Evropští populisté přeorientovali svou rétoriku. Místo nacionalismu akcentují ekonomické problémy

Nahrávám video

Válka na Ukrajině změnila tradiční témata využívaná evropskými populisty. Nacionalismus a odpor k migraci z posledních let vyměnili za otázky zdražování a ekonomických dopadů války na Ukrajině. Taková témata si například vzala ve francouzských prezidentských volbách za své Marine Le Penová, které se při nedělním hlasování podařilo postoupit do jejich druhého kola. Vliv mají i proruské postoje, které přispěly ke znovuzvolení Viktora Orbána maďarským prezidentem a Aleksandara Vučiće prezidentem Srbska.

Le Penová, která získala v prvním kole prezidentských voleb 23,15 procenta hlasů, nebyla prezidentskému postu nikdy blíž. Přesto, že favoritem druhého kola zůstává současná hlava státu Emmanuel Macron, dá se už teď mluvit o úspěchu francouzských populistů.

„Milionům voličů, kteří mi důvěřovali, chci vyjádřit své nejupřímnější poděkování. Tuto odpovědnost beru s plnou pokorou,“ prohlásila v neděli před svými voliči Le Penová. Podle komentátorů k silnému výsledku a postupu do druhého kola přispělo změkčení nacionalistické image a zaměření se na témata spojená s ekonomickými obtížemi, které může ruská invaze na Ukrajině umocnit.

Právě zdražování se ukázalo jako rozhodující téma pro řadu francouzských domácností. Prezident Macron tak bude muset před druhým kolem otevřít sociální témata a nespoléhat se jen na svou silnou proevropskou identitu.

„Konkrétní ekonomický vývoj v dané zemi je velmi důležitý a Evropa, Evropská unie i Francie se v současné době nenachází v dobré kondici,“ vysvětluje vliv na politiku ekonomka a politoložka z VŠE Michaela Ševčíková. Životní úroveň za poslední desetiletí ve většině zemí EU klesla, dodává.

„Ekonomické ukazatele nejsou pro Francii úplně příznivé, taktéž nezaměstnanost je na poměrně vysoké úrovni a myslím si, že i to bude hrát další roli,“ předpokládá Ševčíková, podle které se budou Francouzi u hlasovacích uren řídit právě těmito faktory, které v poslední době ovlivňuje pandemie koronaviru a rusko-ukrajinská válka.

Orbána zachránil cenový strop na benzín

S nejvyšší inflací za téměř patnáct let se potýká i Maďarsko. Před parlamentními volbami rozšířil premiér Viktor Orbán cenové stropy na pohonné hmoty, základní potraviny a hypotéky. Svůj mandát i díky tomu na začátku dubna obhájil.

Premiérův rejstřík ale zahrnuje i řadu problematických kroků a kvůli nerespektování pravidel právního státu hrozí Budapešti pozastavení peněz z unijních fondů.

„Pravicový populismus nebo populismus obecně spolu s korupcí, naprostým zanedbáváním demokracie a demokratických principů, zaměňováním kontroly a rovnováhy, potlačováním a do značné míry popíráním svobody tisku i nezávislosti soudnictví,“ popisuje Orbánovu vládu lídr opozice Peter Marki Zay.

Přátelství s Putinem

Orbán ale i Le Penová v reakci na konflikt na Ukrajině a mimořádnou humanitární katastrofu, kterou přináší, potlačili jedno z tradičních témat evropských populistů – odmítání migrace. K jejímu původci Vladimiru Putinovi však zůstal maďarský premiér loajální. Podobně se zachoval i nedávno znovuzvolený srbský prezident Aleksandar Vučić.

Francouzská prezidentská kandidátka se naopak od ruského prezidenta před víkendovými volbami distancovala. On sám ji ale před pěti lety při předchozím pokusu o zisk úřadu podpořil. Le Penová se tehdy sama přiznala k výslovnému obdivu ruského prezidenta.

„Každá krize ve své podstatě přináší další protestní hlasy. Nicméně, pokud bychom se podívali na situaci v Evropě, tak v současné době jsou zhruba u třetiny vlád strany, které buď vládnou, nebo vyjadřují nějakou parlamentní podporu, a jsou v mediálním prostoru označovány jako antisystémové, populistické a protestní,“ upozorňuje politoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 41 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...