrese ze strany Ruska,“ sdělila Massraliová.

Polský premiér Donald Tusk ukrajinskou operaci jasně podpořil, ač o ní předem nevěděl. „Co ruské jednotky, ruské letectvo provádějí na Ukrajině, nese znaky genocidy, nelidských zločinů a Ukrajina má plné právo vést válku tak, aby co nejúčinněji paralyzovala Rusko v jeho agresivních záměrech,“ uvedl šéf polské vlády. NATO odmítlo ve středu kurskou operaci komentovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 4 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 34 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 54 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.