Indie balancuje mezi velmocemi, říká indolog Štipl. Čína straní Rusku a neutrální není, dodává sinolog Hála

Nahrávám video

Indie balancuje mezi velmocemi, uvedl indolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty UK Zdeněk Štipl v souvislosti s postojem země k válce na Ukrajině. Dodal, že nelze očekávat, že by země opustila partnerství s Ruskem, zároveň se ale Dillí stále více přibližuje k Západu. V případě Číny pak orientalista a sinolog Martin Hála podotkl, že čínská neutralita rozhodně neutralitou není.

Dvě nejlidnatější země v případě války na Ukrajině dlouhodobě vystupují jako neutrální. Nehlasovaly kupříkladu v OSN pro to, aby Rusko odešlo z Ukrajiny, a zdržely se hlasování.

„Indie se v posledních dvou dekádách neustále přibližuje ke Spojeným státům, s nimiž ji dneska rovněž pojí velmi těsné vztahy,“ uvedl Štipl s tím, že zároveň s ohledem na historii posledních 70 let nelze čekat, že by Indie vazby na Rusko zpřetrhala. 

Podle Hály Čína naopak poskytuje tichou podporu Rusku v nejrůznějších ohledech v oblasti diplomatické a propagandistické. „V posledních dnech jsme slyšeli několik zpráv o tom, že by mohla chystat i podporu materiální nebo vojenskou,“ uvedl s tím, že pozice Číny je tak celkem jednoznačně proruská.

Tím se podle něj liší od pozice Indie, která i nyní na setkání ministrů zahraničí G20 v Dillí sehrála relativně pozitivní roli a snažila se dospět ke konsenzu. To ale nakonec potopily právě Rusko a Čína.

Čínské zbraně pro Rusko

Pokud by podle něj Čína skutečně poskytla zbraně Ruské federaci, byl by to zásadní problém. „Myslím si, že by to definitivně pohřbilo čínsko-americké vztahy a patrně i čínsko-evropské. Čili dosti podstatným způsobem by to změnilo současnou atmosféru ještě dále k horšímu,“ uvedl a dodal, že jakýkoliv výsledek války by byl pro Čínu prospěšný, s výjimkou porážky Ruska nebo pádu současného ruského režimu. „Čína v rámci svých možností se bude rozhodně snažit, aby tomu nějakým způsobem zabránila.“

Indie naopak zaujala vyčkávací pozici. „Je největším importérem vojenské techniky na světě už řadu let. A v posledních patnácti letech velká část té techniky pocházela z Ruska. Ale nemůže ztratit svoje dobré jméno i před Spojenými státy. Ostatně Indie je jedním z důležitých členů uskupení Quad, kde je Indie, Spojené státy, Austrálie, Japonsko a velmoci Indopacifiku,“ uvedl Štipl. Podotkl, že na začátku války na Ukrajině se snažily mnohé západní státy včetně USA Indii přemluvit. „Nakonec uznaly, pochopily postavení, ve kterém se Indie nachází a toho přílišného tlaku zanechaly,“ uvedl.

Hála podotkl, že v případě vztahů Číny a Západu se nedá dělat nic a jde o to, aby nepřerostl v otevřený konflikt. „Vztah mezi zejména Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy, ale potažmo i Čínskou lidovou republikou a většinou západních zemí, se odehrává volným pádem,“ uvedl s tím, že vztahy USA a Pekingu jsou nejnapjatější od normalizace vztahů v roce 1979 a je pravděpodobné, že se budou dále zhoršovat.

Mírová jednání

Čína také představila mírový plán nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. „To není žádný plán, ostatně se ani plán nejmenuje. Z hlediska konkrétních kroků, které by měly vést k mírovému řešení, tam není prakticky nic. Je to soubor dosti obecných frází, které mají minimální vztah k současné realitě,“ uvedl sinolog.

Štipl podotkl, že v případě snah Indie o mírové řešení nejsou čelní představitelé státu tak naivní, aby se domnívali, že se jim povede situaci ovlivnit. „Indie roli mediátora v žádném konfliktu nesehrála. A nemá v tomto ohledu zkušenost. Takže obávám se zároveň, že některá slova premiéra Nárendry Módího, kdy loni učinil lehkou kritiku Vladimira Putina, byla opravdu jen symbolické gesto, které nebude mít žádné další důsledky,“ uvedl.

Zmínil, že rovněž vztahy Indie a Číny nejsou příliš dobré. „Z indického pohledu je Čína arcinepřítel. Možná, že už větší nepřítel než sousední stát Pákistán. Indie v Číně vidí daleko větší hrozbu než v Pákistánu. Ostatně, když se podíváme na postoj indických politiků nebo novinářů, jak často reportují nebo se odkazují k Číně, tak je to opravdu téma číslo jedna,“ podotkl s tím, že od 2. poloviny 50. let se vztahy horšily,  což má mnoho příčin, obě země také dosud nemají ustaveny hranice v himalájské oblasti.  

Hála podotkl, že dynamika vztahů obou zemí má svoji vlastní logiku a válka na Ukrajině v tom velkou roli nehraje. „Možná bychom to mohli přiblížit na příkladu toho, že v rámci setkání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí se poprvé od roku 2019 setkal indický ministr zahraničí Jaishankar a nový čínský ministr zahraničí. V roce 2020 vypukly pohraniční potyčky nejdříve v údolí Galvar a vztahy definitivně zmrazily. Takže tohle bylo první setkání po skoro čtyřech letech. To mluví samo za sebe a naznačuje to, jak ten vztah je zakonzervovaný.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...