Britský parlament odsouhlasil kontroverzní deportace migrantů do Rwandy

Sporný zákon, který by mohl král Karel III. podepsat už během úterý, prohlašuje Rwandu za bezpečnou třetí zemi, čímž má zabránit vznášení námitek proti deportacím. Britský premiér Rishi Sunak avizoval, že první letadla s migranty odletí za deset až dvanáct týdnů. 

„Úspěch odrazení (migrantů) nespočívá pouze na jednom letu. Půjde o nepřetržitý a neúnavný proces úspěšného a trvalého přesunu lidí do Rwandy s pravidelnými lety několikrát za měsíc, přes léto a dál, dokud se lodě nezastaví,“ zdůraznil britský premiér.

V roce 2022 doplulo do Británie rekordních téměř 46 tisíc migrantů, loni zhruba o třetinu méně. Francie v úterý informovala o nejméně pěti mrtvých lidech, kteří se přes Lamanšský průliv pokusili přeplout do Británie.

Sunak označuje zastavení přílivu migrantů za jeden ze svých hlavních cílů. Premiér se snaží před letošními volbami zvrátit mnohaměsíční propad preferencí své Konzervativní strany.

Očekávané žaloby k mezinárodním institucím

„Jsme připraveni. Máme to naplánováno a ty lety se uskuteční, ať se stane cokoliv. Žádný zahraniční soud nám nezabrání, aby odstartovaly,“ zdůraznil Sunak. Pokud by si Británie měla vybrat mezi příslušností k mezinárodnímu soudu a ochranou svých hranic, zvolí ochranu hranic, dodal premiér.

Odpovídal při tom na otázku, zda Británie plánuje respektovat Evropskou úmluvu o lidských právech, na jejíž dodržování dohlíží Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Kritici plánu hovoří konkrétně o možném porušení mezinárodní Úmluvy o právním postavení uprchlíků. V této souvislosti média zmiňují očekávané žaloby směřující k mezinárodním soudním instancím.

Právníci budou patrně podávat žaloby jménem jednotlivých migrantů, což schválený text umožňuje v případě, že jim hrozí „skutečné, bezprostřední a předvídatelné riziko vážné a nevratné újmy v případě přemístění do Rwandy“.

Ministr vnitra James Cleverly uvedl, že zachová právo žádat o azyl. Jeho úřad však již identifikoval skupinu migrantů, jejichž nároky jsou právně neodůvodnitelné a chystá její deportaci.

S plánem posílat část žadatelů o azyl z Británie do Rwandy přišel na jaře 2022 tehdejší premiér Boris Johnson. V červnu 2022 však byla britská vláda nucena na poslední chvíli zrušit první let, když právě ECHR rozhodl, že plán je spojen „s reálným rizikem nevratné újmy“.

Návrh zákona vládnoucí konzervativci předložili poté, co britský nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že středoafrický stát není bezpečnou zemí.

Soudci tehdy varovali před rwandským azylovým zákonem, špatnou situací v oblasti lidských práv a nedodržováním předchozích dohod. Podle nejvyšší justice si tak britská vláda nemůže být jistá, že žádosti běženců budou bezpečně a řádně posouzeny.

Soudci také poznamenali, že ještě v roce 2021 Londýn kritizoval Rwandu za „mimosoudní zabíjení, úmrtí ve vazbě, násilná zmizení a mučení“.

„Hrozba pro právní stát“

Plán britské vlády kritizuje opozice. Stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová označila plán za „neobyčejně drahý trik“. Labouristé už avizovali, že pokud se po volbách dostanou k moci, tak ho zruší.

Vysocí představitelé OSN pro lidská práva a uprchlíky Filippo Grandi a Volker Türk už vyzvali britskou vládu, aby své plány přehodnotila. „Nová legislativa je dalším krokem v odklonu Spojeného království od dlouholeté tradice v poskytování útočiště těm, kteří ho potřebují, a je v rozporu s Úmluvou o právním postavení uprchlíků,“ prohlásil Grandi.

Podle lidskoprávních skupin zákon představuje „významnou hrozbu pro právní stát“, protože podkopává to, co chrání lidi před zneužitím moci ze strany státu.

„Všichni si zasloužíme šanci žít bezpečný život a hledat ochranu, když ji nejvíce potřebujeme. Tento ostudný návrh zákona porušuje ústavu a mezinárodní právo, zatímco vystavuje osoby, které přežily mučení, a další uprchlíky nebezpečné budoucnosti ve Rwandě,“ uvedly ve společném prohlášení charitativní organizace Freedom from Torture spolu s Amnesty International a Liberty.

Stovky milionů liber pro Rwandu

Rwanda naopak britský plán přivítala. Prezident Paul Kagame tvrdí, že jeho země je schopna zajistit bezpečnost migrantů a nechat je tam trvale žít, pokud by se tak rozhodli či byla jejich žádost o azyl v Británii zamítnuta. Požaduje však peníze na výdaje s tím spojené.

Podle odhadů z Londýna by plán mohl celkově vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun) a vyplatí se pouze tehdy, když bude přesídlování probíhat pravidelně ve velkých počtech lidí. Kolik osob je Rwanda schopná přijmout, ale podle médií není jasné.

Přesun migrantů do ciziny schválily i další státy

Podobnou dohodu jako Británie podepsalo s Rwandou před necelými dvěma lety i Dánsko. Už v červnu 2021 schválil tamní parlament návrh zákona, který severské zemi umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.

V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně. Znepokojení nad legislativou vyjádřila Evropská komise i organizace pro lidská práva. Dánští politici ale tvrdí, že opatření je humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují život na nebezpečných migračních trasách.

Itálie zase oznámila plány na vybudování přijímacích center v Albánii. Úmluvu, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii, loni v listopadu podepsali v Římě albánský premiér Edi Rama a předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová, v polovině února ji ratifikoval italský senát, a koncem února i albánský parlament.

Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.

Dohoda předpokládá, že v Albánii vzniknou dvě střediska s kapacitou až tři tisíce lidí, kam bude možné umístit migranty, které lodě italské pobřežní stráže a námořnictva vyzvednou během záchranných akcí na moři. Střediska by měla být pod italskou jurisdikcí, hlídkovat by v nich měla italská policie a působit tam mají italští imigrační úředníci. Albánská policie bude hlídkovat v okolí středisek. Náklady na vybudování a provoz center bude hradit Itálie.

Meloniová již dříve uvedla, že očekává zprovoznění těchto středisek do jara 2024. Itálie se potýká s velkým počtem migrantů, kteří k jejím břehům míří nelegální cestou přes Středozemní moře. Loni tam takto doplulo na 158 tisíc lidí, což je o polovinu více než v roce 2022.