Evropa nikoho nezajímá, říká k Aljašce Topolánek. Špidla předpokládá „Jižní Koreu“

Nahrávám video

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle Topolánka je „celá schůzka bizarní“, zmínil například místo konání. „Největší problém je, že Donald Trump do toho vstupuje v zásadě jenom proto, že pro něj je velké reputační riziko, jak se to vleče,“ poukázal na Trumpův výrok z předvolební kampaně, kdy sliboval ukončení ruské agrese za jeden den.

„Na jedné straně je naštvaný, že si z něj Putin dělá legraci, na druhé straně je to tím, že si Putin vynutil bilaterální jednání – tím vlastně (Trump) uznává agresi nebo uznává to, že je (Putin) partner,“ popsal. Neúčastí Zelenského ukazuje Trump postoj, který je pro Topolánka nepřijatelný. Od jednání prý průlom nečeká. „Možná, že to ani není cílem,“ podotknul.

Dle Špidly by průlom nenastal ani v případě pozvání Zelenského, neboť „věc není odpovídajícím způsobem připravená“. Vyjednávání je podle jeho názoru příliš komplexní. „Pořád je zásadní otázka, že se to řeší na bojišti. Dokud se nevytvoří určitý typ rovnováhy, který bude nasnadě delší dobu, tak se nedá předpokládat, že bude jakýkoli průlom,“ shrnul.

Diplomat Landovský zmínil, že načasování schůzky vyplývá z předešlých lhůt a ultimát. „Bylo potřeba něco udělat, aby nedošlo ke ztrátě tváře Donalda Trumpa, který ultimátum nastavil na kratší dobu,“ připomněl. Šéf Bílého domu dal Kremlu ultimátum, které vypršelo minulý týden. Po Moskvě požadoval okamžité zastavení bojů na Ukrajině, jinak pohrozil uvalením dalších sankcí.

EU chybí

„Hrajeme u toho roli komentátorů z vnějšku, vůbec nemáme možnost – přestože Evropa navýšila svou pomoc Ukrajině – do toho nějak vážně promlouvat,“ poznamenal Landovský k pozici EU. Situace dle něj vyplývá z formátu, který „diktují Američané“. S ohledem na předchozí Trumpovy mírové aktivity – například v konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem – očekává jisté „posunutí věci“, ovšem nikoliv vyřešení konfliktu.

Podle Topolánka podniká Evropa nyní „zoufalou snahu“ se jednání účastnit. „Evropa nikoho nezajímá, Trump vlastně s nikým jednat nechce, protože nemá partnera,“ domnívá se expremiér. EU se dle něj není schopná shodnout na jednotném postoji. Poukázal také na možné vyloučení některých států z takzvané koalice ochotných, pokud budou mít jiný názor než ostatní.

Sedmadvacítka by dle Topolánka měla převzít americké vojenské, obranné či finanční závazky vůči Ukrajině a „dramatickým způsobem do toho vstoupit“ dodávkami Kyjevu, jinak prý zůstane „směšným přívěškem“.

Špidla reagoval, že Evropa není „zdaleka tak vedlejší fenomén“. „Nebýt velmi masivní a vytrvalé podpory Evropy Ukrajině, tak těžko lze odhadovat, že by se Ukrajina byla schopna tak dlouho bránit,“ podotknul. Moderátorka Kroužková připomněla, že dle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) by se Evropa měla jednání účastnit, neboť platí většinu vojenské pomoci.

Evropská Ukrajina

Dle Špidly bude nejpravděpodobnější „varianta Jižní Korea“. Připomněl situaci po válce mezi Pchjongjangem a Soulem, kdy se po příměří Jižní Korea modernizovala a změnila. „Znamená to vtáhnout Ukrajinu do Evropské unie, řádně ji integrovat, pomoct jí, aby se přetransformovala,“ vyjmenoval.

Landovský s ním souhlasí. Zmínil například relevanci dobytých území, která pak mohou být předmětem debat o „linii příměří“. Zelenskyj by dle něj – až bude účastníkem jednání – mohl přijmout tuto variantu, tedy zamražení konfliktu na „reálných liniích“. Dopad konfliktu je však dle něj mnohem hlubší, uzavřel.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně.
před 5 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 4 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 6 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.