Si Ťin-pching varoval před eskalací bojů na Ukrajině

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident. Vyjádřil se také k situaci v Pásmu Gazy, kde vyzval k ukončení bojů. „Musíme usilovat o co nejrychlejší příměří, ukončit zabíjení a vyvinout neúnavné úsilí o dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého řešení palestinské otázky,“ prohlásil.

Indický premiér Naréndra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Peking ani Dillí dodnes neodsoudily Rusko za plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila v únoru 2022. Čína sice spolu s Brazílií předložila mírový plán, ten ale Kyjev odmítl, připomněla agentura AP.

Ve společném prohlášení země BRICS uvedly, že jsou hluboce znepokojeny „nezákonnými sankcemi“ a jejich dopady na globální ekonomiku, a také pokračujícími konflikty na Blízkém východě a v severní Africe. Vzaly rovněž na vědomí „národní návrhy“ na zprostředkování v ukrajinském konfliktu, nejmenovaly však, o které země se jedná, uvedla agentura Reuters.

„Přijal pozvání od válečného zločince“

Kazaňského summitu se ve čtvrtek zúčastní i generální tajemník OSN Guterres, setká se s Putinem. Toto rozhodnutí již v pondělí ostře odsoudilo ukrajinské ministerstvo zahraničí a poznamenalo, že mírového summitu ve Švýcarsku se nezúčastnil.

„Generální tajemník OSN odmítl pozvání Ukrajiny na první Globální mírový summit ve Švýcarsku. Přijal však pozvání do Kazaně od válečného zločince Putina. Jedná se o špatnou volbu, která neprospívá věci míru. Pouze poškozuje pověst OSN,“ uvedlo ministerstvo v příspěvku na síti X.

Červnový mírový summit ve švýcarském horském středisku odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a hledal způsob, jak konflikt ukončit. Guterres tehdy sdělil, že se setkání nezúčastní, OSN však zastoupena byla.

Guterresův mluvčí v předvečer návštěvy Ruska ujišťoval, že generální tajemník při jednání s Putinem potvrdí své „dobře známé stanovisko vůči válce na Ukrajině a spravedlivému míru, založenému na chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích OSN“.

Mluvčí také řekl, že návštěvy summitů BRICS jsou pro Guterrese běžné, dříve se zúčastnil summitu v Jižní Africe, dodala BBC. Připomněla, že generální tajemník OSN po předchozí návštěvě Ruska v dubnu 2022 a jednání s Putinem navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Cestu generálního tajemníka OSN do Kazaně kritizovaly také Estonsko a Litva.

K BRICS se chtějí připojit tři desítky zemí, tvrdí Putin

V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska.

Putin ve středu na summitu oznámil, že více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se ke skupině rozvíjejících se ekonomik. Uvedl, že skupina při vrcholné schůzce bude jednat o svém rozšíření, které by se ale nemělo projevit ve snížení efektivity uskupení.

„Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl Putin podle ruské státní agentury TASS na úvod jednání.

Vznikne společná obilná burza?

Putin také navrhl vznik obilné burzy, která by později mohla být rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. „Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik obilné burzy BRICS,“ zdůvodnil to.

Šéf Kremlu prohlásil, že burza „přispěje k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny, vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“. Dodal, že uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin.

Oddělená platforma by podle ruského vůdce mohla vzniknout pro obchod s drahými kovy a diamanty. Putin se rovněž vyslovil pro vznik investiční platformy zemí BRICS, což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy, a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního Jihu. Vyzval také k vytvoření aliance pro umělou inteligenci s cílem regulovat a stanovit etické normy pro odvětví AI.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kvůli zranění jen prostřednictvím videokonference, zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Poukázal přitom na to, že Nová rozvojová banka skupiny byla navržena jako alternativa vůči tomu, co označil jako selhávající brettonwoodské instituce (Světová banka a Mezinárodní měnový fond).

Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi skupiny uvítal indický premiér Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového hrubého domácího produktu.

Reuters: Platební systém se významně neposunul

Zveřejněná společná deklarace ale podle agentury Reuters naznačuje, že zemím BRICS se projekt výstavby alternativního platebního systému na summitu nepodařilo významně posunout kupředu. „Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear, iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity BRICS,“ zní prohlášení, které rovněž nijak nezmiňuje pozici amerického dolaru coby preferované měny pro transakce na mezinárodních trzích.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa prohlásil, že skupina má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku a kazaňský summit je příležitostí k vytvoření spravedlivějšího světa.