Bělorusové u hranic jsou manévrem Kremlu, soudí analytici

Napětí mezi Ukrajinou a Běloruskem trvá. Minsk soustřeďuje na vzájemných hranicích značný počet vojáků a techniky, podle analytiků ale stojí za manévry Kreml. Vladimir Putin chce totiž prostřednictvím Minsku odvést pozornost ukrajinských vojáků od Kurské oblasti, aby zmírnil tlak na svou armádu. Kyjev mezitím varoval, že při případném narušení hranice ze strany Běloruska přijme nezbytná opatření k obraně země.

Ukrajinské ministerstvo obrany v posledních dnech informovalo, že se poblíž severní hranice země, v běloruské Gomelské oblasti, nacházejí tanky, dělostřelectvo, systémy protivzdušné obrany a ženijního vybavení. Ministerstvo proto vyzvalo odpovědné činitele v Minsku, aby „pod tlakem Moskvy nedělali tragické chyby pro vlastní zemi“ a stáhli vojska od ukrajinské státní hranice na vzdálenost „větší, než je dostřel běloruských systémů“.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko sice v úterý uvedl, že stráž nezaznamenala žádné známky pohybu běloruských vojsk a techniky v blízkosti svých hranic, ale hrozba podle něj trvá. „Neevidujeme pohyb vybavení nebo personálu v těsné blízkosti hranic, ale v tomto směru nadále obecně vnímáme hrozbu,“ řekl Demčenko ve státní televizi.

Ministerstvo poukázalo také na to, že region, kde se shromáždily běloruské jednotky, byl blízko katastrofou zasažené jaderné elektrárny Černobyl, a uvedlo, že jakákoli vojenská cvičení, která se tam konají, představují „hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny“. Ministerstvo zahraničí poznamenalo, že v oblasti byli přítomni i někteří bývalí žoldnéři Wagnerovy skupiny.

Vzájemné obviňování Kyjeva a Minsku

„Varujeme, že v případě narušení státní hranice Ukrajiny Běloruskem přijme náš stát veškerá nezbytná opatření k uplatnění práva na sebeobranu garantovaného Chartou OSN. Veškerá soustředění vojsk, vojenská zařízení a zásobovací trasy v Bělorusku se tak stanou legitimním cílem ozbrojených sil Ukrajiny,“ dodalo ministerstvo. Kyjev současně zdůraznil, že neplánuje žádné nepřátelské akce proti běloruskému lidu.

Minsk v reakci podle serveru The Kyiv Independent uvedl, že ale Kyjev o stažení běloruských jednotek od hranic Minsk oficiálně nepožádal. „Od ukrajinské strany jsme v žádné podobě neobdrželi žádné oficiální žádosti,“ prohlásil 26. srpna mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz s tím, že o této zprávě ví z internetu. „Byli bychom vděční, kdyby nám někdo vysvětlil logiku takových prohlášení,“ podotkl.

Varování ze strany Ukrajiny přichází po dvou týdnech vyostřování rétoriky. Už dříve Lukašenko oznámil, že Bělorusko vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády. „Když jsme viděli jejich agresivní politiku, přesunuli jsme tam a v určitých místech tak, jak by to bylo v případě války, obrany, rozmístili naše vojáky podél celé hranice,“ prohlásil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko podle státní agentury BelTA. Mělo jít o reakci na to, že Ukrajina podle Minsku rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků.

Analytici: Kreml chce odvést pozornost

Vzkazy Ukrajiny a Běloruska přichází v době, kdy Rusko pohrozilo silnou reakcí na ukrajinskou ofenzivu v Kursku. Podle analýzy Atlantic Council má nyní Kreml velmi konkrétní cíl. Vladimir Putin podle něj doufá, že vytvořením potenciální běloruské hrozby podél ukrajinské severní hranice může přimět Kyjev, aby odklonil jednotky od invaze do ruského Kurského regionu a zmírnil tlak na ruskou armádu.

„Odvážná přeshraniční ofenziva Ukrajiny, která probíhá již čtvrtý týden, úspěšně odhaluje limity Putinovy kdysi chvályhodné vojenské mašinérie,“ podotýká analýza s tím, že pověst ruské armády utrpěla už v prvních dvou letech invaze, a to kvůli řadě neúspěchů na bojišti.

Hovoří rovněž o tom, že snahy o přímé vojenské zapojení Běloruska by mohly skončit katastrofou. „Pozice Lukašenka v zemi je dost nejistá i bez zapojení do války,“ píší autoři analýzy s tím, že také běloruská společnost, ačkoliv v ní zůstává silné proruské cítění, není nakloněna imperiálním ambicím. „Naopak, mnoho Bělorusů cítí solidaritu se svými ukrajinskými sousedy a uznává, že znovuobnovený ruský imperialismus představuje podobnou hrozbu pro jejich vlastní zemi.“

Analytik: Bělorusko je vazalem a odpalovací základnou Ruska

Podobně to vidí ve své analýze Americký Institut pro studium války (ISW), který uvedl, že současné „běloruské posilování vojenských jednotek podél ukrajinských hranic má pravděpodobně za cíl upoutat ukrajinské síly podél širší frontové linie“. Běloruské síly podle analýzy nejspíše Ukrajinu nenapadnou, neboť Lukašenko nechce vojenským zapojením své země do války riskovat zvýšení nespokojenosti běloruských občanů a oslabení svého režimu před blížícími se „volbami“, které se v Bělorusku mají konat v únoru 2025.

Lukašenko si pravděpodobně přeje udržet kontrolu nad náladou veřejnosti a také si zajistit podporu armády, aby mohl v souvislosti s volbami potlačit případné protesty, jak to udělal na konci roku 2020, napsal ISW.

Také podle analytika londýnského think-tanku Chatham House Mathieua Bouleguea, vpád do Kurské oblasti uvedl Rusko do rozpaků a snaží se odvrátit pozornost. „To, co zatím vidíme, je, že ruské síly zahajují protiútoky z území Běloruska jako odvedení pozornosti od invaze do Kurské oblasti,“ řekl al-Džazíře.

„Ale pochybuji, že Bělorusko pošle své vlastní vojáky do války,“ dodal s tím, že Lukašenkův režim je pro Kreml sice vazalským státem, „ale pro Rusko je cennější, když si ho ponechá jako odpalovací základnu pro vojenské operace, než aby ho zapojilo do války,“ řekl Boulegue.

Minsk nemá dost sil

Také analytik Konrad Muzyka z Rochan Consulting na síti X napsal, že i když je klíčové zůstat v souvislosti s Běloruskem ostražitý, je nepravděpodobné, že by Bělorusko „v této fázi“ sledovalo nějakou útočnou akci proti Ukrajině. Lukašenkovy ozbrojené síly by podle něj „vyžadovaly výrazné navýšení sil, tedy mobilizaci, k tomu, aby mohly vést jakoukoliv útočnou operaci“. Dodal, že letošní cvičení u hranic vedená Běloruskem byla podobná jako v roce 2023, ačkoli rozmístění sil v Gomelské oblasti, kterou Rusko použilo k útoku na Kyjev v roce 2022, bylo podle něj „zvláště znepokojivé“.

„Ukrajina navíc silně opevnila a zaminovala mnoho oblastí podél své hranice s Běloruskem, což znamená, že jakýkoli útok by k úspěchu vyžadoval ohromné ​​množství síly. Minsk v současné době nemá schopnosti takové síly shromáždit,“ napsal na sociální síti X.

Vztahy Ukrajiny a Běloruska se významně zhoršily od února 2022. Obě země sice zachovávají diplomatické vztahy, ale praktické spojení bylo omezeno na nejnižší možnou míru. Ukrajinští a běloruští velvyslanci byli z obou zemí odvoláni. Diplomatické vztahy však stále udržují, a to zejména proto, že Moskva a Kyjev využívají kanál v Minsku k výměně nót a předávání právních a konzulárních dokumentů.

Bělorusko je také jednou z mála cest, po kterých se Ukrajinci z okupovaných území mohou dostat na území kontrolovaná ukrajinskou vládou. Přítomnost ukrajinských diplomatů na běloruské půdě je též signálem pro Minsk, že se Kyjev neuchýlí k vojenskému zásahu proti Bělorusku.

Vztah z rozumu

Bělorusko naopak udržuje úzké vztahy Ruskem od jeho nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991. Lukašenko však dlouhodobě lavíruje mezi Moskvou a Západem. Vztah Lukašenka s Putinem bývá často označován za „vztah z rozumu,“ protože ačkoliv mezi nimi panuje určitá osobní averze, jsou nuceni spolupracovat.

Podle serveru Politico se Lukašenko naplno přiklonil na stranu Moskvy poté, co mu Kreml pomohl potlačit masivní protesty po zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2020, v nichž podle podle oficiálních výsledků získal osmdesát procent hlasů. Většina pozorovatelů se však shodla na vítězství opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské. Lukašenko však ani po mohutných protestech porážku neuznal a protesty krvavě potlačil. „Bez Putinovy podpory by Lukašenko zřejmě už nebyl u moci,“ poznamenal v minulosti list Foreign Policy.

Běloruský vůdce v únoru 2022 povolil ruským vojskům přejít z Běloruska na Ukrajinu, ale ruské jednotky se nakonec z této oblasti stáhly. V březnu 2022, brzy poté, co Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Bělorusko evakuovalo své velvyslanectví v Kyjevě jako projev podpory Moskvě. Minsk rovněž povolil Rusku rozmístit jaderné zbraně na svém území.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský spojenec Alexandr Lukašenko
Zdroj: Reuters/Sputnik/Gavriil Grigorov

Loni Lukašenko podle serveru Politico na schůzce se šéfy bezpečnostních agentur řekl, že „jediná chyba, kterou jsme pravděpodobně udělali, je, že jsme tento problém nevyřešili v letech 2014 až 2015, kdy Ukrajina neměla armádu. Chtěli jsme to vyřešit v klidu. Tento čas však využili k rozvoji bojeschopných ozbrojených sil,“ uvedl s odkazem na ruskou nelegální anexi Krymu a rozpoutání války na Donbase v roce 2014. Podle serveru tak plně přijal svou roli loutky ruského vůdce Putina.

Přesto se Lukašenko až dosud vyhýbal přímému zapojení do vojenského konfliktu s Ukrajinou. O víkendu také běloruský vůdce poblahopřál Ukrajině ke Dni nezávislosti a popřál obyvatelům „klidné nebe, občanskou shodu, prosperitu pro jejich štědrou zemi a rodinnou jednotu“.

Lukašenko: Dostávám návrhy, abych se odvrátil od Ruska

V minulých dnech běloruský diktátor také prohlásil, že dostává návrhy, aby se odvrátil od Ruska a postavil se na stranu Ukrajiny. „Dostáváme (návrhy) ze všech stran: ‚Ustupte odsud, osvoboďte tamto‘ nebo: ‚Vzdejte to s Ruskem, otočte se k němu zády. Bojujte na straně Ukrajiny a přiveďte jednotky NATO na hranici u Smolenska‘ (ruské město nedaleko běloruských hranic, pozn. red.). Ze všech stran dostávám návrhy, které z 99 procent nemůžeme přijmout,“ uvedl Lukašenko podle serveru Ukrajinska Pravda.

Běloruský vůdce neupřesnil, kdo mu zmíněné návrhy učinil, ani neuvedl žádné další podrobnosti, pouze zmínil, že Bělorusové žijí „v extrémně těžkých časech“. „Nemluvím o tom, že je na jihu válka, ale o tom, co proti nám tito šílenci na Západě připravují. Musíme to mít na paměti. V této situaci potřebujeme převést zemi ze Západu na Východ. Děkujeme Bohu, daří se nám to, ale je to dřina,“ prohlásil Lukašenko.

Nad jeho územím také stále přelétávají jak ukrajinské, tak ruské drony. Monitorovací skupina Belaruski Hajun tvrdí, že v noci z 26. na 27. srpna vletělo na území Běloruska nejméně šest ruských bezpilotních letounů Šáhed a že stíhací běloruské letouny byly ve vzduchu celou noc. V létě 2024 byly na území Běloruska opakovaně spatřeny také ruské sebevražedné drony, běloruské úřady narušení vzdušného prostoru nekomentovaly. Lukašenko naopak označil za provokaci, když vzdušný prostor v srpnu narušilo asi deset ukrajinských dronů směřujících do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že Spojené státy na žádost Teheránu a dalších zemí regionu odloží chystaný útok na Írán. Izrael se podle něj k tomuto závazku připojil. Podmínkou je podle něj brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu.
05:12Aktualizovánopřed 50 mminutami

Maďarsko kvůli nízké hladině Dunaje zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks

Maďarsko v neděli poprvé od zahájení provozu elektrárny zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks. V sobotu pozdě večer to oznámil premiér Péter Magyar, podle něhož je důvodem další pokles hladiny Dunaje. Země připravuje úsporná opatření, pomoc jí nabídlo Slovensko.
před 2 hhodinami

Při pádu letadla s turisty na jihu Peru v provincii Nazca zemřelo třináct lidí

Při pádu malého letadla s turisty v sobotu na jihu Peru zemřelo třináct lidí, včetně dvou pilotů, informuje agentura AFP s odvoláním na místní policii. Národnost cestujících, kteří si letěli prohlédnout obrazce na planině Nazca, nezmínila. Podle nepotvrzených zpráv některých peruánských médií šlo o turisty ze Španělska, Itálie a Německa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Exploze u luxusní restaurace v Moskvě zabila tři lidi, motiv zůstává nejasný

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která zabila tři lidi a dvě desítky dalších zranila, způsobila po domácku vyrobená výbušnina. Podle agentury TASS to oznámil Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle ruského servisu BBC se v luxusní restauraci Balzi Rossi konala soukromá akce, některé příspěvky na sociálních sítích podle agentury DPA hovoří o oslavě generála ruských ozbrojených sil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Požár v Gironde ve Francii je po víc než týdnu pod kontrolou

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však protivzdušné obraně kvůli nedostatku střel do protivzdušných systémů podařilo zneškodnit pouze jednu. Ukrajinci udeřili na ruské vojenské cíle, sankcionovanou nákladní loď či rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Unijní ministři budou jednat o situaci v Ceutě v úterý

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.