Dudovi naslouchala Evropa i USA, doma ale rozděloval

Nahrávám video

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Během posledních měsíců se Duda setkal například s papežem Lvem XIV., jemuž poděkoval za jeho roli v mezinárodní politice. Od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského převzal státní vyznamenání, jednal také s litevskými politiky. Výběrem destinací – včetně Česka – jako by se snažil dát najevo, jaký by si přál po sobě zanechat odkaz.

„Víme, že ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský vládce) Vladimir Putin nesmí zvítězit a že musíme udělat všechno pro to, aby se tak stalo,“ prohlásil v pondělí v Praze, kde se setkal s prezidentem Petrem Pavlem i premiérem Petrem Fialou (ODS). Polská hlava státu mimo jiné ocenila muniční iniciativu, kterou česká vláda zprostředkovává dodávky výzbroje na Ukrajinu.

Končící polský prezident se během deseti let ve funkci často odvolával na zesnulého konzervativního předchůdce Lecha Kaczyńského. Podobně jako on se stal i Duda hlasem, který soustavně varoval před ruskou hrozbou a podporoval Ukrajinu.

Právě s osudem napadené země bude Dudův druhý mandát spojován. V únoru 2022 byl posledním západním politikem, který před začátkem ruské plnohodnotné invaze navštívil Kyjev. Ještě 23. února vyzýval Moskvu k deeskalaci, stažení vojsk rozmístěných kolem hranic s Ukrajinou a k zastavení vojenských akcí.

Důraz na spojenectví s Washingtonem

Prezident šesté největší ekonomiky Evropské unie a páté nejlidnatější země v rámci sedmadvacítky se po začátku rusko-ukrajinské války stal jedním ze silných hlasů východní Evropy, kterému bylo nasloucháno jak v Bruselu, tak i v Bílém domě.

Jedním z nejsilnějších Dudových odkazů bude mimo jiné jeho loajalita vůči spojenectví s USA. Během mandátu hostil ve Varšavě všechny úřadující americké prezidenty – Baracka Obamu, Joea Bidena a Donalda Trumpa.

Dalším odkazem pak bude iniciativa Trojmoří, která měla Polsko mnohem více propojit s regionem střední a východní Evropy. Zda tato iniciativa a vřelý vztah k Ukrajině přežije i po Dudovi, bude záležet na jeho nástupci – Karolu Nawrockém. Ten zatím naznačuje, že minimálně vůči Kyjevu přitvrdí.

Nálepka prezidenta stranícího konzervativcům

Zatímco v zahraničněpolitických krocích si Duda udržoval mezi voliči napříč spektrem podporu, v domácí politice se nedokázal zbavit nálepky prezidenta stranícího pouze konzervativcům. Po uvedení filmu Hranice režisérky Agnieszky Hollandové nešetřil kritikou vůči názorovým oponentům.

„Nepřekvapuje mě, že pohraničníci, kteří tento film viděli, použili slogan, který je nám známý z dob nacistické okupace, když se v našich kinech promítaly nacistické propagandistické filmy: v kině sedí jen prasata,“ prohlásil.

Jeho slova o LGBTQ lidech vyvolala zase četné protesty a odpor. Jako prezident odmítl jakékoliv rozšíření práva žen na potrat. Jeho podpis na reformě justice z roku 2015 vyvolal protesty a uvrhl zemi do situace, kdy je Ústavní soud zpochybňován a zásadním způsobem je dodnes poškozena kvalita právního státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...