Evropa musí být připravena, řekla Charanzová k situaci na ukrajinské hranici. Podle Lipavského se NATO chystá na všechny scénáře

Nahrávám video

Svět se zabývá situací na ukrajinské hranici. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se domnívá, že by do jednání měla být více zapojena i Evropská unie. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní testuje soudržnost transatlantických vazeb. Řekla to v Otázkách Václava Moravce. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl sílu spojenectví se Spojenými státy. NATO podle něj také počítá se všemi scénáře vývoje.

Konec roku byl ve znamení zvyšujícího se napětí na Ukrajině. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o plánovaném státním převratu s ruskou účastí. Ruské armádní jednotky se stáhly k ukrajinským hranicím. Washington varuje před agresí ze strany Kremlu. Moskva vše popírá a tvrdí, že ji ohrožují provokace ze strany Kyjeva a NATO. Požaduje záruky, že se Severoatlantická aliance nerozšíří směrem na východ.

Proti ruské hrozbě ozbrojeného konfliktu se staví i Brusel. Unijní lídři se shodují, že pro obranu územní celistvosti Ukrajiny jsou ochotni uvalit na Rusko tvrdé sankce, které ale podle kritiků mnohé neřeší. Prezidenti USA a Ruska jednali o Ukrajině v prosinci hned dvakrát. Znovu se mají sejít 10. ledna v Ženevě, o dva dny později se pak uskuteční rozhovory mezi Moskvou a NATO.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell tvrdí, že je Evropa obcházena v otázce řešení napětí na ukrajinských hranicích. Podle Lipavského jde o silná slova. „Fakt je ten, že Ruská federace opakovaně deklaruje, že chce primárně hovořit se Spojenými státy. Já vnímám, že naše spojenectví s USA je silné – pravidelně informují státy v Evropě,“ reagoval. Připomněl také, že následující týden bude probíhat řada jednání v Evropě.

Podle něj EU ve věci nefiguruje primárně. „V Evropě máme několik bezpečnostních mechanismů. Celá řada z nich je zapojena. Rozhodně Evropa jako taková vynechávána není,“ dodal Lipavský.

Charanzové současná situace vadí. „Rozumím tomu, že jednáme v rámci Severoatlantické aliance, ale přeci jen se bavíme o bezpečnosti Evropy, České republiky, Evropské unie. To, že u jednacího stolu v tuto chvíli Evropa nemá svou židli, mi zkrátka vadí,“ kritizovala. Podle ní jde z hlediska Putinova režimu o „testování Evropy, jestli jsme schopni se jako demokratická i transatlantická koalice postavit jednotně vůči tomu, co Rusko v tuto chvíli zkouší, ať už na Ukrajině nebo v Kazachstánu,“ míní.

Příprava na všechny scénáře

V pátek jednali ministři zahraničí členských států Severoatlantické aliance. Probírali plánovaná setkání Moskvy a Washingtonu či Rusko a NATO. Lipavský řekl, že debata probíhala v utajeném režimu. Podle něj se ale Aliance i Česko připravují na všechny možné scénáře. „Nejhorší scénář je eskalace vojenské agrese ze strany Ruské federace vůči Ukrajině,“ uvedl.

„Pro mě je důležité to, aby Evropa byla připravena, pokud se situace ještě více vyostří,“ řekla Charanzová. Připomněla, že Evropský parlament v prosinci přijal usnesení, které mluví o tom, že nelze podlehnout tlaku Ruska vůči Evropě. Doufá, že už nyní je připraven tvrdý sankční režim. „Že ve chvíli, kdy se hne jeden voják, začne eskalace, Evropa nebude stát na jednom místě, nebude přešlapovat a společně se Spojenými státy se rozjede jednotná odveta,“ podotkla.

Situace v Kazachstánu

Situace se vyostřila v Kazachstánu. Tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal ve středu o pomoc šéfy zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Ti slíbili vyslat do země jednotky. První ruští výsadkáři jsou na místě. Prezident v pátek řekl, že ve všech regionech Kazachstánu byl z velké části obnoven ústavní pořádek.

Charanzová považuje za nepřijatelnou střelbu do civilistů v ulicích. Na to podle ní „civilizovaný svět musí reagovat“. Volá po mírovém demokratickém řešení. „Pro mě je nepřijatelné vidět kdekoliv ve světě to, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích,“ zdůraznila.

Lipavský řekl, že se otázkou bude zabývat jednání ministrů zahraničí EU. „Stále nevíme, co se přesně v Kazachstánu odehrálo, zprávy průběžně přichází,“ podotkl. Podle něj je pozice Česka v těchto záležitostech dlouhodobě pevná a neměnná. „Teď jde o praktickou stránku, jakými cestami se k tomu dostaneme,“ dodal.

Revize vztahů s Ruskem

Vláda v týdnu schválila programové prohlášení. V něm deklaruje, že kabinet chce revizi vztahů s Ruskem a Čínou. „Už můj předchůdce Jakub Kulhánek zahájil aktivitu, kdy byl vytvořen audit česko-ruských vztahů, proběhly kulaté stoly na bázi politických stran ve sněmovně. A to je proces, ve kterém budeme pokračovat a budeme hledat cestu, jak rozmrazit česko-ruskou relaci,“ přiblížil. Česko je aktuálně zařazeno na seznamu nespřátelených států Ruska. To podle Lipavského není dobré a vláda proto bude usilovat o normalizaci vztahů.

Podle Charanzové je otázka, jestli je nyní nejlepší moment pro takové snahy. „Pokud navíc situace na Ukrajině bude eskalovat, tak si spíš myslím, že je to o tom, abychom my stejně jako pobaltské státy vysvětlovali zbytku Evropy, jaké jsou naše zkušenosti s Ruskou federací z minulosti,“ podotkla.

Lipavský vyzval velvyslance v Pekingu ke zdrženlivosti ve výrocích

Lipavský také informoval, že požádal velvyslance Česka v Pekingu Vladimíra Tomšíka, aby se zdržel dalších takových výroků, jaký pronesl na podporu nadcházejících zimních olympijských her v Pekingu.

Tomšík podle projektu Sinopsis ještě loni v rozhovoru s čínským deníkem Beijing Daily řekl, že na žádost prezidenta Miloše Zemana vyjadřuje podporu blížícím se zimním olympijským hrám v Pekingu. Řada západních zemí se kvůli stavu lidských práv v Číně naopak rozhodla pro diplomatický bojkot Her.

Podle Lipavského vyjádření velvyslance Tomšíka nezapadá do připravované revize vztahů s Čínou. „Také jsem mu obratem telefonoval a požádal jsem ho, aby se zdržel dalších výroků v tomto smyslu, a vyříkali jsme si to,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...