Experti odhalili síť zařízení, kam Rusko unáší ukrajinské děti

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupované ukrajinské území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své zprávě „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“.

Výzkumníci, kteří problematiku sledují dlouhodobě, v předchozích zjištěních informovali o čtyřiapadesáti takovýchto lokacích. Nyní uvedli, že identifikovali nově dalších 156 míst, kam Rusové umístili ukrajinské děti od začátku plnohodnotné pozemní invaze do sousední země.

Ani tento počet míst ale není konečný. „Skutečný počet je pravděpodobně vyšší, protože HRL řadu míst stále vyšetřuje a mohou existovat další lokace, které dosud nebyly identifikovány,“ podotýkají autoři.

Vojenské školy i zdravotnická zařízení

Rusové podle HRL umístili ukrajinské děti do osmi typů zařízení, nejčastěji do táborů či sanatorií, ale také do vojenských škol či jiných vzdělávacích institucí, zdravotnických zařízení nebo sirotčinců. Ve výčtu figuruje také vojenská základna, klášter a hotel.

Ve většině lokalit se podle výzkumníků odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. „Převýchovné aktivity zahrnující děti z Ukrajiny proběhly na nejméně 130 místech (61,9 procenta) identifikovaných v této studii,“ píší autoři.

V nejméně 88 případech jde o nově identifikovaná zařízení. „Ačkoli to v tuto chvíli nelze potvrdit, je pravděpodobné, že děti z Ukrajiny podstoupily převýchovné aktivity ve vyšším procentu zařízení identifikovaných v rámci této zprávy,“ dodává HRL.

Militarizační programy probíhají v části zařízení. „Děti z Ukrajiny absolvovaly vojenský výcvik v nejméně 39 lokalitách (18,6 procenta) identifikovaných HRL. Nejméně 34 z těchto zařízení bylo identifikovaných nově,“ uvádějí výzkumníci.

Děti montují drony či součástky do útočných pušek

Militarizační programy, kterými odvlečené ukrajinské děti procházejí, zahrnují bojový výcvik, slavnostní přehlídky a cvičení či vzdělávání v oblasti vojenské historie. HRL našla důkazy o tom, že Rusové unesené nezletilé zneužívají také pro montáže dronů a dalšího vojenského materiálu, který pak ruská armáda používá na bojišti.

Podle výzkumníků se tak s určitostí děje ve Všeruském dětském centru „Změna“ v Krasnodarském kraji, které provozuje ruské ministerstvo školství a kde ukrajinské teenagery zapojili do výroby dronů, detektorů min, robotů či rychlonabíječek pro útočné pušky.

„Je to poprvé, co jsme se s takovým popisem dětí zapojených do výroby zařízení pro vojenské operace setkali,“ řekl stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) vedoucí HRL Nathaniel Raymond.

Satelitní snímky táborů pro ukrajinské děti podle něj také ukazují „děsivé“ záběry se zákopy vykopanými do tvaru písmene Z, jednoho ze symbolů ruské agrese proti Ukrajině.

„Vidět na některých z těchto výcvikových míst zákopy odpovídající současným zákopům na frontové linii bylo děsivé, protože to je dosud nejjasnější důkaz, že v těchto zařízeních jsou (ukrajinské děti) cvičeny pro současné bojové podmínky na frontové linii,“ komentoval to Raymond.

Noví ruští vojáci a katalog s dětmi k „adopci“

Některé převychované ukrajinské děti se pak stávají ruskými vojáky, připomněla právnička Kateryna Raševská z ukrajinského Regionálního centra pro lidská práva. „Můžeme ukázat případy, kdy se bohužel tito ‚přeformátovaní‘ lidé pod fyzickým nátlakem připojují k ruským ozbrojeným silám,“ řekla webu New Voice of Ukraine.

„Nyní dokumentuje případy těch, kteří již zemřeli. Mladí, osmnáctiletí chlapci. Zemřeli v takzvané speciální vojenské operaci,“ dodala s odkazem na oficiální ruský název pro plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

HRL píše, že unesené děti jsou v ruských zařízeních drženy po různou dobu. Některé ukradené ukrajinské děti umístily úřady v rámci programu nucené pěstounské péče a adopce do rodin v Rusku a staly se naturalizovanými ruskými občany.

Organizace Save Ukraine letos upozornila na to, že ruské okupační úřady v Luhanské oblasti nabízejí odvlečené ukrajinské děti v katalogu, kde si je „adoptivní rodiče“ mohou „filtrovat“ podle věku, pohlaví, barvy očí a vlasů či míry či toho, zda jsou „poslušné“ nebo „klidné“. Organizace to tehdy označila za „státem podporovaný obchod s dětmi“.

Převýchova pod dohledem ruské vlády

Výzkumníci z HRL dále uvádějí, že více než polovina míst identifikovaných v jejich zprávě spadá přímo pod ruskou vládu. „Spravuje 55 procent míst, kde probíhaly převýchovné aktivity, a 58 procent míst, kde docházelo k militarizaci dětí z Ukrajiny,“ píší autoři.

Téměř každé páté zařízení zahrnuté ve zprávě bylo od zahájení plnohodnotné pozemní invaze v únoru 2022 rozšířeno. Dvě z identifikovaných vojenských škol, jedna v okupované Doněcké oblasti a druhá v ruské Volgogradské oblasti, jsou úplně nové, byly postaveny z ničeho v roce 2021. „Tato zařízení mohla být rozšířena, aby se v nich mohly ubytovat větší skupiny dětí, včetně těch z Ukrajiny,“ uvádí zpráva.

Některá ze zmapovaných zařízení jsou ve vlastnictví Kremlu. Platí to třeba pro centrum „Mladý patriot“ otevřené v červenci 2023 ve zdravotnickém kompletu Sněgiri u Moskvy. Toto centrum vzniklo cíleně pro převýchovu ukrajinských dětí, které tam podstupují také vojenský výcvik.

Nejnovější zpráva HRL je čtvrtou v řadě na téma ukrajinských dětí odvlečených do Ruska. Je založena na informacích z otevřených zdrojů, nejčastěji sestávajících z dokumentů a prohlášení samotného Ruska, a na komerčně dostupných satelitních snímcích s velmi vysokým rozlišením. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu, přitom ukončila financování tohoto programu. HRL mezitím požádala veřejnost o příspěvky, aby mohla ve své práci pokračovat.

„Rehabilitace“ v Bělorusku

Raševská v souvislosti se zjištěními HRL podotkla, že studie nezahrnuje Bělorusko, jehož režim se na únosech ukrajinských dětech rovněž podílí a na jehož území taktéž existují „převýchovná“ zařízení pro tyto děti.

Dokazuje to i loni zveřejněná zpráva vypracovaná několika organizacemi z Ukrajiny, Běloruska a USA. Podle ní skončilo v Bělorusku jen mezi lety 2021 a 2024 více než 2200 dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských regionů, z nichž některé pak převezli do Ruska.

Tyto přesuny umožňují běloruským státem kontrolované „nevládní organizace“ a v duchu dekretu o „organizování rekreace a ozdravování dětí z Donbasu,“ který v roce 2021 podepsal vůdce Alexandr Lukašenko, jsou prezentovány jako „rehabilitace“ či „rekreace“ – podobně jako Moskva odmítá, že by děti unášela, a tvrdí, že je „evakuuje“.

Unesené děti jsou v Bělorusku podobně jako v Rusku umisťovány do táborů, sanatorií či škol, kde je vymazávána jejich ukrajinská identita a kde jsou terčem militarizace. „Ačkoli se tyto akce odehrávají na běloruském území, prospívají současné ruské státní politice tím, že vštěpují ruské propagandistické narativy,“ píše se ve zprávě.

Běloruské úřady nutí po ruském vzoru ukrajinské děti navštěvovat vojenské jednotky a setkávat se se zástupci armády a mládežnických vojenských organizací. Kromě toho je rovněž nutí k účasti na propagandistických mediálních výstupech, které zveřejňují běloruská a ruská státní média a které mají vysídlování, indoktrinaci a militarizaci těchto dětí ospravedlnit.

Podíl běloruského Červeného kříže

Na převozu ukrajinských dětí do Běloruska se podílel i běloruský Červený kříž. V červenci 2023 to potvrdil jeho šéf Dzmitryj Šaucov, který tehdy prohlásil, že organizace tak činí „kvůli zlepšení zdravotního stavu dětí“.

Postup běloruského Červeného kříže však vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), které v reakci vyzvaly k odvolání Šaucova. Běloruská pobočka to ale odmítla a IFRC tak její činnost pozastavila.

Šaucov, který se v minulosti podle agentury AP objevil na veřejnosti v uniformě s okupantským „Z“ a vyslovil se pro rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku, označil rozhodnutí IFRC za „absolutně zpolitizované“.

Nejméně dvacet tisíc odvlečených

Rusko násilně přemisťuje ukrajinské děti už od zahájení své agrese proti sousední zemi v roce 2014. Od února 2022, kdy Moskva vyeskalovala svou válku plnohodnotnou pozemní invazí, identifikoval Kyjev nejméně dvacet tisíc odvlečených dětí. Vrátit se podařilo zhruba šestnáct set z nich. Z jiných odhadů či vyjádření ale vyplývá, že skutečný počet Moskvou unesených dětí bude zřejmě výrazně vyšší.

Výzkumníci z HRL už dříve odhadli jejich počet na více než 35 tisíc a šéf mezinárodního výboru horní komory ruského parlamentu Grigorij Karasin před dvěma lety prohlásil, že „v posledních letech“ Rusko odvezlo z válečných zón na Ukrajině zhruba 700 tisíc dětí.

Kvůli únosům ukrajinských dětí vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykače na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 3 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 4 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 5 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 5 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 8 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.