Evropa musí vzít osud do vlastních rukou, říká francouzský ministr Haddad

Nahrávám video

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Pane ministře, náš rozhovor se vysílá ve chvíli, kdy Francie hraje fotbalový zápas s Izraelem. Bohužel se o něm tolik nemluví v souvislosti se sportovními výkony, ale s rostoucí vlnou antisemitismu – v zrcadle událostí minulého týdne v Amsterdamu. Vy sám máte židovské kořeny. Jak vy osobně situaci vnímáte? A co mohou Francie a Evropa proti tomu dělat?

Je to velmi důležitá otázka. To, co se stalo v Amsterdamu – tedy vidět nahánění Židů v evropských ulicích v roce 2024 – nás šokovalo. Tento antisemitismus ve všech našich demokraciích ještě zesílil po barbarském teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli (z loňského) 7. října.

Dnešní nenávist vůči Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy přitom slouží jako záminka k útokům na Židy. Žádná z našich demokracií to nemůže tolerovat. Proto jdu osobně s naším prezidentem a premiérem dnes (ve čtvrtek) večer na tento zápas, abychom vyjádřili naši solidaritu a řekli, že sport by měl být momentem bratrství, a ne nenávisti a že v této otázce nepodlehneme zastrašování a vydírání.

Evropa prochází těžkým obdobím – válčí se na Blízkém východě a na Ukrajině a nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump se vůči Evropě netváří nejvstřícněji. Vy jste řídil think tank Atlantic Council, dokonce jste o staronovém prezidentovi napsal knihu, ve které zmiňujete, že Trump není náhodou dějin. Co tedy od něj Evropa může očekávat?

S prezidentem Trumpem budeme spolupracovat stejně jako s jinými zvolenými kandidáty. Ale odpověď je hlavně na nás. My Evropané nemůžeme záviset na rozhodnutí voličů ve Wisconsinu a Michiganu každé čtyři roky, pokud jde o naši vlastní bezpečnost.

Nyní musíme vzít osud do vlastních rukou, investovat do naší autonomie v oblasti obrany, energetiky, technologií, obchodu. Trump bude hájit zájmy Spojených států, to je jeho legitimní role. Na nás Evropanech je, abychom hájili ty naše – v dialogu s našimi americkými spojenci, ale také tím, že se vůči nim vymezíme – zejména v oblasti obchodu.

Otázka pro nás Evropany nakonec zní, jestli jsme schopni zůstat jednotní a přijmout nezbytná opatření, aby se svět neobešel bez nás a naše bezpečnost nezávisela na ostatních?

Zmínil jste obchod, zejména cla, která může Donald Trump zavést na evropské výrobky. Ale jak na to má reagovat Evropa?

Se Spojenými státy jsme si navzájem největšími obchodními partnery, takže nikdo nemá zájem na protekcionismu. Ale je pravda, že pokud se objeví protekcionistické hrozby, Evropané se musí umět bránit, zůstat jednotní, aby hájili své obchodní zájmy. To jsme udělali nedávno s Čínou, když Evropská komise uvalila cla na její elektrická auta.

Německo se ale jasně proti těmto clům stavělo, protože má v Číně své vlastní zájmy. Opravdu věříte, že tento jednotný postup může existovat a vydržet?

Pokud ne, ztratili bychom všichni, jednotlivé státy i celé společenství. Nejen na ekonomické, ale třeba i vojenské úrovni. Máme na prahu ruskou agresivní válku proti Ukrajině a to je bezpečnostní otázka pro nás všechny, proto musíme spolupracovat – s Němci a se všemi členy Evropské unie. Jsem teď v Praze, abychom si vyměnili zkušenosti s našimi českými partnery. Česko zastává v podpoře Ukrajiny skutečně vůdčí roli a ve strategických otázkách týkajících se evropské obrany společně můžeme udělat hodně.

Ano, jenže je tu také Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán minulý týden jasně řekl, že Evropa sama bez Spojených států nebude schopna dál podporovat Ukrajinu. Jak se k tomu stavíte vy?

Bylo by historickou chybou opustit Ukrajince a dopřát Vladimiru Putinovi vítězství. Byla by to katastrofa pro naši bezpečnost, pro nás Evropany, protože Ukrajinci dnes brání nejen svou svobodu a suverenitu, ale také bezpečnost celé Evropy.

Myslím si však, že by to byl také katastrofální precedens i pro mezinárodní vztahy na celém světě. Když vidíte vojáky ze Severní Koreje, íránské rakety a drony, které dnes Rusko používá proti ukrajinským civilistům, vidíte, že to není jen lokální konflikt, ale útok na evropské demokracie a na demokracii obecně. Dejme tedy Ukrajincům prostředky, aby se mohli bránit.

Jaká je tedy pro Unii největší výzva v následujících letech?

Zjistit, zda chceme jako Evropa i nadále přežít, jestli chceme mít nějaký vliv na mezinárodní scéně. Pokud se podíváme na konkurenceschopnost, kterou ve své zprávě zdůraznil (ekonom a italský expremiér) Mario Draghi, za posledních třicet let Spojené státy vytvořily dvakrát větší hrubý domácí produkt než Evropa. Pokud jde o investice do umělé inteligence, v současné době je jich v USA desetkrát více než v Evropě.

Pokud tedy nechceme zůstat pozadu, musíme být jednotní a na evropské úrovni přijmout nezbytná rozhodnutí ve všech těchto otázkách – investicích do obrany, technologií, sjednocení našeho kontinentu. Jsou to nesmírně ambiciózní výzvy, ale podle mého názoru jsou nevyhnutelné, pokud chceme být pány našeho osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...