Evropská unie zakáže svlékací aplikace

Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států Evropské unie (EU) se shodli na podobě zákazu aplikací umělé inteligence (AI) umožňujících vytváření sexualizovaných snímků a videí skutečných lidí bez jejich souhlasu. Zákaz bude platit od 2. prosince. Europoslanci věc podpořili už na březnovém plenárním zasedání, kdy dali zelenou vyjednávání s členskými státy. Jde o součást balíčku na zjednodušení a zmírnění legislativy k AI navrženého Evropskou komisí (EK).

Zakázáno bude například uvádět na unijní trh systémy AI za účelem vytváření podobného obsahu, případně uvádění takových systémů na unijní trh bez přiměřených bezpečnostních opatření, jež by vytváření takových materiálů zabránila.

EP a Rada EU, tedy země bloku, konkrétně zmiňují „materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí nebo zobrazují intimní partie identifikovatelné osoby či ji zachycují při sexuálně explicitních činnostech bez jejího souhlasu“.

Zákaz svlékacích aplikací do návrhu z pozice jeho stínové zpravodajky ve výboru pro občanské svobody prosadila česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených. „Tyto nástroje nemají v naší společnosti co dělat. Jsou vytvořené k tomu, aby digitálně svlékaly lidi bez jejich souhlasu, přičemž oběťmi jsou převážně ženy, a dokonce i děti. Tohle není inovace, ale technologicky umožněné zneužívání,“ uvedla.

Přísnější legislativa

Na 2. prosince má být také odložena dříve schválená povinnost opatřovat audiovizuální obsah vygenerovaný AI vodoznakem. Balíček odkládá i začátek uplatňování dalších částí takzvaného Aktu o AI. Pro vysoce rizikové systémy AI výslovně uvedené v nařízení budou povinnosti odložené na 2. prosince 2027.

U systémů AI, na něž se vztahují sektorové právní předpisy EU o bezpečnosti a dozoru nad trhem, se potom zástupci europoslanců a států shodli na odkladu na 2. srpen 2028.

Europoslanci a zástupci členských zemí musí dohodu, předběžně dosažnou v noci na čtvrtek, ještě formálně potvrdit. Podle zprávy EP by se tak mělo stát před 2. srpnem letošního roku, odkdy mají začít platit některá ustanovení nové legislativy. Tu EK navrhla loni v listopadu.

Na problematiku v minulých měsících upozornil především skandál americké sociální sítě X miliardáře Elona Muska. Její uživatelé pomocí chatbota Grok bez souhlasu generovali a upravovali sexualizované fotografie skutečných žen a dětí.

Na situaci nejprve upozornila média a vyústila v několik vyšetřování, z nichž jedno vede Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom. Kromě programu Grok existují ovšem také specializované aplikace zaměřené přímo na generování podobného obsahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...