Další přípravy na válku s NATO, říkají experti o ruském zbrojení či odvodech

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Ruští zákonodárci předložili návrh zákona, který by umožnil celoroční odvody do armády. Nyní je Moskva provádí dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim, a branci pak mají sloužit rok. Tito vojáci oficiálně nesmějí být nasazeni do bojů, i když média upozorňují na případy, kdy se tak zřejmě stalo.

Kromě odvedenců Rusko disponuje ještě armádou založenou na kontraktech, na jejichž základě vojákům za službu platí. Zatím se Moskvě takto dařilo nahrazovat velké ztráty, systém ale podle mnohých expertů není udržitelný, píše The Kyiv Independent.

Během celé totální invaze na Ukrajinu se Kreml v obavě z reakce obyvatel vyhýbal úplné mobilizaci, nyní k ní ale zřejmě alespoň částečné směřuje, podotýká KI. Pokud totiž nový systém projde, nahradí tradiční pololetní odvody a umožní průběžné doplňování vojenského personálu.

„Pokud bude tento zákon schválen, lze jej považovat za skrytou mobilizaci,“ citoval KI ukrajinského experta Denyse Popoviče. „Existuje 99procentní šance, že tento zákon projde, protože jej předložil (Andrij) Kartopolov, což je Putinův člověk, jeho hlásná trouba. To, co předloží, bude z velké části schváleno a je dohodnuto s (vůdcem Vladimirem) Putinem.“

Více než bilion dolarů na zbrojení

Navrhované změny v legislativě týkající se vojenských odvodů doprovází dramatické navyšování výdajů na zbrojení a další úpravy v armádní oblasti.

Rusko hodlá v následující dekádě, do roku 2036, utratit na zbrojení kolem 1,1 bilionu dolarů, uvedl nedávno šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov.

Moskva podle něj spustila svůj nejambicióznější zbrojní program od rozpadu Sovětského svazu a mobilizuje všechny sektory společnosti na podporu budování své armády. „Probíhá totální mobilizace politiky, ekonomiky a společnosti Ruské federace, aby byla připravena na nadcházející rozsáhlou válku,“ řekl velitel HUR.

Ruské vojenské výdaje již překonaly výdaje na obranu všech evropských zemí dohromady. V roce 2024 se vojenský rozpočet Moskvy podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) zvýšil o 42 procent na 462 miliard dolarů, čímž překonal kolektivní evropské výdaje ve výši 457 miliard dolarů, napsaly The Financial Times.

Ke stejnému číslu ohledně loňského ruského vojenského rozpočtu, zhruba třináct bilionů rublů, došel i analytik Pavel Luzin, který podotýká, že od zahájení plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v roce 2022 Rusko každoročně vydává na zbrojení víc, než si původně naplánuje.

Nové vojenské okruhy

Šéf HUR Budanov ve svém nedávném hodnocení také připomněl, že v rámci změn ve vojenské oblasti už Rusko vytvořilo dva nové vojenské okruhy, Leningradský a Moskevský, a plánuje i nové divize a vojenské jednotky.

Leningradský a Moskevský vojenský okruh už dříve existovaly, až do loňska ale byly sloučeny pod Západní vojenský okruh, který teď opět nahradily.

Západní vojenský okruh dříve pokrýval ruskou hranici se severovýchodní Ukrajinou, Běloruskem a Pobaltím, takže pod něj spadaly jak ruské operace na Ukrajině, tak zaujímání pozice vůči NATO. Opětovně rozdělení Západního vojenského okruhu na dva s vlastními velitelstvími tento problém řeší, napsal už dříve Institut pro studium války (ISW).

Leningradský vojenský okruh nyní vede podél severovýchodní hranice NATO a Moskevský vojenský okruh hraničí se severovýchodní Ukrajinou a Polskem, což Rusku umožní současně se postavit NATO a zefektivnit řízení války na Ukrajině, dodal ISW.

„Rusko vážně uvažuje o bojové operaci v Pobaltí“

„Obnovení Moskevského vojenského okruhu a Leningradského vojenského okruhu podporuje paralelní cíle (spočívající v) upevnění kontroly nad ruskými operacemi na Ukrajině v krátkodobém až střednědobém horizontu a přípravě na potenciální budoucí rozsáhlou konvenční válku proti NATO v dlouhodobém horizontu,“ podotkl ISW.

Ke stejnému závěru dochází také Luzin. „Vytvoření Leningradského vojenského okruhu s podřízením pozemních sil Severní flotily (tomuto) nově reformovanému okruhu znamená, že se Rusko vrací k myšlence války na svých severozápadních hranicích i za nimi. Jinými slovy, Rusko vážně uvažuje o bojové operaci v Pobaltí,“ uvedl analytik.

„Všechny tyto složky – nové vojenské obvody, změny v mobilizaci a výdaje na obranu – naznačují, že se Rusko připravuje na vleklou válku, a to nejen na Ukrajině, ale i proti NATO,“ řekla nyní webu KI Kateryna Stěpanenková, zástupkyně vedoucího týmu pro Rusko a analytička ISW.

Výrazně zbrojí i Minsk

Masivně nezbrojí jen Rusko, ale také jeho soused a spojenec Bělorusko. Minsk prudce zvyšuje vojenské výdaje od roku 2022, tedy od doby, kdy Moskva zahájila svou plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, informuje stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Z dokumentů týkajících se běloruského rozpočtu a zadávání veřejných zakázek podle ní vyplývá, že vládní výdaje Minsku související s armádou vzrostly za poslední tři roky více než dvaapůlkrát.

Celkový rozpočet na obranu na rok 2025 činí přibližně 4,7 miliardy běloruských rublů (1,6 miliardy dolarů), což představuje zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) země. Ještě v roce 2022 to bylo výrazně méně, konkrétně 1,8 miliardy rublů (694 milionů amerických dolarů), tedy zhruba 0,95 procenta HDP.

Ruský vliv

Minsk nakupuje například ruské víceúčelové stíhačky Suchoj Su-30SM2, útočné vrtulníky Mi-35M či obrněné transportéry Volat V-2 a také stovky útočných dronů.

„Lukašenkův systém se při své obraně plně spoléhá na Kreml,“ řekl stanici RFE/RL Uladzimir Žyhar, aktivista skupiny BYPOL složené z bývalých běloruských policistů.

„Paradoxně, úroveň běloruských vojenských výdajů naznačuje, že i přes flirtování s Putinem (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko nijak zvlášť... neočekává, že ho ruská armáda v případě mytické agrese NATO přijde bránit,“ podotkl Ivan Kiričevskij, analytik ukrajinského online časopisu Defense Express.

„Dokonce bych řekl, že běloruská armáda má nyní jen jednoho nepřítele: ruskou armádu,“ dodal expert.

Vliv Ruska na Bělorusko výrazně vzrostl po roce 2020, kdy se Lukašenko dostal po brutálním potlačení protestů proti zfalšovaným volbám do mezinárodní izolace. Moskva mu poskytla vojenskou i ekonomickou pomoc, výměnou za ni však souseda přetvořila ve svůj satelit. Jeho území pak využila i pro svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 4 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 8 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 10 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.