Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Teherán tvrdí, že majitel obchodu s oblečením Soltání, jehož fotografie se v posledních dnech objevila na předních stránkách světových médií, nebyl odsouzen k trestu smrti. Muž byl minulý čtvrtek zatčen ve městě Fardis, jež leží západně od Teheránu.

O několik dní později úřady informovaly jeho rodinu, že poprava je naplánována na středu, uvedla kurdská lidskoprávní skupina Hengaw se sídlem v Norsku. V úterý jeden ze Soltáního příbuzných řekl BBC Persian, že soud vydal rozsudek smrti „v extrémně rychlém procesu, během pouhých dvou dnů“.

Arakčí mluví o izraelském spiknutí

Ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl americké stanici Fox News, že Teherán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí.

Arakčí mimo jiné řekl, že íránské síly nebojují s demonstranty, ale s teroristy. Tito teroristé podle něj střílejí civilisty, aby zatáhli Spojené státy do konfliktu. „Chtějí co největší počet mrtvých. Proč? Protože prezident Trump říká, že pokud se bude zabíjet, zasáhne. A oni ho chtějí zatáhnout do tohoto konfliktu,“ sdělil šéf íránské diplomacie.

Šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí ve středu uvedl, že úřady by měly urychlit soudní procesy se zadrženými protestujícími i případné popravy. Podle agentury AP tím reagoval na Trumpovy výroky z úterního rozhovoru se stanicí CBS, ve kterém americký prezident varoval, že pokud Írán popravy provede, Spojené státy „podniknou rázné kroky“. Ve středu šéf Bílého domu oznámil, že zabíjení demonstrantů skončilo a že se to dozvěděl z důvěryhodného zdroje.

„Mám tušení, že Donald Trump si dělá prostor pro dosažení svých cílů. Jeho cílem rozhodně není demokratizace Íránu, ale vidí je v širším bezpečnostním pohledu, to jest vyjednávání o jaderných zbraních, o íránské ropě. Je tam pořád nějaký akcent na lidská práva, ale obávám se, že tenhle přístup nemusí vést ke změně režimu,“ uvedl politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Případná americká vojenská operace by podle něj mohla cílit na likvidaci nejvyšších představitelů islámské republiky. „Není reálná nějaká pozemní operace, protože Írán je geograficky obrovská země,“ konstatoval Jelen.

Trump ve čtvrtek Íránu opět pohrozil, že pokud bude nadále pokračovat zabíjení protestujících, bude to mít vážné následky. Bílý dům dle agentury Reuters tvrdí, že Teherán pozastavil 800 poprav, které se měly uskutečnit ve středu.

Výzvy k opuštění Íránu

Situace v Íránu je mimořádně napjatá, evropské země vyzvaly své občany, aby islámskou republiku kvůli bezpečnostní situaci okamžitě opustili. Tuzemské ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo v pondělí, Spojené státy vyzvaly Američany k opuštění Íránu v úterý.

„Atmosféra je napjatá, podotýkám ovšem, že třeba v Izraeli na rovině civilní obrany, to znamená fungování společnosti, nejsou v tuto chvíli žádná mimořádná opatření zavedena, a navenek chod společnosti probíhá normálně,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Blízký východ očekává, co se vlastně stane. Arabské země, sousední země Íránu varují před vojenským útokem, protože se bojí nestability. Jedna věc je odstranit velmi destruktivní režim, ale nevíme, co by přišlo poté. V roce 1979 byl autoritářský režim nahrazen ještě mnohem horším, takže napětí je určitě značné,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová z Univerzity Karlovy.

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snaží odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán, uvedla následně agentura AFP. Arakčí mezitím sdělil svému saúdskému protějšku Fajsalu bin Farhánovi Saúdovi, že Teherán je připraven se bránit proti jakékoli zahraniční hrozbě.

Trojice zemí Perského zálivu ve čtvrtek dle AFP sdělila, že vynaložily veškeré diplomatické úsilí přesvědčit Trumpa, aby dal Íránu šanci prokázat své dobré úmysly, a varovaly jej před „vážnými důsledky pro region“.

Blízkovýchodní zemí od konce prosince zmítají demonstrace, které původně začaly kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny. Protesty se postupně rozšířily do všech částí země, přičemž proti protestujícím zasahují bezpečnostní složky. Podle středečních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 demonstrantů.

Omezené zprávy z místa

Očitá svědectví, popisující násilí včetně ostré střelby revolučních gard do bezbranných lidí, a také fotografie či videa, se za hranice dostávají jen omezeně. Režim zemi stále udržuje bez internetového připojení. „Nic nevím. Internet tam nefunguje. O rodině nemám zprávy. Musím je najít a zjistit, co se děje,“ uvedl Íránec Husnu vracející se z Turecka.

Informace z islámské republiky dále prosakují jen díky satelitům Starlink – americká společnost SpaceX tam začala připojení poskytovat bezplatně. Režim ale přístroje vyhledává a likviduje. „Podle novinářů protestů ubylo a ubylo také lidí v ulicích a ten trend je spíše sestupný. Ale to se bavíme jen o těch protestech, které jsou potvrzené,“ informoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Nové sankce proti Íránu

Spojené státy ve čtvrtek uvalily nové sankce na íránské představitele obviněné z potlačování protivládních demonstrací – podle agentury AP se týkají takzvaného stínového bankovnictví. Mimo jiné zasáhnou tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, kterého ministerstvo financí USA obviňuje z toho, že jako jeden z prvních vyzýval k násilí proti demonstrantům.

Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) ministerstva financí USA obvinil 18 osob a firem, včetně Bank Melli a Shahr Bank, které se podle amerických úřadů podílely na praní špinavých peněz z prodeje íránské ropy na zahraničních trzích. Tento proces praní peněz se uskutečnil prostřednictvím nelegálních bankovních operací v rámci stínového bankovního systému, jenž prý umožnil Teheránu obcházet mezinárodní sankce.

Stínové bankovnictví označuje finanční aktivity a instituce, které vykonávají bankovní operace, jako je půjčování peněz nebo přijímání vkladů, ale neřídí se pravidly a regulacemi tradičního bankovního systému.

„USA pevně stojí za íránským lidem v jeho volání po svobodě a spravedlnosti. Americké ministerstvo financí využije všechny nástroje proti těm, kteří stojí za tyranským potlačováním lidských práv ze strany íránského režimu,“ uvedl v tiskové zprávě americký ministr financí Scott Bessent.

Rovněž v souvislosti s potlačováním protivládních demonstrací v Íránu předložila členským státům EU návrh nových sankcí proti Teheránu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, informoval web Euronews. Podrobnosti ohledně sankcí nejsou známy, dle zdrojů ČTK jde o informace v utajeném režimu.

Navrhovaná opatření by měla spadat pod sankční režim EU proti Íránu v oblasti lidských práv a měla by rozšířit širokou škálu již zavedených zákazů cestování a zmrazení aktiv. Unie dosud uvalila sankce na více než 230 Íránců, včetně ministra vnitra Ahmada Vahídího, dalších 40 subjektů a členů Islámských revolučních gard, přestože nejsou na seznamu teroristických organizací EU.

Ministři zahraničních věcí sedmadvacítky by měli navrhované sankce projednat na svém příštím zasedání 29. ledna.