Evropská komise navrhla vyšší cla na obiloviny z Ruska a Běloruska

Nahrávám video

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečně vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši padesáti procent hodnoty zboží.

„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala Komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky.

Eurokomisař mluví o nezbytném kroku

„Navrhujeme uvalení cel na ruský dovoz, abychom zmírnili rostoucí riziko pro naše trhy a naše zemědělce. (Opatření) sníží schopnost Ruska využívat EU ve prospěch své válečné mašinérie,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvýšení cel se vztahuje také na Bělorusko s ohledem na úzké politické a ekonomické vazby této země s Moskvou. Zahrnutí Běloruska do nového opatření má navíc zabránit tomu, že bude Rusko využívat Minsk k obcházení nových cel. Tranzit obilovin, olejnatých semen a odvozených produktů do třetích zemí není podle Evropské komise plánem dotčen.

„Návrh je včasným a nezbytným krokem. Ruské a běloruské obilí a produkty související s obilím mohly až dosud vstupovat na unijní trh s nízkými nebo žádnými cly a v roce 2023 jsme byli svědky výrazného nárůstu tohoto dovozu,“ upozornil eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. „Dbali jsme na dodržování celosvětové potravinové bezpečnosti, toto opatření neovlivní tranzit ruských a běloruských produktů do třetích zemí,“ dodal.

„Vítám návrh Evropské komise na zvýšení cel na obiloviny, olejniny a další produkty z Ruska a Běloruska. Právě k tomu jsem ji spolu s některými kolegy z EU opakovaně vyzýval. Cla by měla být dostatečně vysoká na to, aby prakticky zamezila dovozu obilovin, což byl náš cíl,“ podotkl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Vondra: Ruský dovoz je problém

Debata o omezení dovozu ruského a běloruského obilí čeká státníky v pátek odpoledne v rámci závěrečného dne unijního summitu. Jednat mají také o dalších formách podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských zemích.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) předpokládá, že zvýšení cel by projít mělo, považuje ho za důležitý krok. Pro ČT24 zdůraznil, že je to ruský dovoz, který snižuje ceny v Evropě a poškozuje místní zemědělce, nikoliv ukrajinský. Odvolává se na data Eurostatu, z nichž vyplývá, že zatímco dovoz z Ukrajiny byl loni konstantní a objemově daleko nižší než ruský, import z Ruska a Běloruska dramaticky narostl.

Nahrávám video

Úplný zákaz dovozu ruského obilí, který podle diplomatických zdrojů prosazovalo Česko s Polskem a třemi pobaltskými státy, může narazit u zemí jižního křídla, které jsou na ruské pšenici značně závislé, podotkl Vondra.

Za rok 2023 vyvezlo Rusko 4,2 milionu tun obilí, olejnin a odvozených produktů za 1,3 miliardy eur (32,8 miliardy korun). Z Běloruska to bylo 610 tisíc tun o hodnotě 246 milionů eur (6,2 miliardy korun).

Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) návrh Evropské komise vítá, podotýká ale, že měl přijít dříve a měl být odvážnější, aby lépe chránil evropské zemědělce. „Je to první krok. Přijde mi nelogické, když uvalujeme sankce na Rusko, že nám sem v takovém množství proudí jejich zemědělské produkty,“ řekla ČT24.

Nahrávám video

Fiala má summit za úspěšný

Český premiér Petr Fiala (ODS) na závěr summitu zhodnotil jednání jako úspěšná. Ocenil mimo jiné „vyvážené stanovisko“ k situaci v Pásmu Gazy. I díky tomu mohlo text podpořit i Česko, které své kroky úzce koordinovalo s Rakouskem. „Pro nás bylo klíčové, abychom nezapomínali na to, kdo je viník a kdo oběť. Abychom pojmenovali toho, kdo ten konflikt rozpoutal, a to byli teroristé z Hamásu,“ poznamenal předseda vlády.

Česko vítá, že Evropská rada souhlasila s přípravou dalšího sankčního balíčku a vyzvala k sankcím vůči zemím, které Rusko v jeho agresi na Ukrajině podporují, řekl Fiala. Zmínil Bělorusko, KLDR či Írán. Kyjev by podle něj měl mít možnost využít výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě na rekonstrukci i na obranu.

Využití ruských aktiv podle Fialy není „politický problém, ale spíše problém právní“. „Myslím, že se ale blížíme k nějakému řešení. Není to málo, bavíme se až o třech miliardách eur (ročně), což je částka, která by nějaký pozitivní vliv měla,“ dodal premiér.

Klíčovým prvkem do budoucna je pak financování obranného průmyslu, doplnil Fiala. V počátcích je podle něj debata o financování společnými dluhopisy. „Budeme si muset postupně vyjasňovat stanoviska, jak by to mělo konkrétně vypadat,“ dodal.

Další témata summitu

Dopoledne se prezidenti a premiéři členských zemí setkali s předsedy vlád Islandu, Norska a Lichtenštejnska u příležitosti třiceti let Evropského hospodářského prostoru. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová označila členství v EHP za „jeden z pilířů islandské zahraniční politiky spolu s členstvím v schengenském prostoru“. Lichtenštejnský premiér Daniel Risch hovořil o „obraně společných hodnot“, norský premiér Jonas Gahr Störe o spolupráci ve vědě, výzkumu a nově i obraně.

Nahrávám video

Před začátkem jednání se Fiala ráno sešel s protějšky z Dánska a Nizozemska, s nimiž na konci ledna napsal otevřený dopis vyzývající k další podpoře Ukrajiny. Dopis zmiňoval nutnost dodávek munice napadené zemi.

Představitelé Německa, Dánska, Česka, Estonska a Nizozemska v dopise připouštějí, že se Unii nepodaří splnit její cíl z loňska, kdy se zavázala, že Ukrajině do března letošního roku dodá milion kusů dělostřelecké munice. Česko později představilo vlastní iniciativu jak zajistit munici pro Ukrajinu ze zemí mimo EU, k níž se připojilo několik států.

Na takzvaném eurosummitu se lídři zemí platících eurem sešli s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou. Ocenili pokrok Bulharska na cestě k přijetí společné měny a vyjádřili podporu dalšímu úsilí země o splnění všech kritérií. Představitelé eurozóny kromě toho dali najevo odhodlání zvýšit odolnost a konkurenceschopnost svých ekonomik. Byť je hospodářská aktivita z krátkodobého hlediska utlumená, očekávají, že i díky zpomalení inflace se postupně zotaví.

Zástupci unijních zemí se mají zabývat také děním na Haiti, kde se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají části této země. Karibskou zemí teď zmítají nepokoje a násilnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...