O svých územích může rozhodovat jen Ukrajina, řekl Macron po setkání se Zelenským

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj po pondělním setkání s Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili s americkým speciálním zmocněncem Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Zelenskyj a Macron hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters. V závěru dne Macron o situaci na Ukrajině telefonicky jednal i s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Macronem řekl, že prioritou Kyjeva v mírových jednáních je zachovat ukrajinskou suverenitu a získat silné bezpečnostní záruky. Spor o území je podle něj nejkomplikovanější záležitostí. Macron před novináři prohlásil, že pouze Ukrajina může rozhodovat o svém území v mírových jednáních s Ruskem.

Ukrajinský lídr rovněž vyzval západní spojence k zajištění toho, aby Rusko nebylo odměněno za válku, kterou rozpoutalo. Moskva podle něj v poslední době stupňuje dronové a raketové útoky s cílem zlomit Ukrajince. Jedná se „nejen o psychologický, ale i fyzický tlak na naše obyvatelstvo,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident doufá, že bude moci vést jednání s Trumpem poté, co Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.

Nahrávám video

Při setkání v Paříži se oba prezidenti spojili s Witkoffem, který o víkendu vyjednával s ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti Rustemem Umerovem. Macron se Zelenským hovořili také s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Kromě toho mluvili podle Elysejského paláce s lídry Německa, Polska, Itálie, Norska, Finska, Dánska a Nizozemska a také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Italská premiérka Giorgia Meloniová po jednáních podle Reuters uvedla, že je důležité, aby se Evropa a Spojené státy shodly na tom, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Meloniová ocenila „konzistentně konstruktivní přístup“ Zelenského k mírovým jednáním a vyjádřila naději, že Rusko přispěje vlastním dílem k dosažení dohody.

Macron po schůzce se svým ukrajinským protějškem řekl, že dopad sankcí uvalených na ruský energetický sektor v příštích týdnech vyvrcholí od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Myslím, že to mění situaci,“ prohlásil Macron s tím, že tlak na ruskou ekonomiku vzroste.

Hlava Francie po jednáních hovořila o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.

Podle AFP je Zelenskyj pod silným politickým a diplomatickým tlakem. Jeho návštěva proběhla v době, kdy se od minulého týdne odehrávají jednání o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Původně 28bodový plán, kritizovaný kvůli četným ústupkům Moskvě, byl při americko-ukrajinském jednání v Ženevě minulou neděli i na naléhání evropských spojenců Ukrajiny přepracován a zredukován na 19 bodů.

Zelenskyj byl naposledy v Paříži 17. listopadu, připomíná Reuters. Zelenskyj také oznámil, že na cestě do Spojených států je ukrajinská delegace, kterou vede Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zelenskyj kvůli protikorupčnímu vyšetřování odvolal 28. listopadu šéfa své prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Kallasová: Reparace v podobě zmrazených ruských aktiv by posílila pozici Evropy

Navrhovaná reparace v podobě půjčky založené na zmrazených ruských aktivech by posílila pozici Evropy vůči Moskvě, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dodala, že iniciativa pro dodávky munice pro Ukrajinu ještě nedosáhla svého cíle.

Kallasová se dále obává, že veškerý tlak bude vyvíjen na oběť a Ukrajina bude muset učinit ústupky. To podle ní není v zájmu nikoho, včetně Ukrajiny a EU. Zdůraznila, že je třeba nezapomínat na to, kdo válku začal, tedy Rusko. Charta OSN říká, že hranice nelze měnit silou, a jestliže to nyní „projde“, tak se to bude podle Kallasové opakovat i v dalších státech po celém světě.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť, a ne odměňovali agresora,“ uvedla. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.

„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.

Evropská komise již dříve předložila státům EU tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.

„Naše práce na dosažení konsensu ohledně financování Ukrajiny pokračuje,“ uvedla Kallasová. Komise doufá, že konečné dohody dosáhnou unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU.

Pokračuje přitom i vojenská podpora Kyjeva ze strany členských států EU. „Čím dříve si Vladimir Putin uvědomí, že nás nemůže porazit, tím dříve skončí tato válka,“ dodala.

Ministři se zabývali i nedávným diplomatickým jednáním o ukončení války, zejména víkendovými rozhovory mezi americkými a ukrajinskými představiteli na Floridě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 2 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 9 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.