Bývalý moderátor Fox News Carlson hovořil s Putinem. Hlavním tématem byla ruská válka proti Ukrajině

Carlson je prvním americkým moderátorem, s nímž Putin hovořil od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska naplno napadla Ukrajinu. Záznam je k dispozici na webových stránkách moderátora. Hovořili spolu dvě hodiny, hlavním tématem se stala válka na Ukrajině, její příčiny, jak je vidí Putin, průběh a také možný budoucí vývoj, uvedl Carlson s tím, že ruský vládce se mimo jiné věnoval dlouze historii Ruska ve vztahu k Ukrajině.

„Objevily se řeči o strategické porážce Ruska na bojišti. Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ citovala agentura AFP ruského vůdce. Podle něho si západní lídři uvědomují, že je nemožné strategicky porazit Rusko, a tak přemýšlejí, co dělat dál. „Jsme připraveni na dialog,“ uvedl podle agentury Reuters.

Putin rovněž podotkl, že Spojené státy čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ doplnil šéf Kremlu.

Kyjev byl blízko dohodě o ukončení bojů, řekl Putin

Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, Putin pronesl, že Moskva bude bojovat za své zájmy „až do konce“. Ruský vládce Carlsonovi dále řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Spekulace o tom, že by to mohla udělat, jsou podle Putina jen přehnaným šířením hrozeb, napsala agentura Reuters.

Rusko se však v minulosti zavázalo i k respektování územní celistvosti Ukrajiny a Putin také ještě po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 ujišťoval o tom, že nemá zájem o další části Ukrajiny. „Nevěřte těm, kteří chtějí, abyste se báli Ruska, a křičí, že Krym budou následovat další regiony. Nechceme Ukrajinu rozdělit, to nepotřebujeme,“ řekl tehdy v projevu.

Šéf Kremlu si postěžoval, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě o ukončení bojů, ale pak si to rozmyslela, když se ruské jednotky stáhly z blízkosti Kyjeva. I tak podle něj ale vše dříve nebo později vyústí v dohodu.

Putin při hovoru s moderátorem zopakoval různá ospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu, včetně historických stížností na rozpad Sovětského svazu a expanzi NATO nebo nepravdivá tvrzení, že Ukrajina je plná neonacistů, napsal web BBC.

Podle britského serveru Carlson ruskému prezidentovi nekladl otázky ohledně vyšetřovaných válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky v ukrajinské Buče nebo nucené deportování ukrajinských dětí do Ruska, což vyústilo ve vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Putinovu osobu. Nehovořil s ním ani o uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného.

Putin připustil možnost dohody o propuštění Gershkoviche

„Myslím, že může být dosaženo dohody,“ poznamenal Putin během hovoru na adresu zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usilují Spojené státy. O případu podle něj jednají tajné služby obou zemí. Ruský vládce si myslí, že se stejně jako v podobných takových případech v minulosti najde řešení.

Novinář listu Wall Street Journal byl zadržen loni v březnu a čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Gershkovich všechna obvinění odmítá jako nepodložená.

Když se Carlson Putina zeptal, zda by byl ochoten novináře okamžitě propustit, odpověděl, že by ho „přivezli zpět do Spojených států“, napsal web BBC. Šéf Kremlu rovněž uvedl, že Gershkovich v Rusku získal utajované informace. Zároveň naznačil, koho by Rusko bylo ochotné přijmout v případě výměny vězňů. Putin zmínil „osobu, která kvůli svému vlasteneckému cítění zlikvidovala banditu v jednom z evropských hlavních měst během událostí na Kavkaze“.

Podle BBC je téměř jisté, že by se mohlo jednat o vraha ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova, který je v současnosti v německém vězení. Muž totiž před pěti lety v berlínském parku zastřelil gruzínského vojenského důstojníka Zelimchana Changošviliho.

Moderátor připustil, že vyzpovídat ruského vládce přináší rizika, své rozhodnutí nicméně hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“ Jeho monolog, v němž také kritizoval západní média a tvrdil, že se západní tisk nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace, však vyvolal odpor u řady amerických i ruských novinářů.

BBC: Kreml všechny žádosti o rozhovor ignoroval

BBC informovala, že s Putinem se pokoušelo spojit mnoho novinářů ze západních zemí, včetně ruského redaktora webu Steva Rosenberga. Všechny žádosti BBC byly Putinovým úřadem nicméně ignorovány. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že „pan Carlson nemá pravdu a nemohl to vědět, žádostí o rozhovory s prezidentem dostáváme hodně“.

Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože Carlsonův přístup se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o invazi na Ukrajině. Ruská státní média se moderátorově návštěvě v Rusku věnovala několik dní a odvysílala záběry z jeho různých výletů do restaurací či návštěvy baletu ve Velkém divadle, napsal web BBC.

Carlson se proslavil ještě jako moderátor konzervativně a republikánsky nakloněné stanice Fox News, kdy mimo jiné zesměšňoval podezření, že se Rusko vměšovalo do amerických prezidentských voleb. Později kritizoval Washington za podporu Ukrajiny čelící ruské agresi a naznačoval, že ruská invaze do sousední země je chybou Západu.

Vřelé vztahy s Trumpem

Fox News s Carlsonem rozvázala pracovní poměr loni v dubnu, načež moderátor založil vlastní pořad „The Tucker Carlson Encounter“ (Setkání s Tuckerem Carlsonem), který vysílá na síti X a propaguje na svém webu.

Po odchodu z Fox News Carlson upoutal pozornost především rozhovorem s bývalým prezidentem a zároveň pravděpodobným republikánským kandidátem v letošních amerických prezidentských volbách Donaldem Trumpem, kterému kladl nekonfliktní dotazy. Trump loni v listopadu naznačil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi, a uvedl, že ho má rád.