Evropští lídři se shodují na nutnosti většího tlaku vůči Moskvě

Nahrávám video

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.

Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek jednání v Istanbulu za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva. „Diplomatické úsilí, které jsme dosud vyvinuli, bohužel ztroskotalo na chybějící ruské připravenosti učinit první kroky správným směrem,“ řekl Merz.

Rusko podle kancléře mělo tento týden vhodnou příležitost, aby s Ukrajinci vedlo jednání o příměří. „Jsme velmi zklamaní, že se to nestalo,“ dodal. Jako malý, ale pozitivní signál vnímá, že se obě strany setkaly.

Nepřijatelné, hodnotí Starmer postoj Ruska

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ruský postoj k jednáním o příměří je nepřijatelný. „Právě jsme se setkali s (ukrajinským) prezidentem (Volodymyrem) Zelenským a pak jsme telefonovali (americkému) prezidentu (Donaldu) Trumpovi, abychom projednali vývoj dnešních (pátečních) jednání. Ruská pozice je jasně nepřijatelná.“

Poznamenal, že evropští lídři nyní své odpovědi na ruskou pozici koordinují a budou tak činit i v budoucnu. I on se vyslovil pro nutnost většího tlaku na Moskvu. „Pokud Rusko neusedne k vyjednávacímu stolu, tak (ruský vůdce Vladimir) Putin za to musí zaplatit.“ Putin podle něho nemyslí mír vážně a hraje o čas, zatímco Ukrajina „jasně ukázala, že je stranou míru.“

To, že by Rusko a Putin měli nést odpovědnost za případný nezdar jednání a čelit dalšímu tlaku, řekl v pátek i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Evropské země kritizovaly Moskvu za to, že do Istanbulu vyslala delegaci na nízké úrovni, zatímco Zelenskyj byl připraven se v Turecku setkat přímo s Putinem. Zelenskyj, který je spolu s evropskými lídry na summitu v albánské metropoli, v projevu vyzval k rázné reakci, pokud rozhovory v Istanbulu selžou. Prohlásil rovněž, že ukrajinským hlavním cílem je v Istanbulu dohodnout s Rusy bezpodmínečné příměří, zároveň vyslovil pochyby, zda ruská delegace takové rozhodnutí kvůli nízké diplomatické a politické úrovni může vůbec učinit.

Merz Zelenského ujistil, že Německo bude Ukrajině dále poskytovat finanční, hospodářskou, politickou i zbrojní pomoc.

Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že není nic evropštějšího než ochota lidí bránit svou svobodu a nezávislost. „Svět viděl, kdo byl ochoten usednout k vyjednávacímu stolu a kdo ne.“ Dodala, že Evropská unie nesmí své úsilí vzdát a musí trvat na dosažení bezpodmínečného příměří a mírové dohody s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu.

Nahrávám video

Evropská komise chystá další sankce

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Evropa stojí jednotná za Ukrajinou“. Obrátila se v jednací místnosti směrem k Zelenskému a dodala: „To, že tu s vámi společně sedíme, Volodymyre, je důkazem naší železné jednoty.“

Zdůraznila také, že většina členů Evropské unie podporuje tvrdé sankce vůči Rusku, které pociťuje jejich dopad. Ruské příjmy z ropy a plynu klesly téměř o osmdesát procent, uvedla. „Jsme připraveni učinit více, abychom Putina donutili usednou k vyjednávacímu stolu. Chci dát jasně najevo: My chceme mír.“ Evropská komise proto chystá další balík sankcí, například proti nyní nefunkčním plynovodům Nord Stream 1 a 2, proti takzvané stínové flotile a pro nižší strop na ceny ropy.

Na přístup Moskvy k jednáním s Ukrajinou, která přes tři roky vzdoruje ruské invazi, je třeba odpovědět větším sankčním tlakem, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS). „Pokud Rusko jedná tak, jak jedná, tak se náš tlak musí stupňovat.“

Stejně jako vrcholní představitelé dalších evropských zemí také kritizoval nízkou diplomatickou úroveň Moskvou vyslané delegace.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...