Budoucnost NATO? Informační válka a odstrašování Ruska, ale i možní nováčci

Nahrávám video

Už dvacet let je Česká republika členem Severoatlantické aliance, jejíž priority se postupně mění. V nejbližší budoucnosti mezi klíčové cíle patří odstrašení Ruska a s tím související posílení mise v Pobaltí, ale i boj s falešnými zprávami. Aliance by také do svých řad mohla přivítat nové členy, mluví se třeba o Gruzii či Makedonii.

Aliance reaguje na změněnou bezpečností situaci v Evropě demonstrací síly. Na podzim loňského roku se konalo v Norsku největší vojenské cvičení od konce studené války. Mezi padesáti tisíci vojáky byli i Češi.

Posílení mise v Pobaltí

Už v roce 2016 NATO rozhodlo o posílení přítomnosti na severovýchodě. V Pobaltí se soustředí především na Rusko a oblast Kalinigradu, kde vyvolává znepokojení rozmístění balistických raket typu Iskander.

„Putin a Lavrov zjednodušeně říkají, že chtějí zničit současnou bezpečnostní architekturu Evropy a nahradit ji jinou, která bude brát v úvahu Rusko, a ne Spojené státy,“ podotkl ředitel Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost v Estonsku Sven Sakkov.

Část předsunutých sil v Pobaltí Aliance koordinuje z polského Elblagu. „Odstrašit je na prvním místě. A v tomto kontextu ujistit, že NATO je jednotné. Víme, co se dělo v roce 2008 v Gruzii a 2014 na Ukrajině,“ upozornil velitel Mnohonárodní divize severovýchod Krzysztof Motacki.

V Pobaltí působí i stovky Čechů v mezinárodních misích v Litvě, Lotyšsku a Estonsku, kde budou od září znova střežit vzdušný prostor Baltu gripeny z Čáslavi. Polsko navíc dlouhodobě usiluje o stálou americkou přítomnost.

Naopak turecko-americké vztahy se ochladily. USA mají vůbec nejsilnější armádu v NATO, Turecko hned druhou nejsilnější, státy se přitom rozcházejí v pohledu na Írán, zbrojní výdaje nebo vojenské operace v regionu.

Ankara chce přes výtky Washingtonu a hrozbu sankcí koupit ruský systém protivzdušné obrany S-400. Strategický a jediný člen NATO v bouřlivé oblasti Blízkého východu navíc nelibě nese americkou podporu Kurdů v Sýrii.

Zatímco pro Pentagon představují spojence, pro Ankaru jsou to teroristé. „Turecko nikdy nedopustí teroristický koridor podél své hranice. Zničíme ho za každou cenu. Nejde jen o Sýrii, ale o budoucnost Turecka a tureckého národa,“ konstatoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Aliance také vede tichou válku na poli informací a dezinformací. Třeba sofistikované roboty v Rize vyhodnocují elektronickou stopu uživatelů na sociálních sítích a cílí obsah tak, aby je ovlivnily. „Přemýšlejte, kdo vám tuhle informaci dává, jaký je zdroj, jaký je pravděpodobně jeho záměr,“ říká ředitel Centra strategické komunikace NATO Janis Sarts.

Rozšiřování řad

Pokud jde o rozšiřování NATO, zatím poslední nováček je z Černé Hory. Příslib vstupu získaly už dřív další země: Gruzie, Ukrajina a Makedonie. Ukrajinský parlament ale odhlasoval, že se o členství ucházet nebude, a Makedonie dosud čekala na vyřešení sporu s Řeckem o svůj oficiální název.

Mluví se i o Kypru, tomu ale ve vstupu brání jedna z členských zemí – Turecko. Potenciálním kandidátem na přijetí je i Bosna a Hercegovina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...