Nový íránský vůdce byl zraněn a nejspíš znetvořen, prohlásil Hegseth

K výbuchu podle AP došlo na Firdausího náměstí nedaleko Teheránské univerzity. V ulicích hlavního města se u příležitosti Dne Jeruzaléma, jenž je každoroční podporou Palestinců, sešly tisíce lidí, kteří podle záběrů íránské státní televize provolávaly protiizraelská a protiamerická hesla. Televize podle agentury AFP později uvedla, že se jednalo o letecké údery namířené na cíle v blízkosti shromáždění. Zda jsou po explozi mrtví nebo škody, není dle agentury AP jasné.

Krátce předtím izraelská armáda vyzvala obyvatele, aby se evakuovali ze dvou oblastí v centru Teheránu v očekávání útoků na „vojenskou infrastrukturu íránského režimu“. Armáda avizovala, že k těmto úderům dojde v „nejbližších hodinách“.

Íránský prezident Masúd Pezeškján USA a Izrael obvinil z úmyslu oslabit a rozvrátit islámskou republiku a další muslimské země, napsala AFP.

Trump i Hegseth mluví o ničení režimu

„Zcela ničíme teroristický režim Íránu, vojensky, ekonomicky i jinak, ale pokud si přečtete upadající New York Times, nabudete mylného dojmu, že nevítězíme,“ napsal šéf Bílého domu.

Izrael s USA zahájily koordinované vzdušné údery proti Íránu poslední únorový den s proklamovaným cílem zničit jaderný program a vojenské kapacity Teheránu. Údery také zabily mnoho vedoucích představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.

Spojené státy podle amerického ministra obrany Hegsetha nyní dál „ničí armádu radikálního íránského režimu způsobem, jaký svět ještě neviděl“. Podle šéfa Pentagonu přišel Írán o letectvo, námořnictvo, protivzdušnou obranu i schopnost odpalovat rakety. Počet střel, které Írán vyslal, podle Hegsetha od začátku operace klesl o devadesát procent a počet dronových útoků o devadesát pět procent.

Pentagon uvedl, že první týden války na Blízkém východě Spojené státy stál přes jedenáct miliard dolarů. Americký ministr financí Scott Bessent v souvislosti s tím ujistil, že země má prostředků dost. „Těch jedenáct miliard je hodně peněz, ale máme připravené rezervy a není to něco, čeho bychom se museli v tomto horizontu obávat,“ konstatoval Bessent.

Problémem pro Spojené státy ale může být nedostatek důležité munice. Podle listu Financial Times totiž Trumpova administrativa od začátku války s Íránem spotřebovala její několikaleté zásoby. Mezi rychle vyčerpané zbraně mají patřit i střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Americká armáda během válečných operací ztratila celkem tři stíhačky F-15. Naposledy v noci na pátek pak oznámila ztrátu tankovacího letounu, který se zřítil na západě Iráku.

Šéf Bílého domu v posledních dnech několikrát zopakoval, že většiny cílů už bylo v předstihu dosaženo a že válka brzy skončí. Ve středečním rozhovoru se serverem Axios však Trump také zdůraznil, že válka skončí, až v okamžiku, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám. Podle představitelů USA a Izraele však neexistuje žádná interní směrnice o tom, kdy by údery mohly skutečně skončit, podotkl Axios.

Ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na zdroje z amerických tajných služeb napsala, že teokratický režim má nad Íránem kontrolu a zatím mu nehrozí kolaps. Vládní vrstva šíitského duchovenstva si udržela jednotu a dokázala zvolit nového vůdce, kterým se stal syn zabitého Chameneího.

Íránské revoluční gardy varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity až desetitisíce lidí. „Dnes se nepřítel, neschopný dosáhnout svých vojenských cílů v terénu, znovu snaží šířit teror a vyvolávat nepokoje,“ uvedly gardy v prohlášení odvysílaném v íránské státní televizi. Zároveň pohrozily, že reakce na případné nové demonstrace bude „tvrdší než 8. ledna“.

Válka vyhání Íránce z domovů

Přes tři miliony lidí musely podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Íránu kvůli válce opustit své domovy. Většina z nich uprchla z Teheránu a dalších velkých měst na sever země a venkov, kde hledají bezpečí. Počet vysídlených bude podle OSN s dalšími vojenskými operacemi narůstat, čímž se bude zhoršovat i celková humanitární situace v zemi.

Podle předběžných odhadů je v současnosti v Íránu v důsledku pokračujícího konfliktu vnitřně vysídleno šest set tisíc až jeden milion domácností, což představuje až 3,2 milionu osob.

Íránská lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech ve čtvrtek uvedla, že civilních obětí izraelsko-amerických útoků v Íránu je 1286, včetně nejméně 200 dětí. V řadách íránských ozbrojených složek bylo zabito 199 osob a u 373 zabitých lidí nelze určit, zda byli civilisté či nikoliv, dodala. 

Údaje se nicméně značně rozcházejí s informacemi šířenými izraelskou armádou. Ta podle serveru Times of Israel (ToI) tvrdí, že při pouze izraelských úderech v Íránu bylo od počátku války zabito čtyři až pět tisíc členů tamních ozbrojených složek.

Izraelské letectvo dle armády od 28. února provedlo na území Íránu více než 380 vln vzdušných úderů, při nichž shodilo přes deset tisíc bomb. Letectvo podniklo více než 7600 jednotlivých úderů, včetně 4700 na cíle spojené s íránským raketovým programem. Mezi zabitými členy íránských ozbrojených složek jsou započítáni i příslušníci bezpečnostních složek a polovojenských milic basídž, které spadají pod revoluční gardy. Izraelská armáda dle ToI také avizovala, že se připravuje na dalších několik týdnů úderů proti Íránu.

Jednotky NATO zničily nad Tureckem další íránskou raketu

Teherán také pokračuje v odvetných úderech. Turecké ministerstvo obrany informovalo o zničení balistické rakety vypálené z Íránu, kterou v tureckém vzdušném prostoru zlikvidovaly jednotky Severoatlantické aliance. Jedná se o třetí takovou událost od začátku války a druhou v tomto týdnu. Ministerstvo uvedlo, že kontaktovalo Írán, aby bylo možné objasnit všechny aspekty incidentu.

Balistickou raketu podle prohlášení ministerstva zničily jednotky protivzdušné obrany rozmístěné ve východním Středomoří. Ministerstvo, podobně jako v minulých takových případech, uvedlo, že platí všechna nezbytná opatření pro zneškodnění hrozeb proti tureckému území a vzdušnému prostoru země. „Povedeme konzultace s Íránem pro objasnění všech aspektů incidentu,“ uvedlo ministerstvo.

V noci na pátek byl vyhlášen poplach na významné letecké základně Incirlik na jihovýchodě Turecka. Základnu používají síly Spojených států a dalších zemí NATO. V uplynulých dnech však turečtí představitelé vydávali prohlášení, že se jedná o tureckou základnu, které velí turecký generál.

Mrtví na pobřeží Ománu, desítky zraněných v Izraeli

Trosky sestřeleného dronu zabily dva lidi v provincii Suhár na pobřeží Ománu, informovala státní média. Dron se zřítil v průmyslové oblasti. O život přišli dva cizinci, několik dalších lidí utrpělo zranění. Druhý bezpilotní letoun se zřítil v otevřeném prostoru jinde v provincii Suhár, v této souvislosti nejsou zmiňováni žádní zranění. Podle ománské tiskové agentury zahájily úřady vyšetřování incidentů.

Desítky hlavně lehce zraněných hlásil po nočních útocích ze strany Íránu sever Izraele. Balistická raketa tam dopadla mezi domy, poničila několik budov a aut. Íránský režim stále častěji používá balistické rakety s kazetovou municí. Ty se jen velmi obtížně likvidují.

Íránské revoluční gardy odpoledne oznámily, že na Izrael vyslaly balistické střely, zatímco libanonské hnutí Hizballáh na sever Izraele zaútočilo drony a raketami. Podle gard se jednalo o koordinovaný útok u příležitosti Dne Jeruzaléma. Podle izraelské armády některé z íránských střel dopadly do otevřeného prostoru. Dosud poslední vlna íránských úderů si podle aktuálních informací nevyžádala žádné zraněné.

Saúdská Arábie sdělila, že sestřelila přes padesát dronů. Úřady v Dubaji podle BBC časně ráno informovaly, že trosky po sestřelu poškodily fasádu budovy v centru města. Nikomu se nic nestalo.

Hizballáh zaplatí vysokou cenu, varoval Netanjahu

Izraelská armáda intenzivně bombarduje i centrum Bejrútu, píše agentura Reuters. Dva údery zasáhly budovu v hustě obydlené čtvrti Bášúra, která leží nedaleko od populárních čtvrtí Ašrafíja a Hamra. Izraelský úder na libanonskou veřejnou univerzitu zabil ředitele přírodovědecké fakulty v Bejrútu Husejna Bazího a jeho asistenta, píše libanonský deník Naharnet.

Do Bejrútu přicestoval generální tajemník OSN António Guterres. Na síti X napsal, že chce návštěvou vyjádřit solidaritu s libanonským lidem, který si nevybral současnou válku a byl do ní zavlečen. Další podrobnosti o svém programu ale neuvedl.

Izraelská armáda podle libanonského deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) varovala, že provede rozsáhlé údery proti militantnímu hnutí Hizballáh po celém Bejrútu. Podle zpravodaje České televize v Bejrútu Andrease Papadopulose pokračovalo vzájemné ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem i v noci na pátek. Dva lidé po úderech izraelské armády na jihu Libanonu zemřeli.