Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily ráno nové údery na „infrastrukturu“ úřadů v hlavním městě Teheránu, později také na severu Íránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Dalším střelám čelil židovský stát i během pátku. IDF také zabily mluvčího íránských revolučních gard. Izrael zaútočil v noci na pátek poprvé během současné války na vojenské objekty na jihu Sýrie.
„Izraelská armáda zahájila novou vlnu úderů zaměřených na infrastrukturu íránského teroristického režimu v Teheránu,“ uvedla armáda podle agentury AFP na telegramu. Novou vlnu úderů oznámila poté, co Írán vypálil salvu balistických raket na severní Izrael.
Dopoledne armáda židovského státu podle agentur sdělila, že zahájila další vzdušné údery proti íránskému režimu východně od Teheránu a rovněž v oblasti města Nur, které leží na severu země na pobřeží Kaspického moře.
Spojené státy a Izrael také bombardovaly a zničily šestnáct nákladních lodí ve dvou přístavních městech na jihu Íránu v ústí Hormuzského průlivu, napsala íránská tisková agentura Tasním s odvoláním na místní úřady.
Írán opětoval údery
Centrální oblast Izraele čelila v pátek po poledni nejméně jedné balistické střele. Podle záchranářů zjevně nesla kazetovou munici, neboť obdrželi hlášení o dopadech submunice na několika místech. Jeden dům ve městě Rehovot zachvátil požár. Deník The Times of Israel informoval o dvou lehce zraněných.
AFP s odvoláním na své novináře informovala, že nad Jeruzalémem bylo v noci na pátek slyšet několik explozí. Židovský stát předtím ohlásil další salvu íránských raket, ve městě se rozezněly varovné sirény.
Kus rakety dopadl v pátek odpoledne také do jeruzalémské židovské části starého města, jen několik set metrů do mešity al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem pro muslimy, a od Zdi nářků, jež má velký náboženský význam pro židy.
Podle agentury AFP se může jednat o trosky íránské střely či o raketu izraelské protivzdušné obrany. Izraelská armáda informovala o škodách způsobených v ulicích starého města. Podle místních úřadů byla jedna osoba zraněna. Před dopadem trosek se podle agentury AFP v Jeruzalémě rozezněly sirény a pak byly slyšet dva nebo tři silné výbuchy.
„Znovu se ukazuje, že íránský režim střílí, aniž by rozlišoval civilní oblasti a posvátná místa s cílem zničit stát Izrael,“ uvedla izraelská armáda.
Izraelská armáda ve čtvrtek hodinu a půl před půlnocí místního času ohlásila tři salvy íránských raket, po nichž o několik hodin později následovala další salva. Nejsou hlášeny žádné oběti, ale podle policie vznikly materiální škody na několika místech. Podle izraelských médií úlomek rakety zasáhl město Haifa a vzdělávací instituci na jeho předměstí.
Nové útoky se odehrály několik hodin po tiskové konferenci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který prohlásil, že Írán je decimován a už nemá kapacitu na výrobu balistických raket.
Pokračující výroba balistických střel
Mluvčí íránských revolučních gard Alí Mohammad Náíní v pátek popřel čtvrteční tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Írán po 20 dnech války již není schopen vyrábět balistické střely. Krátce poté byl Náíní podle gard zabit během izraelského útoku, píše agentura AFP. Smrt mluvčího potvrdil server The Times of Israel s odkazem na IDF.
„Rakety vyrábíme i za válečných podmínek, což je úžasné, a s jejich zásobováním nejsou žádné zvláštní potíže,“ řekl v pátek podle státní agentury Fars Náíní. Dodal, že Írán nemá v úmyslu válku rychle ukončit.
Krátce poté íránské revoluční gardy oznámily jeho smrt. „Padl jako mučedník při zbabělém a zločinném teroristickém útoku spáchaném americko-sionistickým (izraelským) křídlem,“ uvedly gardy v prohlášení zveřejněném na webových stránkách Sepah News.
Izrael při vzdušných útocích na Írán tento týden již zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba a šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům.
Na seznamu osob, o které mají Spojené státy a Izrael zájem, je kromě nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtaby Chameneího také jeho vojenský poradce Jahjá Rahím Safaví a ministr vnitra Eskandar Momení.
Íránský vůdce popřel údery na Turecko a Omán
Jednotky NATO zničily podle tureckých oznámení už několik íránských raket, které vstoupily do vzdušného prostoru země. Ankara ostře zkritizovala vypouštění íránských raket. Útokům čelil i Omán, který do začátku bojů zprostředkovával jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v pátek odmítl, že by Írán útočil na Turecko a Omán. V písemném prohlášení k svátku Nourúz dodal, že Írán chce posilovat vztahy se sousedními zeměmi, na které však podniká v posledních týdnech údery, uvedla agentura Reuters. Chameneí v textu mimo jiné chválil Íránce za budování „celostátní obranné fronty“ proti izraelským a americkým úderům.
Axios: Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje okupaci či blokádu íránského ostrova Charg, aby vyvinula tlak na Írán a přiměla ho ke znovuotevření Hormuzského průlivu, píše web Axios s odvoláním na své zdroje.
Trump podle Axiosu nemůže válku s Íránem ukončit podle svých představ, dokud neprolomí íránskou kontrolu nad lodní dopravou Hormuzským průlivem. Provoz na klíčové vodní cestě v důsledku války téměř ustal, což způsobilo celosvětové zdražování ropy. Za normální situace touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.
Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. USA zaútočily na ostrov minulou sobotu a podle Trumpa ho z velké části zničily. Na ostrově leží důležitý ropný terminál, který slouží jako exportní terminál pro devadesát procent íránského vývozu ropy. Šéf Bílého domu uvedl, že armáda nezasáhla energetické cíle, protože jejich obnova by trvala roky.
Americká armáda by zahájila zvažovaný útok na Charg až poté, co ještě více oslabí íránské vojenské kapacity v okolí Hormuzského průlivu. „Potřebujeme asi měsíc na větší oslabení Íránců údery,“ sdělil Axiosu zdroj s informacemi o úvahách Bílého domu. USA by ostrov následně obsadily a využily to při vyjednávání. Útok s cílem zmocnit se ostrova by podle webu mohl vystavit americké vojáky většímu nebezpečí. Zároveň není jisté, že by jeho obsazení přimělo Teherán k ústupkům.
Podobná vojenská akce by rovněž vyžadovala více amerických vojáků. Do regionu míří tři jednotky námořní pěchoty a Bílý dům s Pentagonem zvažují, že na Blízký východ vyšlou ještě více vojáků, uvedl podle webu americký představitel. „Chce, aby byl Hormuzský průliv otevřený. Pokud bude muset obsadit ostrov Charg, aby toho dosáhl, udělá to. Pokud se rozhodne podniknout pobřežní invazi, stane se to. Ale k rozhodnutí zatím nedošlo,“ řekl zdroj s odkazem na Trumpa.
Trump původně zamýšlel ukončit válku v Íránu před svou cestou do Číny plánovanou na přelom března a dubna. Krize v Hormuzském průlivu ho ale přiměla návštěvu Pekingu odložit a pokračovat ve válce déle než plánoval, uvedly dva ze zdrojů. Republikánský prezident ve čtvrtek oznámil, že cestu odkládá o měsíc a půl.
Izraelský útok na jihu Sýrie
Izraelská armáda v reakci na útoky na menšinu drúzů v syrském městě Suvajda v noci na pátek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie.
Armáda po útoku na infrastrukturu patřící syrské vládě uvedla, že nebude tolerovat útoky na drúzské obyvatelstvo. Dodala, že bude nadále podnikat kroky k jeho ochraně a sledovat vývoj v regionu. Syrská vládní agentura SANA úder podle AP zatím nepotvrdila.
Izrael má významnou drúzskou populaci a kvůli její ochraně už dříve v Sýrii provedl desítky leteckých úderů na konvoje vládních bojovníků. Zasáhl dokonce i sídlo syrského ministerstva obrany v centru Damašku.
Drúzové, kteří v Sýrii tvoří přibližně tři procenta populace, jsou náboženská skupina s kořeny v šíitské větvi islámu. Nejvíce jich žije v provincii Suvajda. Asi tři čtvrtiny obyvatel Sýrie jsou sunnitští muslimové. Během občanské války, která začala v roce 2011, vytvořili drúzové vlastní milice.
Režim dlouholetého syrského prezidenta Bašára Asada se zhroutil 8. prosince 2024, když povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Prozatímním prezidentem se pak na konci loňského ledna stal bývalý vůdce uskupení Ahmad Šara.
Řada organizací včetně OSN upozorňuje na perzekuci menšin novou syrskou vládou, zejména alavitů a právě drúzů. V březnu 2025 bylo během hromadných poprav provedených vládními silami a jejich spojenci zabito více než 1400 lidí, většinou alavitů. V červenci vypukla další vlna sektářského násilí, při níž bylo zabito nejméně 2000 lidí, převážně drúzů.
Expert Kříž: Konflikt se může protáhnout na měsíce až roky
Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity označil situaci za velmi nepřehlednou, mimo jiné kvůli protichůdným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle něj Spojené státy i Izrael zřejmě doufaly, že íránský režim pod tlakem masivních úderů zkolabuje. „To se ale nestalo. Režim utrpěl silné rány a další ještě utrpí, ale nezhroutil se. Takže podle mého názoru to vypadá, že se válka protáhne na měsíce, možná i léta,“ soudí Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace a bezpečnostní politiku.
