O svých územích může rozhodovat jen Ukrajina, řekl Macron po setkání se Zelenským

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj po pondělním setkání s Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili s americkým speciálním zmocněncem Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Zelenskyj a Macron hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters. V závěru dne Macron o situaci na Ukrajině telefonicky jednal i s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Macronem řekl, že prioritou Kyjeva v mírových jednáních je zachovat ukrajinskou suverenitu a získat silné bezpečnostní záruky. Spor o území je podle něj nejkomplikovanější záležitostí. Macron před novináři prohlásil, že pouze Ukrajina může rozhodovat o svém území v mírových jednáních s Ruskem.

Ukrajinský lídr rovněž vyzval západní spojence k zajištění toho, aby Rusko nebylo odměněno za válku, kterou rozpoutalo. Moskva podle něj v poslední době stupňuje dronové a raketové útoky s cílem zlomit Ukrajince. Jedná se „nejen o psychologický, ale i fyzický tlak na naše obyvatelstvo,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident doufá, že bude moci vést jednání s Trumpem poté, co Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.

Nahrávám video

Při setkání v Paříži se oba prezidenti spojili s Witkoffem, který o víkendu vyjednával s ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti Rustemem Umerovem. Macron se Zelenským hovořili také s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Kromě toho mluvili podle Elysejského paláce s lídry Německa, Polska, Itálie, Norska, Finska, Dánska a Nizozemska a také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Italská premiérka Giorgia Meloniová po jednáních podle Reuters uvedla, že je důležité, aby se Evropa a Spojené státy shodly na tom, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Meloniová ocenila „konzistentně konstruktivní přístup“ Zelenského k mírovým jednáním a vyjádřila naději, že Rusko přispěje vlastním dílem k dosažení dohody.

Macron po schůzce se svým ukrajinským protějškem řekl, že dopad sankcí uvalených na ruský energetický sektor v příštích týdnech vyvrcholí od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Myslím, že to mění situaci,“ prohlásil Macron s tím, že tlak na ruskou ekonomiku vzroste.

Hlava Francie po jednáních hovořila o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.

Podle AFP je Zelenskyj pod silným politickým a diplomatickým tlakem. Jeho návštěva proběhla v době, kdy se od minulého týdne odehrávají jednání o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Původně 28bodový plán, kritizovaný kvůli četným ústupkům Moskvě, byl při americko-ukrajinském jednání v Ženevě minulou neděli i na naléhání evropských spojenců Ukrajiny přepracován a zredukován na 19 bodů.

Zelenskyj byl naposledy v Paříži 17. listopadu, připomíná Reuters. Zelenskyj také oznámil, že na cestě do Spojených států je ukrajinská delegace, kterou vede Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zelenskyj kvůli protikorupčnímu vyšetřování odvolal 28. listopadu šéfa své prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Kallasová: Reparace v podobě zmrazených ruských aktiv by posílila pozici Evropy

Navrhovaná reparace v podobě půjčky založené na zmrazených ruských aktivech by posílila pozici Evropy vůči Moskvě, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dodala, že iniciativa pro dodávky munice pro Ukrajinu ještě nedosáhla svého cíle.

Kallasová se dále obává, že veškerý tlak bude vyvíjen na oběť a Ukrajina bude muset učinit ústupky. To podle ní není v zájmu nikoho, včetně Ukrajiny a EU. Zdůraznila, že je třeba nezapomínat na to, kdo válku začal, tedy Rusko. Charta OSN říká, že hranice nelze měnit silou, a jestliže to nyní „projde“, tak se to bude podle Kallasové opakovat i v dalších státech po celém světě.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť, a ne odměňovali agresora,“ uvedla. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.

„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.

Evropská komise již dříve předložila státům EU tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.

„Naše práce na dosažení konsensu ohledně financování Ukrajiny pokračuje,“ uvedla Kallasová. Komise doufá, že konečné dohody dosáhnou unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU.

Pokračuje přitom i vojenská podpora Kyjeva ze strany členských států EU. „Čím dříve si Vladimir Putin uvědomí, že nás nemůže porazit, tím dříve skončí tato válka,“ dodala.

Ministři se zabývali i nedávným diplomatickým jednáním o ukončení války, zejména víkendovými rozhovory mezi americkými a ukrajinskými představiteli na Floridě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 38 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...