Fiala jednal v Paříži s Macronem, ten ocenil solidaritu Česka s uprchlíky z Ukrajiny

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Fiala po jednání ocenil, že se nejen mluvilo, ale zejména naslouchalo. Macrona se ptal na jeho zkušenosti z jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a na to, zda po ruské agresi na Ukrajině vidí smysl ve snahách hovořit se šéfem Kremlu. Macron ujistil, že nesdílí Putinovy názory, ale považuje za důležité „vědět, jak ruský prezident smýšlí a kam až je ochoten zajít“. Fiala řekl, že se s Macronem shoduje v tom, že vina je jednoznačně na straně Ruska, které je agresorem, a že Ukrajině je třeba pomáhat.

Dalším významným tématem rozhovoru bylo končící francouzské předsednictví a navazující české předsednictví v Radě EU. Lídři spolu hovořili o energetické bezpečnosti, o podpoře jaderné energie a o snížení energetické závislosti na Rusku.

„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje,“ poznamenal český premiér.

Nahrávám video

„Výzvy, které nešlo předvídat“

Fiala s Macronem společně vystoupili před novináři ještě před začátkem bilaterálního jednání. Macron se na brífinku věnoval válce na Ukrajině, pro kterou se podle něj rozhodlo Rusko a která mění současnou Evropu. Česku přitom poděkoval za přijetí 350 tisíc ukrajinských uprchlíků. Z obranných témat připomněl společné vojenské posádky českých a francouzských vojáků v Estonsku a řekl, že Francie i do budoucna s Českem počítá. Nad rámec očekávaných témat zmínil Macron západní Balkán a pokračování partnerství Evropy s Afrikou.

Fiala řekl, že se chce ve spolupráci s Francií zaměřit na tři oblasti: na zajištění energetické bezpečnosti bez závislosti na Rusku, na obranu a na budování vysokorychlostní železnice, při kterém by Česko rádo využilo francouzských zkušeností. Český premiér zdůraznil historii strategického partnerství obou zemí a uvítal svou první bilaterální schůzku s Macronem a vyjádřil přesvědčení, že předsednictví EU posílí česko-francouzské vztahy.

„Francouzské předsednictví mělo mnoho výzev, některé nešlo předvídat, způsobila je válka na Ukrajině. Francie se jich zhostila s velkým úspěchem. Za největší úspěch považuji sjednocení Evropy na jednotných postojích a na protiruských sankcích,“ řekl Fiala.

Na Fialův příjezd čekala čestná stráž ve slavnostních uniformách se šavlemi, v bílých rukavicích a v přilbách. Nad oběma státníky, kteří se oslovili křestními jmény a tykali si, vlály vlajky Francie a EU.

Nahrávám video

Odlišné pohledy na válku?

Česká republika se svého historicky druhého předsednictví Rady EU ujme 1. července, poprvé předsedala v roce 2009. Tehdy stejně jako teď tvoří Česko trojici s Francií a Švédskem, které Česko vystřídá v lednu. Předsednická země nastoluje priority pro své půlroční působení.

Politolog Jacques Rupnik ve vysílání ČT24 sdělil, že jsou velmi dobré podmínky, aby české předsednictví navázalo na francouzské, pomáhá, že hlavní priority EU jsou nyní společné, protože válka na Ukrajině neskončila. Macron a Fiala podle něj nemají odlišné pohledy na válku, ale na to, co bude po konfliktu a jak vytvořit podmínky pro jeho ukončení.

„Tam si možná francouzský prezident myslí, že je záhodno pokračovat v jakémsi kontaktu (s ruským prezidentem Putinem – pozn. red.), který neznamená, že souhlasí s tím, co z ruské strany slyší,“ sdělil Rupnik.

Nahrávám video

I podle Davida Emlera z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde předávání agendy mezi zeměmi hladce. Připomenul, že české předsednictví se chystá už od roku 2018. I podle něj jsou vztahy mezi zeměmi korektní, tématem bude hlavně válka na Ukrajině. Je prý otázka, do jaké míry mohou obecné proklamace ohledně českého předsednictví někoho zajímat.

„Já jsem si otevřel noviny Le Monde, tam o návštěvě českého premiéra není jediný článek. I kdyby se snažil předesílat témata, tak je otázka, zda by to zahraniční média zaujalo,“ uvedl ve vysílání ČT24 s tím, že Fiala na rozdíl od jiných státníků není tak polarizující.

Nahrávám video

I podle politologa Michala Pinka jsou vztahy korektní. „V tuto chvíli jsou česko-francouzské vztahy na dobré úrovni. Na první pohled to akorát na české společnosti není vidět, protože zatím není nastavena na to, že by zahraniční politika či mezinárodní vztahy byly důležitější než domácí politika, která je založena na finančních otázkách,“ komentoval návštěvu na ČT24.

Nahrávám video

Také podle zpravodaje ČT Jana Šmída francouzské předsednictví významně poznamenala ruská invaze na Ukrajinu. „Vše, co v rámci francouzského předsednictví proběhlo, proběhlo v omezené míře. Francie se zcela soustředila na řešení krize, Macron jednal mnohokrát s Vladimirem Putinem i s evropskými spojenci ve snaze dosáhnout míru na Ukrajině, zatím ale neúspěšně,“ poznamenal Šmíd.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...