Čínu zaskočil celosvětový odpor vůči válce, Rusko ale nezradí, říká sinoložka Lomová

Nahrávám video

Čínské velvyslanectví ve Spojených státech uvedlo, že prioritou Pekingu je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Učinilo tak v reakci na zprávy některých médiích, že Rusko asijskou zemi požádalo o vojenské vybavení. Čína takové zprávy označila za dezinformace. Peking podle sinoložky a překladatelky Olgy Lomové zaskočil celosvětový odpor vůči ruské invazi, Moskvu ale neoficiálně přesto podpoří.

Americké deníky Financial Times a The Washington Post s odkazem na nejmenované americké činitele v neděli napsaly, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení, ale také o hospodářskou pomoc. Zdroje obou listů nerozvedly, o jakou vojenskou podporu Moskva žádá.

„O tom jsem nikdy neslyšel,“ reagoval na informace o žádosti Moskvy mluvčí čínské ambasády Liou Pcheng-jü. „Současná situace na Ukrajině je skutečně znepokojivá. Vysokou prioritou je nyní zabránit tomu, aby se napjatá situace vyhrotila, nebo dokonce vymkla kontrole,“ dodal. Zprávy o prosbě následně popřel také mluvčí čínské diplomacie, který je označil za „dezinformaci pocházející z USA“.

Lomová ale připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching podepsali společnou deklaraci o vzájemné pomoci již v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu. „Konstatovali jakési nerozborné přátelství a pomoc, která nezná hranic,“ cituje Lomová.

Je podle ní pravděpodobné, že čínský prezident již v tu dobu tušil, že Rusko na Ukrajině vojensky zasáhne. „Pravděpodobně ho nenapadlo, stejně jako to pravděpodobně nenapadlo ani Putina, že ta válka nebude rychlá vojenská operace, která si okamžitě podrobí Ukrajinu.“

Nahrávám video

Čínské banky se bojí sankcí

Asijská velmoc je podle Lomové ve složitém postavení. S Ruskem Čínu pojí deklarované závazky a „odpor ke Spojeným státům“, země ale zároveň nepočítala s celosvětovým odporem vůči válce.

„Peking rozhodně nezradí Rusko, jenom některé věci nebude moci dělat, nebo nebude chtít dělat deklarativně, bude opatrnější,“ tvrdí sinoložka, podle které se již v čínském tisku objevují informace o tom, jak může Čína vyrovnat ekonomický propad způsobený sankcemi.

Podle Bílého domu se ale na sankční seznam dostane každý, kdo vyjde Kremlu vstříc. Pomoc Rusku by proto znamenala riziko postihů pro čínské firmy a místní banky jsou kvůli tomu podle Lomové opatrné.

„Prezident Si se snaží tahat za nitky. Putinovy kroky neodsuzuje ani neschvaluje. Rusko prodává Číně daleko víc zbraní, než od ní kupuje, ale Peking díky rychlé modernizaci armády vyrábí vyspělejší zbraně,“ informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Čína šíří kremelskou propagandu a konspirační teorie. Zároveň vyjadřuje znepokojení nad oběťmi konfliktu, posiluje diplomacii s evropskými státy a vyzývá k mírovým rozhovorům. Také tvrdí, že chce rychlé řešení války, která poškozuje trhy, popisuje Šámalová.

Američané jednali s čínskou delegací

Zprávy o ruském zájmu na zbrojní podpoře přišly těsně před schůzkou bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana a vysoce postaveného čínského diplomata Janga Ťie-čch', kteří v pondělí několik hodin jednali v italské metropoli. Americká strana ve stručném prohlášení oznámila, že se vedla „podstatná diskuse“ o ruské válce proti Ukrajině a že se strany shodly na důležitosti zachování komunikačních kanálů.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v této souvislosti zmínil přímo otázku čínské podpory Ruska. „Poradce pro národní bezpečnost a naše delegace přímo a velmi jasně hovořili o našich obavách ohledně podpory Ruska ze strany Čínské lidové republiky (ČLR) v návaznosti na invazi, a o důsledcích, které by jakákoli taková podpora měla pro vztahy ČLR nejen s námi, ale pro její vztahy po celém světě,“ citovala mluvčího agentura AP.

Sullivan v neděli zpravodajské televizi CNN řekl, že Washington pozorně sleduje, do jaké míry Peking poskytuje hospodářskou nebo materiální pomoc Rusku. „Nedovolíme, aby se to rozběhlo, a nedovolíme, aby Rusko získalo záchranu před ekonomickými sankcemi ze strany jakékoli země,“ řekl bezpečnostní poradce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...