Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
Izraelsko-americké vzdušné údery na Írán pokračují třetím týdnem a jejich konec je stále v nedohlednu, napsala agentura Reuters. Teherán na ně od prvního dne odpovídá protiútoky pomocí raket a dronů namířenými nejen na Izrael a americké vojenské základny v oblasti, ale i na průmyslové cíle v zemích Perského zálivu.
Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani v pondělí řekl, že na příští tři týdny jsou připraveny podrobné operační plány války proti Íránu a že existují i další plány s delším časovým horizontem. Izraelská armáda, která mobilizovala přes 110 tisíc rezervistů, označila za svůj hlavní válečný cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat v budoucnu židovský stát, a útočí proto zejména na infrastrukturu balistických raket, jaderná zařízení a bezpečnostní aparát, připomněla agentura Reuters.
Při úderech ale podle íránských médií zemřely stovky civilistů. Hned na začátku války zasáhl pravděpodobně americký úder dívčí školu u základny íránských revolučních gard ve městě Mínáb na jihu Íránu. Podle íránského Červeného půlměsíce přitom zahynulo 175 lidí, většinou školaček.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí sdělil, že při izraelsko-amerických útocích byly dosud zabity „stovky íránských civilistů“ včetně více než dvou set dětí. Íránská exilová organizace na ochranu lidských práv HRANA sídlící ve Spojených státech v neděli uvedla, že počet civilních obětí izraelsko-amerických útoků v Íránu je 1330, včetně nejméně 206 dětí. V řadách íránských ozbrojených složek bylo podle organizace zabito 1122 osob a u 613 zabitých lidí nelze určit, zda to byli civilisté.
„Chceme mít jistotu, že bude tento režim co nejslabší a že oslabíme všechny jeho kapacity, všechny složky a všechna křídla jeho bezpečnostního aparátu,“ zdůraznil v pondělí Šošani. Jeruzalém dosud provedl přibližně 7600 úderů na Írán, vyřadil při nich 85 procent protivzdušné obrany a zničil také sedmdesát procent íránských raketometů, tvrdí mluvčí. Izrael má nicméně podle něj stále tisíce cílů, na které potřebuje udeřit, a v útocích bude pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba,“ dodal. Americký prezident Donald Trump později sdělil, že USA už v Íránu zasáhly přes sedm tisíc cílů a zničily třicet minonosek.
„Je jasné, že Izraelci i Američané se dostali do značné míry do jakési pasti. Vyklouznout teď z toho tím, že by se uzavřelo příměří, by byla přiznaná porážka. To znamená, že budou muset pokračovat v útocích až do nějaké formy opravdu likvidace revolučních gard a částečně zřejmě i íránské armády,“ míní politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar, podle něhož by přiznání, že Izraelci a Američané nejsou schopni eliminovat režim, znamenalo těžkou ránu pro prestiž obou států.
Údery pokračovaly i v pondělí
Židovský stát v úderech pokračoval i v pondělí. V centru Teheránu byly dopoledne slyšet výbuchy a byly aktivovány systémy protivzdušné obrany, napsala AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Hlavním městem otřásaly silné výbuchy už v noci na pondělí. O nové vlně útoků v hlavním městě informovala také íránská média. Podle agentury Fars byly po izraelsko-amerických útocích slyšet výbuchy na východě Teheránu, státní televize SNN informovala o explozích na několika místech metropole.
Izraelská armáda později oznámila, že v Teheránu zničila íránský vesmírný komplex, který podle ní využíval tamní režim k vývoji rozličných vojenských kosmických programů, včetně „kapacit pro útoky proti satelitům“. To podle Izraele představovalo hrozbu nejen pro jeho satelity, ale i „vesmírná zařízení ostatních zemí světa“. Agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil informovaly i o úderech v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země.
V pondělí ráno izraelská armáda uvedla, že v noci zničila na teheránském mezinárodním letišti Mehrábád letadlo, které používal íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý první den útoků 28. února. Stroj podle ní sloužil vysoce postaveným vládním a vojenským činitelům k cestám po Íránu i do zahraničí a ke spolupráci se spřátelenými zeměmi. Mehrábád je nejrušnějším íránským civilním letištěm, vedle toho jsou tam ale umístěny i prostředky íránských vzdušných sil, poznamenal Reuters.
Protiútoky Íránu
Izraelská armáda také dopoledne oznámila, že zaznamenala novou salvu balistických střel odpálených z Íránu. V severním Izraeli se následně rozezněly sirény leteckého poplachu a v oblasti Jeruzaléma bylo vyhlášeno včasné varování.
Později agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii informovala o tom, že v jeruzalémském Starém Městě, kde se nachází jedno z nejposvátnějších míst pro křesťany, židy a muslimy, dopadly úlomky z íránských střel a izraelských protiraket. Při úderech nebyl nikdo zraněn a nebyly hlášeny škody na chrámě Božího hrobu ani na Chrámové hoře. V Izraeli od začátku války zahynulo při dopadech íránských raket dvanáct lidí.
Teherán nadále útočí i v zemích Perského zálivu. Při dopadu střely na automobil na předměstí Abú Dhabí, hlavního města Spojených arabských emirátů, v pondělí ráno zemřel palestinský civilista, oznámily tamní úřady. Tiskový úřad emirátu Umm al-Kuvajn oznámil, že po úderu dronu vypukl požár budovy, útok se obešel bez zranění. V noci na pondělí také muselo kvůli dronovému útoku a následnému požáru na několik hodin přerušit provoz letiště v Dubaji.
Na státy Perského zálivu, kde se nacházejí základny, na nichž působí americké jednotky, Írán každý den útočí drony a balistickými střelami. V sobotu a v neděli Teherán vyzval k evakuaci civilistů ze tří emirátských přístavů a několika částí měst Dubaj a Dauhá s tím, že americká vojenská přítomnost z těchto oblastí činí legitimní cíle. Arakčí v pondělí napsal, že některé sousední země, ve kterých působí americké jednotky a které umožňují údery na Írán, aktivně přispívají k zabíjení íránských civilistů.
Íránské revoluční gardy v pondělí vyzvaly zaměstnance amerických firem v regionu k okamžité evakuaci, protože budou na jejich sídla útočit, napsala agentura AFP. Revoluční gardy svou výzvu zveřejnily na webu Sepah News, který je jejich oficiálním mediálním nástrojem, neuvedly však, jakých firem se varování týká. Íránská agentura Tasním, která je gardami také kontrolována, nicméně minulý týden zveřejnila seznam možných cílů, na kterém jsou podle AFP sídla amerických technologických gigantů v zemích Perského zálivu, včetně firem, jako jsou Amazon, Google, Microsoft a Nvidia.
Ve Spojených arabských emirátech dosud při íránských útocích zahynulo podle agentury Reuters šest lidí, v Kuvajtu také šest, v Ománu tři lidé, v Saúdské Arábii dva lidé a v Bahrajnu také dva lidé. Při íránských útocích také v zemích Perského zálivu zahynulo sedm amerických vojáků – šest v Kuvajtu a jeden v Saúdské Arábii.
USA a Írán v posledních dnech obnovily přímou komunikaci, píše Axios
Arakčí v pondělí mezitím podle íránské polooficiální agentury Student News Network uvedl, že Teherán nepožádal o příměří ani si nevyměnil žádné zprávy se Spojenými státy. Sever Axios nicméně v pondělí večer s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj napsal, že Írán a USA v posledních dnech obnovily komunikaci mezi Arakčím a zmocněncem prezidenta Trumpa Stevem Witkoffem. Jak obsažné byly zprávy mezi Witkoffem a Arakčím, podle Axiosu není jasné, avšak jedná se patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.
Arakčí podle zdrojů serveru zaslal Witkoffovi zprávu, která se zaměřovala na ukončení války. Server Drop Site News mezitím uvedl, že Witkoff posílal zprávy Arakčímu a citoval íránské činitele, podle nichž íránský ministr zahraničí zprávy zmocněnce Bílého domu ignoroval. Americký zdroj serveru Axios naopak řekl, že se komunikovat snaží Arakčí, a dodal, že USA s Íránem nejednají. Žádný ze zdrojů nesdělil, kolik bylo mezi oběma stranami zasláno zpráv, ani detailně nepopsal jejich obsah.
Íránský ministr však odmítl, že by s Witkoffem v posledních týdnech komunikoval. „Můj poslední kontakt s panem Witkoffem proběhl ještě předtím, než se jeho zaměstnavatel rozhodl ukončit diplomacii dalším nelegálním vojenským útokem na Írán. Jakékoli tvrzení o opaku se zdá být zaměřeno pouze na uvedení obchodníků s ropou a veřejnosti v omyl,“ napsal.
Trump řekl, že Írán s USA komunikoval, ale že není jasné, zda íránští činitelé zapojení do kontaktu jsou oprávněni uzavřít dohodu. „Chtějí uzavřít dohodu. Mluví s našimi lidmi (...), máme lidi, kteří chtějí jednat, ale nemáme ponětí, kdo jsou,“ uvedl podle Axiosu šéf Bílého domu. Americký prezident také poznamenal, že není jasné, kdo v Íránu rozhoduje, jelikož mnoho vrcholných činitelů je po smrti. Podotkl také, že íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil na veřejnosti a může být mrtev.
Vysoce postavený americký představitel odmítl íránský požadavek na odškodnění jako součást mírové dohody, ale poznamenal, že Trump je otevřen dohodě, která by Teheránu umožnila „zapojit se do zbytku světa a vydělávat na své ropě“.
